20 let v NATO: Armáda je plně profesionální, největší hrozbou se stalo Rusko
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Plná profesionalizace armády a tisíce vojáků, kteří si v misích na Balkáně a Blízkém východě osvojili spolu s angličtinou západní schopnosti, iniciativní a samostatné jednání nebo i vystupování na veřejnosti. To jsou nejviditelnější změny po vstupu Česka do NATO v březnu 1999. Napomohli mu již českoslovenští vojáci, kteří si po sametové revoluci vydobyli respekt na začátku dekády v operaci Pouštní bouře a misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.
Začleněním země do NATO dostala armáda jasné politické zadání a mohla se spojenci mnohem otevřeněji spolupracovat, sdílet zkušenosti a informace. „V opačném případě by trvalo déle, než by vyspěla a vojáci získali sebedůvěru,“ řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata, který se většiny misí zúčastnil.
Bývalý šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel vyzdvihl detailně propracovaný systém velení a řízení, zabezpečení či logistiky, který má pro Čechy vyšší přínos než například mírové patroly OSN.
Za jeden z nejdůležitějších okamžiků posledních dvaceti let považuje Pavel zrušení základní vojenské služby od ledna 2005. „Profesionalizace měla zásadní vliv na podobu armády i na její vnímání veřejností,“ uvedl.
Zatímco koncem devadesátých let zaměstnávala NATO situace v Kosovu, po útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon v září 2001 se zaměřilo na boj s organizací al-Káida a později hnutím Tálibán v Afghánistánu. Spolu s tím se Spojené státy angažovaly v Iráku, což operace zkomplikovalo.
Kromě terorismu patří nyní mezi největší hrozby migrace, kybernetické útoky a Rusko. „Začalo velmi dynamicky přezbrojovat včetně taktických balistických raket a prostředků elektronického boje,“ připomněl Opata.
Bitevníky L-159 Stíhačky Gripen Transportéry Pandur Vozidla Tatra Vojsko si v roce 2006 objednalo přes 550 nákladních automobilů Tatra 810 jako náhradu za dosluhující Pragy V3S. Zakázku za 2,6 miliardy korun provázely problémy se subdodavateli i technické nedostatky nových vozů. Platforma Tatra v české armádě drtivě převažuje, ministerstvo obrany postupně investovalo do různých speciálních verzí. |
Změněná bezpečnostní situace je patrná i v narůstajícím zbrojení Polska, Slovenska a Maďarska, s nimiž Česko do NATO vstoupilo. I když se armádě daří nabírat více vojáků, jejichž počet má do poloviny příští dekády dosáhnout cílových 30 tisíc, v nákupech nové techniky za okolními zeměmi výrazně zaostává.
V minulosti provázel zakázky chaos a skandály. Podepsaly se na tom stále se měnící koncepce a politické tlaky. Rozpočet ministerstva obrany začal po propadu v letech 2011 až 2016 růst, k doporučované výši dvou procent vůči HDP má však stále daleko. Podle vlády ji dosáhne do roku 2024.
• Po vzniku Česka v roce 1993 mělo ministerstvo obrany téměř 132 tisíc vojáků a občanských zaměstnanců. O šest let později po vstupu do NATO jich bylo 78 tisíc, po zrušení základní vojenské služby 40 tisíc a na začátku letošního roku 33 tisíc. • Do roku 2025 má počet vojenských profesionálů dosáhnout 30 tisíc a civilních pracovníků sedmi až osm tisíc. • Příslušníků aktivních záloh je nyní 2900, dalších 2100 plánuje armáda nabrat. • V současnosti je největším problémem zvyšující se průměrný věk vojáků a vojákyň z povolání. Průměrný věk rekrutů je nyní 25 let, vojáků 36 let. To je oproti optimálnímu stavu zhruba o pět let, respektive u vojáků o deset let více. |
