Reklama
Reklama

Domácí

Sněmovní kaplani Milan Hanuš a Daniel Kvasnička v kapli, kterou navrhl architekt Josef Pleskot.
Sněmovní kaplani Milan Hanuš a Daniel Kvasnička v kapli, kterou navrhl architekt Josef Pleskot.
Sněmovní kaplani Milan Hanuš a Daniel Kvasnička v kapli, kterou navrhl architekt Josef Pleskot.

Vidí všechny radosti a bídy poslanců. Modlím se za ně, popisuje sněmovní kaplan

Nejdřív se českým zákonodárcům otevřela sněmovní kaple podle projektu uznávaného architekta Josefa Pleskota, loni k ní přibyli i dva stálí kaplani. Milan Hanuš z katedrály svatého Víta a farář Církve bratrské Daniel Kvasnička jsou prý v parlamentu proto, aby poslancům a dalším zaměstnancům horní a dolní komory poskytovali duchovní servis v náročných okamžicích.

Reklama
Zátor Vánoce povodně
Zátor Vánoce povodně
Zátor Vánoce povodně

Při povodňové mši jsem plakal. Vánoce přináší naději, říká vikář ze zatopeného Zátoru

Jen těžko budou letos klid o Vánocích prožívat lidé z obcí, které před třemi měsíci zasáhly ničivé povodně. Někteří z nich úplně přišli o střechu nad hlavou, jiní jsou teprve na začátku oprav. Na svátky tady nikdo moc nemá náladu, říkají lidé v Zátoru na Bruntálsku. Podpořit se je od začátku snaží místní vikář Pavel Obr. Na půlnoční mši se chystá mluvit zejména o naději.

Reklama
Spotlight Aktuálně.cz - Emília Vašáryová
Spotlight Aktuálně.cz - Emília Vašáryová
Spotlight Aktuálně.cz - Emília Vašáryová

Vášáryová: V Pelíšcích je scéna z mého života. Neměli peníze, točila bych i zadarmo (2)

"Pokaždé, když se na to dívám, je jedna z nejtěžších scén pro mě ta, když moje 'dcera' Jindřiška sedí ve skříni. Tak to je můj příběh," popisuje herečka Emília Vášáryová scénu z filmu Jana Hřebejka Pelíšky, kde hrála manželku herce Jiřího Kodeta. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou popisuje, jaká její cesta k filmu byla, ale i obavy z toho, kam kráčí nejen slovenská společnost.

Reklama
Výroba skleněných ozdob v opavském družstvu Slezská tvorba, 3. 12. 2024.
Výroba skleněných ozdob v opavském družstvu Slezská tvorba, 3. 12. 2024.
Výroba skleněných ozdob v opavském družstvu Slezská tvorba, 3. 12. 2024.

Skleněné ozdoby foukají v Opavě dál. Nezastavily je povodně ani plastová konkurence

Dříve toto řemeslo dávalo v českých zemích práci tisícovkám lidí. Nápor levných plastových náhražek z Číny však řada podniků nezvládla. A tak se dnes náročnému tahání, foukání a malování skleněných ozdob věnují už jen desítky řemeslníků - tedy hlavně řemeslnic. "Chlap nikdy nebude mít takovou trpělivost," míní Jaroslav Veverka z opavské Slezské tvorby, kde výrobu obnovili navzdory ničivé povodni.

Petr Stančík, spisovatel a básník
Petr Stančík, spisovatel a básník
Petr Stančík, spisovatel a básník

Petr Stančík: Praha má magii a pivo, nápoj zasvěcenců. Paříž je úplně ošklivé město

Jeden z nejoriginálnějších českých spisovatelů, který napsal detektivky, úspěšné knihy pro děti i průvodce po pražských hospodách. Petr Stančík ve vánočním rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že pivní kultura v poslední době trochu upadá, zmiňuje poslední dokonalou ingredienci pivního sýra a popisuje také, jak mu v tvorbě pomohlo lucidní snění i láska k nosorožcům.

P. Lukáš Lipenský je farářem v kostele sv. Petra v Praze Na Poříčí a zároveň je členem Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
P. Lukáš Lipenský je farářem v kostele sv. Petra v Praze Na Poříčí a zároveň je členem Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
P. Lukáš Lipenský je farářem v kostele sv. Petra v Praze Na Poříčí a zároveň je členem Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

Staletá tradice. Na jedinečné roráty v centru Prahy se sjíždějí lidé z dalekého okolí

Jestliže lze mluvit v souvislosti s adventním obdobím o nějaké skutečné české tradici, tak jsou jí staročeské roráty. Zvyk se daří udržovat už několik století. S příchodem adventu chodí křesťané na mnoha místech v tuzemsku ještě před rozedněním na ranní mše, mnohdy doprovázené zpěvem. Reportér Aktuálně.cz navštívil roráty v místě, kde mají jedinečnou podobu.

Pietní místo u Karolina, Univerzity Karlovy, po střelbě na Filozofické fakultě
Pietní místo u Karolina, Univerzity Karlovy, po střelbě na Filozofické fakultě
Pietní místo u Karolina, Univerzity Karlovy, po střelbě na Filozofické fakultě

Sepsali příběhy obětí střelby. Z jejich rozesmátých tváří se nám svírá srdce, říkají

Nepřipomínejme čin, který nás zasáhl, ale vzpomínejme na ty, které jsme ztratili. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v sobotu prožívá první výročí tragické střelby, při které zemřelo čtrnáct studentů a pedagogů. Dnes už známe jejich jména a tváře. A to i díky pracovníkům univerzity, kteří shromáždili jejich příběhy. Nyní vzpomínají, jak je celou dobu provázel nepopsatelný smutek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama