Klicperovo divadlo v Hradci Králové v neděli 28. září zahájí divadelní festival Čekání na Václava. Potrvá celý měsíc a nabídne divadelní i hudební představení. Informoval o tom mluvčí divadla Martin Sedláček. Touto akcí divadlo zároveň odstartuje sezonu 2025/2026.
Staré město, kde Divadlo v Dlouhé sídlí, leží jen pár minut chůze od Josefova, někdejšího Židovského města. Právě zde se zrodila legenda o Golemovi, soše oživené rabim Löwem, která měla za úkol bránit Židy před pogromy a pomáhat jim s těžkou fyzickou prací. Za tajemstvím z hlíny vymodelované bytosti putují v autorské inscenaci Golem napříč časem režisér Jakub Vašíček a dramaturg Tomáš Jarkovský.
Jevištní adaptaci filmu Teoréma, který v roce 1968 natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini, uvede příští měsíc pražské Divadlo v Dlouhé. V příběhu o tajemném cizinci, jenž změní názory všech členů středostavovské domácnosti, se představí herci Matyáš Řezníček, Pavel Batěk nebo Klára Oltová.
Okny se záclonami prosvítá ranní slunce. S postupujícím dnem však slábne, až se jeviště v noci ponoří do zlověstného přítmí, jen tu a tam prozářeného osvětlením. Obdobně se v inscenaci hry Cesta dlouhým dnem do noci, kterou nově uvádí pražské Divadlo v Dlouhé, mění atmosféra mezi matkou, otcem a jejich dvěma dospělými syny. Navenek bezproblémové soužití zatěžují traumata i závislosti.
Dejvické divadlo získalo hlavní ocenění na sobotním udílení Cen divadelní kritiky. Inscenací roku se stal Konec rudého člověka, který v režii Michala Vajdičky uvedla další pražská scéna, Divadlo v Dlouhé.
I když se člověk zaposlouchá do přívalu slov, která mají na první pohled jen zdánlivou souvislost, nezbaví se pocitu, že si z něj tvůrci tak trochu střílejí. Novinka pražského Divadla v Dlouhé vybízí diváka, aby opustil svou komfortní zónu.
Hostující slovenský tým režiséra Michala Vajdičky uvedl v pražském Divadle v Dlouhé inscenaci Konec rudého člověka. Napsal ji Daniel Majling na motivy stejnojmenné knihy ukrajinsko-běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, disidentky a nositelky Nobelovy ceny za literaturu.
Jako oslavu 25 let ode dne, kdy v Praze otevřelo, Divadlo v Dlouhé uvedlo adaptaci románu Mistr a Markétka od Michaila Bulgakova. Příběh, vedle například Doktora Živaga řazený k nejlepším ruským prózám 20. století, režíruje duo Skutr.
Úterní nedožité 60. narozeniny Jana Borny připomene pražské Divadlo v Dlouhé mimořádným představením 20. září. Režisér, dramatik a básník, který zemřel před třemi lety, divadlo spoluzakládal. Předtím byl prvním uměleckým šéfem Dejvického divadla.
Ztráty v řádech milionů korun zatím po měsíci bez možnosti hrát divákům sčítají pražská divadla. V případě Národního divadla s několika soubory a scénami jde o desítky milionů korun, o které přišlo na vstupném.
Už přes týden musí lidé nosit roušky na veřejnosti. Protože nebyly nikde k dostání, Češi vytáhli šicí stroje a pustili se do práce. Nahlédněte s námi, jak šijí zaměstnanci divadel, včetně Národního. Podívali jsme se i k Českému červenému kříži, kam lidé nejenže nosí tisíce roušek, ale na pomoc se tu hlásí už víc dobrovolníků, než je těch, kteří o ni žádají.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Zaměření na všechny věkové kategorie včetně dětí a teenagerů charakterizuje pražské Divadlo v Dlouhé, které tuto středu oslaví 90. výročí.
Shakespearovy Sonety přivádí na jeviště Divadla v Dlouhé tvůrčí duo Skutr, tvořené režiséry Martinem Kukučkou a Lukášem Trpišovským. Jedná se o jejich čtvrtou inscenaci v repertoáru pražské scény.
Příznačně v týdnu, kdy hostí desátý ročník festivalu 13+ zaměřeného na dospívající publikum, uvedlo pražské Divadlo v Dlouhé novou dramatizaci slavné novely Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma v režii Hany Burešové.
