Když se jednoho podvečera ozvalo hlasité krákání, kameraman Lukáš Pich odložil plán natáčet jeleny v říji a vydal se po zvuku. Začalo to jako obyčejný večer v přírodě, ale skončilo scénou, kterou běžný návštěvník lesa jen tak neuvidí. Lukáš objevil mrtvého jelena, nad kterým kroužili krkavci a mořští orli. Rozhodl se to natočit.
Váží přes 500 kilogramů a vyhrál soutěž, o které mluví tisíce lidí. Navzdory vážnému zranění dokázal překonat všechny soupeře - a přesto se zdá, že mu na vítězství vůbec nezáleží. Příběh jednoho medvěda, který baví a inspiruje tisíce lidí po celém světě, začal v srdci divočiny na daleké Aljašce.
Z jeptišky se stává múza, šimpanz zavřený v zoo přemítá o světě, fanoušci prožívají basketbalový zápas. Přes 419 tisíc fotek ze všech koutů planety ukazuje náš svět v celé šíři – od radostných momentů po ty, které budí kontroverze. Mezi nejlepšími snímky prestižní fotografické soutěže nechybí ani práce českých autorů.
Začalo to jako tuctový spor o péči o děti, ale vyvinul se z toho příběh plný dobrodružství, napětí, spekulací a nečekaných zvratů. Tom Phillips, otec tří dětí, se rozhodl zmizet. Nebyl to ale jen tak ledajaký útěk – vzal s sebou svou dceru Jaydu a syny Mavericka a Ember a schoval se s nimi v odlehlé divočině. A vyvrcholení přišlo minulý týden, kdy policie v přestřelce Phillipse zastřelila.
Slony v Africe ohrožuje pytláctví i konflikty s lidmi. Každoročně kvůli nim osiří stovky mláďat. Jedno z mála míst, kde dostávají šanci na přežití, je stanice Wild is Life v Harare. Tady je pečovatelé krmí, chrání a připravují na návrat do divočiny. Mezi nimi i samičku Kadiki, jejíž každodenní boj o život se stal symbolem celé záchranné mise.
Národní parky jsou celoročně lákadlem pro pěší turistiku, zvláště příroda Spojených států amerických je plná působivých míst. Nezřídka se však turisté mohou v divoké přírodě ztratit. Existují ale případy lidí, kteří sešli ze stezky a navždy se po nich slehla zem. Podívejte se na příběhy zmizelých nešťastníků, díky nimž si na toulkách divočinou budete dávat o něco větší pozor.
Lesní porosty v Česku činí 36,8 procenta celkové plochy. Výrazně poškozených u nás ale najdeme téměř 80 procent všech jehličnanů starších 59 let. Bez lesů se proměníme ve vybetonovanou poušť.
Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena na sklonku zimy a jara 1973. Svou rozlohou 1160 čtverečních kilometrů je největší v republice. Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní "pralesy" s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny.
Potulovat se mezi medvědy v hlubokých lesích severoamerických hor a sjíždět divokou řeku na kánoi bylo v době totality snem snad každého kluka, který hltal dobrodružné romány. Jan Svoboda si ho splnil. Několik let před sametovou revolucí emigroval do Kanady, kde se každoročně vydává všanc divoké přírodě. Přestože má na přežití trénink, ocitl se i v krizových situacích, kdy mu šlo o život.
Ve dvaadevadesáti letech zemřel Edward Osborne Wilson, jeden z nejvýraznějších přírodovědců posledního půlstoletí. Naivní vizionář a vášnivý advokát přírody.
Už je to skoro 20 let, kdy se ukázalo, že podnikatelskou půjčku farmář Chandrashekar nedokáže splatit. Jeho domov i pozemek skončily v dražbě. Farmář z Indie pak několik dní bydlel u sestry a tam se definitivně rozhodl, že potřebuje žít sám, nejlépe někde uprostřed divočiny. Až po 17 letech ho v lese vyhmátl zdravotnický tým s vakcínou proti covidu-19.
Obyvatelé bolivijského města Santa Cruz de la Sierra v tomto týdnu zažili děsivé chvíle. V ulicích je ohrožovaly téměř dvě desítky zběhlých krav. Nejméně čtyři lidé utrpěli vážná zranění. Tamní úřady občany města varovaly, aby do odchytu krav nevycházeli ven, protože by při napadení mohly člověka i zabít. Několik incidentů tamní obyvatelé natočili.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Po sto letech se podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké na Dobříšsku. Přes e-mail na mrtvé zvíře upozornili záchranáře místní obyvatelé. Teprve genetická analýza potvrdila, že se jedná o samce kočky divoké. Podle odborníků nejde jen o ojedinělého jedince. I přesto u nás byla dlouhé roky tato šelma považována za vyhubenou.
