Zahraničí – Německé Zelené (Bündnis 90 / Die Grünen) rozkládá spor, který důvěrně známe i z Česka. Argumentoval jím bývalý český ministr životního prostředí Martin Bursík, když po osmi letech odcházel ze Strany zelených (SZ).
Bursíkovi byla SZ moc levicová. „Zu links“ (česky příliš levicová) teď zní i v sousedním Německu.
Ne že by se od strany, která k německé politické scéně neodmyslitelně patří už od osmdesátých let, odštěpovaly jakési „německé LESy“. Strana, z níž si berou příklad (nejen) zelení v Česku, se ale otřásá v základech. Během pondělka a úterka se funkcí vzdaly všechny známé tváře, které Bündnis 90 / Die Grünen měli.
Nejdřív rezignovalo kompletní šestičlenné vedení strany. Pak se v hodinových intervalech začaly objevovat zprávy, že na post předsedkyně na podzim nebude kandidovat Claudia Rothová a že Zelené v Bundestagu už nepovede ani někdejší ministryně pro ochranu spotřebitele Renate Künastová, ani bývalý ministr pro životní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů Jürgen Trittin.
Pro vysvětlení netřeba chodit daleko: Jak jinak než kvůli volbám. Kdyby se totiž liberální FDP v neděli – byť těsně – do Bundestagu dostala, byli by hlavním poraženým volebního klání právě Zelení. Jen historický debakl liberálů, jejich odvěkého rivala, Zeleným vlastní hořkou porážku trochu „přisladil“.
Ještě před dvěma lety přitom byli Bündnis 90 / Die Grünen na dosah fantastickému triumfu. Průzkumy veřejného mínění jim přisuzovaly preference téměř 30 procent, což by je ve finále v německé politické aréně katapultovalo na druhé místo, hned za kancléřčinu CDU a před – tehdy velmi neoblíbené – sociální demokraty (SPD).
Pak ale Zelení udělali několik chyb. Ve volbách teď kvůli nim dostali pouhých 8,4 procenta hlasů – dokonce o dvě desetiny méně než postkomunistická Die Linke (Levice).
Při minulých volbách do Bundestagu, v roce 2009, pro ně hlasovalo ještě 10,7 procenta Němců.
Stranu, která vždy stavěla hlavně na ochraně životního prostředí, převálcovala dvě témata, s nimiž si nedokázala poradit. Tím prvním bylo nařčení z podpory pedofilie, tím druhým – a podle německých analytiků zásadním – bezhlavé prosazování zvyšování daní.
Debata o pedofilii má své kořeny v osmdesátých letech, krátce poté, co strana na západě Německa vznikla. Část jejích členů tehdy tvrdila, že sexuální vztahy mezi dětmi a dospělými by měly zůstat „za určitých podmínek“ beztrestné.
Tahle „teze“ se dokonce dostala do zeleného komunálního volebního programu v roce 1981 v Göttingenu. Podle jednoho z německých expertů, jenž se kauze rozsáhle věnoval, za něj tenkrát odpovídal odstupující šéf poslaneckého klubu Jürgen Trittin.
Trittinův podpis (obrazně řečeno) nese i druhý předvolební zelený „krok vedle“. Byl to on, kdo – coby lídr levého křídla strany – do volebního programu prosadil, aby lidé s příjmem nad 60 000 eur za rok platili daň z příjmu minimálně 45 procent.
Jürgen Trittin vyšším daním pro bohaté propůjčil svou tvář i hlas. Do SPD, která ve věci zvyšování daní před volbami překvapivě otočila, se dokonce pustil jako do „zbabělců“.
Teď se tedy prominentní kritik českého Temelína z vrcholné politiky poroučí (byť se v Německu uzavíraly sázky, že se matador, který je v politice 30 let, moci jen tak nevzdá). S jeho odchodem pravděpodobně uvnitř Zelených skončí i nadvláda hodně levicově smýšlejících straníků nad liberálnějšími Realos.
O „odklonu doleva“ jako příčině volební prohry ostatně nahlas mluví i dvě hvězdy Bündnis 90 / Die Grünen – jedna budoucí a jedna minulá.
Tou budoucí je zelený starosta Tübingenu Boris Palmer. Ve Spiegelu napsal, že strana svým programem zahnala středové voliče. „Nejdřív říkali zvyšování daní ano, pak ale mnohé voličky a voliči začali počítat a zjistili: Vždyť oni myslí mě!“
Ještě tvrdší slova o „levičáctví“ zvolil bývalý vicekancléř a šéf německé diplomacie Joschka Fischer. „Skoro to vypadá, jako kdyby současné vedení Zelených zestárlo, ale pořád ještě nedospělo,“ řekl taktéž Spiegelu. Podle něj byla „fatální chyba omezit se na levicový kurs“.
Byl to přitom právě Joschka Fischer, kdo si to v sedmdesátých letech coby příslušník radikální a militantní levice rozdával v ulicích Frankfurtu s policií. Ve svých 65 letech ale, na rozdíl od svých bývalých kolegů, zjevně dospěl.
Zuzana Kleknerová