Divadlo v Dlouhé uvádí hru současného hvězdného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga. V příběhu o nahodilém setkání čtyři postavy nehrají dramatické situace, jen je popisují slovy. Přesto mají silný emocionální účinek.
Herci Divadla v Dlouhé v novém představení vzpomínají na traumatické momenty z dětství, barevné televizory nebo třeba jen touhu po hračce. Divákovi evokují jeho vlastní rané vzpomínky a emoce.
"Divadlo v Dlouhé je místo, kde můžeme rozvíjet typ divadla opřený o zvukové plochy. Zároveň je dobré se někde v Praze cítit trošičku doma," říká v rozhovoru režisérské duo SKUTR.
Necelé dva měsíce zbývají do divadelních prázdnin. Do té doby bude v Praze k vidění nové nastudování klasického dramatu Friedricha Schillera, inscenace pohybového souboru Spitfire Company či premiéra opery Nabucco v režii Josého Cury. Divadlo v Dlouhé chystá druhý režijní projekt dua Skutr, Letní shakespearovské slavnosti zase komedii s Martinem Dejdarem a Ondřejem Pavelkou.
Devět letošních nominací na Cenu Thálie směřuje do Prahy, krajské scény získaly patnáct nominací. Pětkrát se v nich objevili umělci z Národního divadla moravskoslezského z Ostravy, třikrát porotce oslovily výkony na jevišti libereckého Divadla F. X. Šaldy, po dvou nominacích mají Národní divadla z Prahy a Brna. Pětadvacáté Ceny Thálie se budou vyhlašovat dnes ve 20:00 v pražském Národním divadle.
Zhruba osmdesátiminutové představení je skvělým návratem k divadelním kořenům. Režisérka Divadla v Dlouhé Hana Burešová použila nový text upravený podle doslovného překladu Aleny Sarkissianové, takže diváka neruší žádné archaismy. Některé věty jsou naopak velmi aktuální.
Divadlem roku se na Cenách divadelní kritiky (dříve Ceny Alfréda Radoka), které se včera vyhlašovaly v pražském Paláci Akropolis, stala ostravská Komorní scéna Aréna . Nejlepšími inscenacemi byly díky shodnému počtu hlasů hned tři pražské projekty: Macbeth - Too Much Blood (Divadlo Na zábradlí), Deník zloděje (Divadlo Masopust) a Lucerna (Divadlo v Dlouhé).
Začínající punkeři, upracovaní otcové, záletné matky, anglické babičky... Všechny tyto postavy zvládají herci Divadla v Dlouhé v představení Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾ velmi dobře. K tomu tradičně skvěle zpívají a hrají na hudební nástroje. Představení zkrátka přináší inteligentní zábavu i příjemné hudební zážitky. Pro soubor s uměleckým kreditem Divadla v Dlouhé je ale taková sázka na jistotu zbytečně skromným cílem.
Na loutkovém filmu Lajka o psí kosmonautce, která přežije svou cestu do vesmíru a s dalšími zvířecími astronauty založí na vzdálené planetě harmonickou kolonii, pracoval režisér Aurel Klimt deset let. Do kin snímek přichází nyní, na začátku listopadu. "Jsem sedmdesátý druhý ročník, kult Gagarina a Lajky v mém dětství pořád přežíval. Svezla se s tím ještě glorifikace Remka, což mě samozřejmě ovlivnilo. Hlavním tématem Lajky je ale vztah člověka ke zvířatům," říká Aurel Klimt, žák Břetislava Pojara, v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pražské Studio Hrdinů se v představení Pár vzkazů veškerenstvu snaží dopátrat toho, co je úkol člověka na planetě Zemi. Mlhavě naznačená odpověď je stejně tak banální, jako hluboká: jednou z mála nejistých jistot je láska a schopnost milovat. Kdyby se inscenace vedle filozofického dotazování a esteticky vytříbené formy nebála aspoň občas přitlačit na životní syrovost, mohla by být ještě o stupeň působivější.
Pražské Divadlo v Dlouhé uzavřelo letošní premiérový plán Čechovovým Rackem v režii dua Lukáš Trpišovský - Martin Kukučka alias SKUTR. V inscenaci plné výtvarné imaginace a pohybu se střídají slabší i silnější momenty. Vygradovaný závěr však naštěstí přebije únavu z pozvolně plynoucí úvodní poloviny plné nejrůznějších pantomimických detailů, gest a póz.
