Provoz a rozšíření floridského detenčního centra pro migranty známého jako "Alligator Alcatraz", jehož otevření se v červenci zúčastnil i prezident Donald Trump, může pokračovat. Odvolací soud totiž ve čtvrtek zablokoval příslušné rozhodnutí nižšího soudu, který nařídil, aby zařízení přestalo přijímat nové migranty a zastavilo stavební práce, informovala agentura Reuters.
Ústavní soud odmítl stížnost Barbory Orlové, která v roce 2014 zabila ve škole ve Žďáru nad Sázavou šestnáctiletého studenta. Orlová je v zabezpečovací detenci, usilovala o přeřazení do ústavní léčby s mírnějším režimem. Krajský soud v Brně rozhodl, že důvody pro detenci přetrvávají. Ústavní soudci verdikt potvrdili, vyplývá z anonymizovaného usnesení v databázi soudu.
Kapacity detenčních ústavů pro společensky nebezpečné pachatele s psychickými poruchami jsou dlouhodobě naplněné, Vězeňská služba ČR chce proto počet míst zvýšit. Vytipovány má dvě nové lokality - Jiřice ve Středočeském kraji a Rapotice na Vysočině.
Česko zadržovalo v detenčním táboře kurdskou rodinu, která se snažila dostat z Maďarska do Německa. Podle nejvyššího soudu Evropské unie to však bylo nezákonné. V Česku totiž neexistovaly jasné zákony, které by umožňovaly zavírat žadatele o azyl do detence. K takovému omezení svobody podle soudu nestačí pouhé podezření, že by mohli uprchnout.
Soud v Drážďanech rozhodl, že iránčtí uprchlíci, kteří v dubnu odešli z Česka do Německa, se vrátí zpět do České republiky. Německé úřady je chtěly vrátit do České republiky už dříve, ti se ale rozhodnutí snažili zvrátit. Podle ministra vnitra Milana Chovance se do Česka vrátí z Německa 20 z původně 25 iráckých křesťanů. Uprchlíky z Iráku letos do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21. Na začátku dubna se ale 25 z nich vydalo do Německa, kde je policisté několik kilometrů za českými hranicemi zadrželi.
Podle rady vlády pro lidská práva Česká republika ve stávající uprchlické krizi nezajišťuje odpovídající sociální ochranu dětí-cizinců a jejich rodin. Navrhla proto změnu přístupu, která ale na jednání vlády uspěla jen z poloviny.
Prezident Miloš Zeman v Kostelci nad Orlicí vyvracel obavy lidí z rozšíření místního pobytového azylového střediska. Zeman při páteční návštěvě Kostelce řekl, že detenční středisko pro imigranty v Kostelci nevznikne. V šestitisícovém Kostelci v posledních dnech koluje petice proti příchodu imigrantů do Kostelce. "Plně respektuji názor ministra Chovance, že v Kostelci se nepočítá se zřízením detenčního střediska," uvedl Zeman. Připomněl, že je rozdíl mezi azylovým a detenčním střediskem. "Azylové středisko je v Kostelci více než 15 let a slouží k zachycování především Ukrajinců a k mému překvapení také Kubánců. Zatímco islámští imigranti se zde nevyskytují a zřejmě ani nebudou vyskytovat."
Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.
Uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku odsoudili teroristické útoky v Paříži. Z úcty k utrpení Evropanů prý přerušili svou hladovku. To potvrzuje i cizinecká policie, její mluvčí Kateřina Rendlová považuje hladovku za skončenou. Problémy nejsou podle ní hlášeny z žádného z detenčních zařízení v Česku. "Za deset let, co pracuji jako mluvčí cizinecké policie, nepamatuji případ, kdy by někdo držel hladovku tak dlouho, aby skončil v nemocnici. Když zjistí, že se ničeho nedomohou, tak to vzdají," uvedla Rendlová.
Hladovka, kterou zahájili uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku, pokračuje. Situace v zařízení je ale podle policie oproti posledním dvěma dnům znatelně klidnější. Asi čtyři desítky uprchlíků hladovkou protestují proti svému zadržování. Ve většině případů má jít o Íránce. "Pokud je nám známo, tak v hladovění pokračují všichni, kteří se k němu přihlásili," řekl evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje.
Ministr vnitra Milan Chovanec uspořádal první prohlídku kritizovaného detenčního zařízení v Bělé. Sezval jak novináře, tak ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou a diplomaty některých zemí, například Německa či velvyslankyni Velké Británie. Ta uznala, že podmínky zde jsou "přiměřeně dobré". Z očividné novoty některých věcí a prázdného tábora se ale vkrádala pachuť Potěmkinovy vesnice.
Ministr vnitra reaguje tak na kritiku ombudsmanky Šabatové, která v minulém týdnu ostře kritizovala podmínky panující v Bělé-Jezové. Děti se tam podle ní mají hůře než čeští vězni. Veřejná ochránkyně práv také popisovala, že jsou děti v zařízeních vystrašené z přítomnosti policie a bezpečnostní služby. Šabatová v úterý ocenila, že se právě podmínky pro děti zlepší.
Policie v posledních dnech zadržela pět či sedm lidí, kteří nelegálně překročili hranice České republiky. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že počet migrantů výrazně klesl. V pořadu TV Prima také hovořil o podmínkách v detenčních zařízení a označil je za odpovídající 21. století. V souvislosti s kritizovaným centrem v Bělé – Jezové se hodlá příští týden sejít s ombudsmanskou Annou Šabatovou.
Krajský soud v Brně poslal schizofreničku Barboru Orlovou do zamřížovaného detenčního ústavu i proto, že z psychiatrické léčebny by mohla utéct.
Petr Polák loni v únoru jako předseda senátu rozhodoval o převedení útočnice z ústavní léčby do ambulantního režimu.
Psychicky nemocná Barbora Orlová loni ubodala šestnáctiletého chlapce ve škole ve Žďáru nad Sázavou.
Agresivní muž s poruchou osobnosti je podle soudu nebezpečný pro své okolí.
Ministerstvo a Vězeňská služba se shodly, že zřídit ústav by bylo nehospodárné
