Zahraničí – Kdo si dnes ještě vzpomene, kdy a jak se vlastně Al-Káida přihlásila k útokům z 11. září. Sice o tom od prvního dne nebylo pochyb, ale potvrzení přímo od strůjců chybělo až do poloviny října.
Na videu odvysílaném televizí Al-Džazíra se objevil muž s plnovousem a vzkázal Američanům i dalším nepřátelům: „Milujeme smrt, jako vy milujete život.“
Tvář na videozáznamu patřila Sulajmánu Abú Ghajsovi. Od čtvrtka se mu Američané, kteří se zabývají vyšetřováním terorismu, mohou podívat do očí „naživo“. Zatkla ho jordánská rozvědka a předala do USA, kde jej čeká soud za podíl na útocích Al-Káidy.
Je to cenný úlovek nejen proto, že Kuvajťan byl zetěm Usámy bin Ládina.
Byl dopaden jako jeden z posledních vůdců bin Ládinovy organizace z dob jejího největšího rozkvětu kolem 11. září 2001. Z těch, kteří tehdy rozhodovali, zůstává na svobodě už jen Egypťan Ajmán Zavahrí, ostatní jsou mrtví nebo za mřížemi.
Rodilý Kuvajťan, ročník 1965, se stal po dobu několika následujících měsíců pro Al-Káidu tiskovým mluvčím nebo vedoucím kanceláře public relations.
Občas se objevil obrazový nebo zvukový záznam s Usámou bin Ládinem, ale častěji bylo vidět a slyšet právě Abú Ghajse. Jeho proslovy vypadaly jako kázání, díval se upřeně do kamery.
Nešetřil apokalyptickými motivy. Tvrdil například, že USA zabily v mnoha zemích čtyři miliony muslimů, a Al-Káida tak má právo zabít čtyři miliony Američanů.
14. října 2001 hřímal: „Tato bouře se nezklidní, dokud neskončíte s podporou Židů v Palestině, neodejdete z Arabského poloostrova a nepřestanete s podporou útisku muslimů v Kašmíru.“
Abú Ghajs se patrně přímo nepodílel na žádných teroristických akcích. Jeho starostí byla média a komunikace. Nástup sociálních sítí už jej ale minul.
Zhruba od roku 2004 totiž procházela Al-Káida proměnou. Její pevná struktura přestala existovat a víc než organizací se stala značkou, ke které se hlásili radikálové a fanatici po celém světě, aniž by ale byli navzájem propojeni nebo zastřešeni jednotným velením.
Dnes je Al-Káida víc ideologií než nějakou skupinou. S odchodem bývalého vedení do skrýší v Pákistánu, Afghánistánu a jiných zemích zmizel i Abú Ghajs, přestal se v televizích a na internetu objevovat.
Jak později vyšlo najevo, se skupinou jiných předáků Al-Káidy utekl z Afghánistánu do Íránu. Byl s ním například i bin Ládinův syn Sáad.
Íránská vláda měla k Al-Káidě rozporuplný, nejednoznačný přístup. Přímo ji nepodporovala, protože sektářský světonázor většiny jejích členů byl nepřátelský vůči šíitskému Íránu. Ale chtěla organizaci využívat ve svém boji proti Spojeným státům.
Někteří členové Al-Káidy tak strávili roky v Íránu v něčem, co lze nazvat jako lepší domácí vězení. Byli sledováni, nemohli moc komunikovat s okolním světem.
Na Abú Ghajse se už skoro zapomnělo, ale nedávno se překvapivě objevil v Turecku, kam z Íránu odjel. Téměř jistě se svolením íránských úřadů, které na jeho dalším zadržování ztratily zájem.
Na americkou žádost jej Turci zadrželi, ale pak pustili s odůvodněním, že na tureckém území nespáchal žádný zločin.
Následně přišla zpráva, že Kuvajťana zatkli v Ammánu agenti jordánské rozvědky a předali Američanům. Proč cestoval do Jordánska, kde musel očekávat spolupráci tamní vlády s USA, to zatím nevíme.
V roce 2002 prohlásil: „Věříme, že jsme teprve na začátku této války. Takže pokud nás nepřátelé Alláha zabijí nebo dopadnou, podaří se jím dílčí vítězství. Ale my nezapomínejme, že cesta, po které jdeme, je dlouhá a je to cesta, po které muslimové musejí kráčet až do soudného dne.“
Pro něj soudný den právě nastává, před soudcem v New Yorku se objeví už během pátku.
Martin Novák