Rušné ulice Teheránu se mění. Ženy odkládají hidžáb a nosí tenisky, muži i ženy spolu posedávají v kavárnách, kde tiše zní západní hudba, a milenci se procházejí ruku v ruce. Maličkosti, které se vzdalují od přísných společenských pravidel, jež po desetiletí symbolizovala Islámská republika. Avšak pod povrchem se skrývá temná realita. Íránští představitelé naopak zpřísňují opatření proti disentu.
Barbara Herz je jedna z mála režisérek, které se u nás systematicky věnují dokumentárnímu divadlu. Ve svých autorských inscenacích, kde hraje hlavní roli autentická výpověď, se zabývá genderovými a sociálními tématy. V aktuální Kuchařce pro disidenty nabourává stereotypní obraz českého disentu. Ten totiž významnou měrou utvářeli nejen muži, ale i ženy, jako pečující manželky, matky i kuchařky.
Během sametové revoluce stála Anna Freimanová po boku Olgy Havlové a vytvářela s ní na Rašínově nábřeží zázemí pro Václava Havla i revoluci jako takovou. Někdejší Havlova tajemnice měla ale také strach, že demonstrace budou potlačeny. "Přicházely různé zvěsti, že za Prahou čekají tanky, a telefonáty, z nichž některé byly nepřátelské," vzpomíná.
Tento „historický dokument“ je tak poutavý a zábavný, že stojí za to vřadit ho mezi literární události sezony. Také vrhá nové světlo na Václava Havla coby tvůrce divadelních her. Vůbec poprvé pro veřejnost vyšel audiozáznam hry Pokoušení, jak ji autor v roce 1985 namluvil. Hraje ve svém kusu všechny role obojího pohlaví. A pulzuje k tomu původní hudba Plastiků.
Klement Lukeš byl osobností, která přečuhovala. Zanícený bolševik, reformní komunista, disident. Pavel Kosatík teď o něm napsal knihu nazvanou Zápasy slepého muže. Jde o jednu z jeho nejlepších prací.
Senát ve středu schválil tři nové ústavní soudce včetně místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Jeho volbě předcházela debata kvůli politickému procesu, ve kterém Fremr před 36 lety rozhodoval. Upozornil na ni novinář a disident Jan Urban. Sám Urban se k volbě Fremra staví smířlivě, další člen disentu Petr Placák rozhodnutí horní komory kritizuje.
Na rozhovor přichází přesně a sedá si ke stolu v malém motolském výčepu. “Mají tady Rohozec, polotmavou jedenáctku, fakt stojí za to,” hlásí. Rockerské tričko a mikina s kapucí prozrazují příslušnost k undergroundu, šedé vousy a výrazné brýle zase k Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde jedenasedmdesátiletý Karel Haloun ještě donedávna učil.
V noci na sobotu zemřela ve věku 75 let publicistka, překladatelka a disidentka Petruška Šustrová. Informovaly o tom Lidové noviny, pro něž dlouhá léta psala sloupky. Šustrová byla jednou ze signatářek a později mluvčích Charty 77.
Za jednu z nejvýraznějších tváří československého disentu označují Danu Němcovou politici. Spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a jedna z prvních signatářů a pak i mluvčích Charty 77 zemřela v úterý ve věku 89 let. Podle premiéra Petra Fialy byla Němcová mimořádnou a hluboce lidskou osobností, která se obhajobou lidských práv významně zasloužila o svobodu a demokracii.
„Děda byl odsouzen za něco, co nespáchal, ale nikdy nebyl souzen za to, co udělal. Byl spoluzodpovědný za devastaci společnosti,” říká David Černík, vnuk někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, který byl po vykonstruovaném procesu popraven před 70 lety. „Já žil od dětství v prostředí disentu, babička podepsala Chartu 77 a můj otec šířil zakázanou literaturu,” vypráví.
Ve věku 95 let uplynulou neděli v kanadském Vancouveru zemřela překladatelka a spisovatelka Markéta Goetz-Stankiewiczová, která byla za komunistické totality spojením disidentů v Československu se Západem. Informovala o tom Kristýna Bardová z organizace Post Bellum, provozující archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa.
