Úlevy pro svědomité pacienty plánuje dokonce několik politických stran. Některé jim chtějí umožnit placení nižšího pojistného, další slibují úspory na daních. Objevují se i takové nápady, jako jsou daňová zvýhodnění při platbách za nadstandard.
Po pondělních silných bouřkách, které potrápily zejména sever a jih Čech a část Olomoucka, bude v příštích dnech převládat jasno až polojasno. Ve čtvrtek mohou teploty vystoupat až na 35 stupňů Celsia a opět se mohou vyskytnout bouřky, místy znovu velmi silné. V pátek se mírně ochladí, tropické teploty se vrátí o víkendu, vyplývá z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu.
Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou do roku 2035 na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
Hasiči v pondělí odpoledne a večer kvůli bouřkám zasahovali u 610 případů, hlavně u popadaných stromů. Nejvíce bylo jejich pomoci potřeba v Jihočeském, Libereckém a také v Královéhradeckém kraji. Informovali o tom na síti X. Kolem 21:30 nadále odklízeli následky bouřky na asi 200 místech. Podle Českého hydrometeorologického ústavu vývoj bouřek pokračuje hlavně na Moravě.
Bezprostředně před pokračující finální volbou generálního ředitele ČT jsou ve hře v podstatě jen dva realistické scénáře: buď se těsná většina překlopí na stranu Milana Fridricha, nebo volba skončí opět patem. A celá věc má i pozoruhodný politický kontext: volbu mohou zablokovat radní, které do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize tlačila ODS.
Rok a půl muselo osazenstvo velvyslanectví Ruska v Praze přímo před svýma očima sledovat několik ukrajinských zemědělských strojů, které v minulosti zničily ruské rakety. V jednom z nich přišel tehdy o život 26letý zemědělec. Nyní se spoluautoři projektu Putinův hlad, v jehož rámci se dostaly do Prahy i zmíněné stroje, rozhodli techniku přestěhovat. Vystavena bude na festivalu Rock for People.
Magistra, nebo ne? Českem hýbe kauza nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Ta po nástupu do funkce řešila kromě bitcoinové kauzy i svou vlastní pseudokauzu. Zavařil jí používaný magisterský titul. Dusno je i v České televizi poté, co Aktuálně.cz jako první ve středu zveřejnilo informaci, že se šéfredaktor zpravodajství České televize Petr Mrzena pokusil ovlivnit průběh volby ředitele.
Novým českým velvyslancem v Británii se v létě stane Václav Bartuška, dosavadní zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost. V Chorvatsku vedení diplomatické mise převezme začátkem příštího roku bývalý ministr pro místní rozvoj a zemědělství Petr Gandalovič, nyní ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí.
Proces se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem a europoslankyní Janou Nagyovou (za ANO) pokračuje. Pondělní rozsudek odvolacího senátu zrušil předchozí rozhodnutí soudů, které dospěly k tomu, že se trestný čin v kauze dotací na Čapí hnízdo nestal a vše vrátil k novému jednání. Ani jeden z politiků nebyl oznámení verdiktu přítomen.
Češi nebezpečně tloustnou. Podle Státního zdravotního ústavu už má kila navíc 60 procent dospělých a čtvrtina dětí. Státní kasu to každoročně stojí kolem 30 miliard korun. Většina kandidátů na ministra zdravotnictví proto slibuje: po volbách zavedeme cukernou daň. Části výrobců to nevadí, další ale mluví o diskriminaci. Speciální daň z cukru podle nich ke zlepšení zdraví populace nepřispěje.
Průzkum, který nevypadá pro Česko příliš dobře. Až 51 procent dotazovaných z dvaceti zemí světa odpovědělo, že o naší zemi nevědí žádné podrobnosti. A pouze 29 procent umělo jasně rozlišit Československo od České republiky. Tak vypadají výsledky průzkumu, který si letos objednal Dům zahraniční spolupráce. Podle odborníků je nejvyšší čas Česko lépe propagovat.
Pracovníci úřadů práce v Česku loni každý měsíc ohlásili dohromady desítky útoků. Někteří si stěžují, že slibované zvýšení bezpečnosti se zatím nekoná. Vedení Úřadu práce ČR kritiku odmítá a tvrdí, že bezpečnost se daří zlepšovat.
Něco takového se děje skutečně jen výjimečně. Poprvé k tomu došlo v roce 1918 při vzniku Československa. A zatím naposledy, před 33 lety, při vzniku České republiky. Od té doby až teď. Odborníci vybrali zbrusu nový návrh knižní podoby Ústavy ČR, na kterou budou nyní přísahat poslanci. A co víc, knížku si bude moci koupit kdokoliv za symbolickou korunu i domů. Vytvořili ji tři spolužáci z VŠ.
Stesky politiků, politologů i publicistů, že je česká společnost politicky nesmiřitelně rozpolcena, trvají od pádu komunismu. Hořekování je však odrazem úporností politického zápasu, který se rozběhl a jehož intenzita nikdy výrazněji neklesla. Nejdříve šlo o způsob a rychlost přechodu k trhu a demokracii, později o zapojení Česka do západních struktur a nyní o jeho místo v rychle se měnícím světě.
Každý rok při senoseči pod žacími stroji zahynou desetitisíce srnčat, ježků či ptáků. Zachránit se je snaží dobrovolníci s drony, kteří mláďata přenáší do bezpečí. Ne vždy se to ale povede, jelikož hospodáři ne vždy dopředu nahlásí, že se k sečení schyluje. "Nejhorší je, když je poškodíte. Useknete srnčeti nohy a ono není mrtvé," přibližuje zemědělec, co se na loukách děje.
Byla to dvojnásobná premiéra, která přitáhla pozornost každého, koho zajímá vesmír a zároveň i české ambice dostat do kosmu astronauta Aleše Svobodu. V pražském Planetáriu, které se po rekonstrukci pochlubilo největší LED kopulí na světě, v tomto týdnu zároveň představili projekt Česká cesta do vesmíru. Deník Aktuálně byl u toho a mluvil i se zmíněným astronautem.
Religionista Zdeněk Vojtíšek je přesvědčen, že Česko není ateistická země. "To je nesmysl. Většinové náboženství u nás je západní esoterismus. V podstatě osm z deseti lidí věří v energie, chodí k léčiteli a berou homeopatika," konstatuje.
"Ve škole se naučí základy, ale samotná teorie jim k pochopení dnešního světa nestačí," říká Anna Dvořáková z Nadace České spořitelny o mladých Češích. Její slova potvrzuje i čerstvý průzkum Ipsos: 47 procent lidí ve věku 15 až 20 let hodnotí své finanční znalosti jako podprůměrné. Data ukazují, že výuka ve školách zůstává v některých oblastech odtržená od reality a nereflektuje požadavky doby.