Od smrti australského psance Edwarda "Neda" Kellyho uplyne zítra již 141 let. Legendární postava dodnes budí v zemi vášně - zatímco jedni ho považují za místního Robina Hooda, druzí v něm spatřují pouhého zloděje a zabijáka. Popraven byl 11. listopadu 1880.
Jeho dokument na nás neútočí. Není to výron nenávisti k nám, viníkům, nýbrž gejzír lásky k přírodě a divočině, bez níž nemůžeme existovat.
Z aljašských lesů po dlouhých letech zmizel opuštěný autobus známý z knihy Útěk do divočiny a z její stejnojmenné filmové adaptace. V kultovním vozidle v roce 1992 zemřel dobrodruh Christopher McCandless poté, co tam několik měsíců žil. Místní samospráva se ho rozhodla odstranit, protože kvůli němu mnoho dalších turistů potkal podobný osud jako jeho.
Na Aljašce zachránili muže, který po požáru své chaty přežil v divočině a mrazu více než tři týdny.
Ochránci přírody v keňském národním parku Nairobi si vyzkoušeli převoz nosorožce černého. Zvíře dostalo dávku uklidňujících látek, šátek přes oči a vyrazilo na cestu náklaďákem.
Za radikální změnu odejít z civilizace nesou tito lidé následky, nemají informace, ale myslí si věci sami za sebe, některé jejich příběhy jsou zničující a bolavé, říká novinář a spisovatel Aleš Palán o osudech lidí, kteří se rozhodli žít na samotě v šumavských lesích, a o nichž napsal knihu Raději zešílet v divočině. Dodává, že se u nich setkal právě s myšlenkami, které by nikdo z nás nevyslovil, protože jsme formováni informacemi a životem ve městě. Podle něj je handicapuje, když odjedou do civilizace, chovají se tam prý otevřeně a bezbranně.
Vítězem tradiční ankety Lidových novin o Knihu roku se letos stal publicista Aleš Palán s publikací "Raději zešílet v divočině" (nakladatelství Prostor, 2018). Několik měsíců navštěvoval s fotografem Janem Šibíkem šumavské poustevníky, kteří žijí uprostřed divočiny mimo oficiální osady či cesty. V primitivních podmínkách, často bez elektřiny a vody. Jsou však svobodní a volní, nestresují je hypotéky, starají se především o své přežití. Aktuálně.cz snímky z výpravy dokumentující život poustevníků na Šumavě přineslo letos v březnu, nyní si je můžete prohlédnout znovu.
"Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte," praví se v anotaci knihy Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři. Autor Aleš Palán upozorňuje, že před jejich životními pravdami je někdy těžké obhájit si názor, že náš život v "systému" je ten správný. "Když jsem se vracel z rozhovorů z šumavské divočiny, vždy jsem si musel položit otázku, proč se vlastně vracím a zda má smysl se snažit o práci, peníze a vztahy," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Před 110 lety Robert Baden-Powell uspořádal 1. srpna na ostrově Brownsea první skautský tábor na světě. Dnes je díky němu skautek a skautů ve světě 50 milionů. V roce 1907 si Baden-Powell vybral 20 chlapců z různých sociálních vrstev a připravil pro ně tábor do té doby nezvyklý. Po úspěchu prvního tábora vychází jeho kniha Scouting for Boys, která pomohla rozšířit skauting do téměř všech zemí světa. Vybrali jsme pro vás některé spíše kuriózní rady z knihy. Jak obstojíte v jejich plnění?
Dusba spolků, občanské společnosti je riskantní omyl, vede k pasivitě většiny, která pak umí tak leda poslouchat povely vůdců.
V zálivu Bristol Bay v jižní části Aljašky se na necelých sto kilometrech čtverečních rozléhá město Dillingham, do kterého se dá dostat letadlem nebo v létě lodí. Jedním z 2500 obyvatel je také Čech Tomáš Maršík. Odborník na ekologii a udržitelnou energii se do Aljašky zamiloval jako student. Dnes zde učí na místní univerzitě, jeho dům je zapsán u World Record Academy (Akademie světových rekordů) a svoji dceru pojmenoval Denali podle nejvyšší hory severoamerického kontinentu. Aktuálně.cz vyprávěl o životě uprostřed divoké přírody i setkání s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou.
Doufejme, že nevyhrají projekty plukovníka a jeho politika, ale vize zeleně myslících občanů, kteří se chtějí uskrovnit a udělat místo přírodě.