Michael Kocáb začátkem května uvedl do kin film Symphony Bizarre, který zachycuje dosud největší koncert Pražského výběru. Po premiéře se ale myšlenkami vrátil k válce na Ukrajině, která mu nedá spát a kvůli níž odložil rozhodování o kandidatuře na prezidenta. V rozhovoru upozorňuje, že protitotalitní texty jeho kapely sedí i na současnost a že se bývalým komunistům v době ruské invaze nedá věřit.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Špičkový český fotograf Jan Ságl oslavil 25. března osmdesátiny. Proslavily ho nejen snímky undergroundové kapely Plastic People a disentu, ale také velmi výtvarné krajinářské snímky.
Od začátku války na Ukrajině hrálo Bělorusko dvojí roli. Jednak odtud vedl jeden ze směrů ruského útoku a z Minsku je také ruská armáda zásobovaná. A zároveň se objevily zprávy, podle kterých tamní železničáři zablokovali vlakové spojení a vojáci odmítli se přidat k invazi na Ukrajinu. Existuje ale i odboj matek, říká Franak Viačorka, poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské.
Petr Pithart byl poslední český premiér, který dokončil mandát během federace. Byl i posledním předsedou Senátu za KDU-ČSL. A byl také blízkým Václava Havla, s nímž úzce spolupracoval během sametové revoluce. Pithart v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná nejen na Havlovy kvality, jež z něj udělaly lídra disentu, ale také na to, jak prezidenta musel s přáteli přemlouvat k poslední kandidatuře.
Spisovatelka a scenáristka Cecílie Jílková napsala román o svých rodičích, Ludvíku Vaculíkovi a Lence Procházkové. Vyjde na konci roku a vzpomíná v něm na disidentské večírky u Havlových, divoké dospívání, drogovou závislost i složitý vztah s otcem. "Pokud ta kniha pomůže jen jedinému člověku, pokud se jen jediný člověk v ní najde a něco si u toho uvědomí, tak jsem ji nepsala zbytečně," říká.
V noci na čtvrtek zemřel novinář a někdejší disident Rudolf Zeman, bylo mu 82 let. Uvedl to server Lidovky.cz. Informaci o úmrtí s odkazem na rodinu potvrdil Syndikát novinářů ČR. Zeman byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal samizdatové Lidové noviny. Na začátku devadesátých let byl šéfredaktorem tohoto listu.
Něco jako řízek v hrozně špinavém ešusu bylo první jídlo, které Jiřina Šiklová dostala po zatčení za protistátní činnost. Fízlové ji sebrali na svátek osvobození, v noci na 9. května 1981, kdy vězňové měli k jídlu něco lepšího. Jenomže Šiklová to pozřít nedokázala. Následující necelý rok, který strávila za mřížemi, toho prý litovala.
Ve věku 85 let tuto sobotu zemřela socioložka Jiřina Šiklová. U příležitosti jejích posledních narozenin loni v červnu napsal pro Aktuálně.cz ředitel nakladatelství Kalich Michal Plzák text, který znovu přinášíme.
Tento týden uplynulo dvacet let od smrti hudebníka a zakládajícího člena kapely The Plastic People of the Universe Milana "Mejly" Hlavsy. Aktuálně.cz připravilo galerii unikátních snímků, které zachycují úryvky ze života této významné osobnosti českého undergroundu a disentu.
Navzdory své plachosti patří Ladislav Heryán mezi nejpopulárnější české kněze. Sympatie si získává liberálními názory, občanskou angažovaností i zálibou v rockové hudbě. Přesto říká, že nechce nikoho na křesťanství obracet. Ve vánočním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč podle něj Česko není zemí ateistů a že víra nestojí jen na několika svátečních dnech, ale formuje se celý život.
Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek povolil obnovu řízení s disidentem Pavlem Wonkou, které se týkalo údajného neoprávněného vniknutí do bytu tchyně. Trutnovský soud jej za to v roce 1981 odsoudil. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky snaží očistit bratrovo jméno. Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
V době, kdy se ve světě strhávaly sochy politiků, vstupil do českých kin film o Václavu Havlovi. Drama nazvané jednoduše Havel však nejznámějšímu československému disidentovi a prvnímu polistopadovému prezidentovi žádný mramorově neživotný pomník nestaví ani ho neboří. Česká televize ho zvolila pro připomínku výročí srpnové okupace.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
