Analýza Insideru - Nepokoje v Bulharsku jde vysvětlit tím, že vláda svěřila dodávku elektřiny největšímu dravci na evropském trhu, tedy české firmě ČEZ.
Srovnání evropských cen elektrické energie ukazuje, že ČEZ jde za ziskem nejrazantněji ze všech. Podle údajů to do první poloviny roku 2012 platilo pro Česko i pro Albánii a poslední zvýšení cen v Bulharsku bylo podle dostupných údajů tak dramatické, že vyvolalo lidový odpor.
Deset centů také v Albánii
Podrobná data Eurostatu ukazují, že se elektrárenské společnosti obvykle spokojí s výnosem 10-13 eurocentů za dodanou kilowatthodinu. Pravidlo platí prakticky všude pro domácnosti, které odebírají nad 5000 kilowatthodin ročně. To například znamená, že kromě běžných spotřebičů elektřinou topí a ohřívají vodu. Za dražší elektřinu v západních zemích mohou vždy vysoké daně, které pak státy jako Dánsko nebo Německo investují do dalšího rozvoje energetiky.
Výjimku z pravidla 10 eurocentů za kilowatthodinu tvoří některé země na Balkáně, konkrétně Bulharsko, Černá Hora a Bosna, kde se distributoři dosud spokojili s výnosem okolo 7 eurocentů.
Právě snaha o dosažení obvyklého zisku stojí za tím, že v přepočtu na svou kupní sílu platí za elektřinu nejvíc Albánci. Tamní distribuční firma, kterou byl do konce minulého roku ČEZ, inkasovala i v Albánii 10 eurocentů, tedy jen o jeden cent méně než distributoři v dvakrát bohatším Slovinsku a o tři centy méně než v třikrát zámožnějším Rakousku.
Elektřina tedy znamená pro Albánce třikrát větší zátěž než pro Rakušany a logicky se jim spíše nechtělo platit. Konflikt s neplatiči nakonec ČEZ prohrál.
Český tarif pro maloodběratele
Především západní země zvyšují sazby menším odběratelům pod 2500 kilowatthodin ročně, tedy těm, kdo elektřinou ani netopí a neohřívají vodu. Kdo má menší odběr, obvykle platí o pět centů za kilowatthodinu více. Výjimkou je v tom Česko, kde platí maloodběratelé více o 11 centů.
Tuzemská cena pro menší spotřebitele tak překračuje 23 eurocentů a nemá konkurenci v celé Evropě s výjimkou Kypru. Bezkonkurenční jsou také příjmy distribučních společností ČEZ, E.ON a PRE.
V přepočtu na příjmy domácností platí čeští maloodběratelé stejně jako Albánci a více než domácnosti kdekoli v bohatší západní Evropě.
Na rozdíl od Česka však v Albánii platí vysoký tarif všechny domácnosti. V Česku se dá vysokému tarifu uniknout třeba tím, že si rodina pořídí elektrický kotel.
Třináct procent k nepokojům stačí
Bulhaři platili do první poloviny roku 2012 opravdu nízké ceny i v přepočtu na kupní sílu. Od července šla podle představitelů distribučních firem, tedy českých společností ČEZ, Energo Pro a rakouské EVN, nahoru o 13 procent. Reálné dopady tarifní změny na jednotlivé domácnosti budou známy nejdříve za půl roku.
Distribuční firmy v Bulharsku tvrdí, že zdražení je nezbytné. „Naše příjmy nestačí pokrýt ani náklady za nákup energie,“ vysvětlil tamní tiskové agentuře BTA manažer EVN Jörg Solfellner. ČEZ publikoval statistiku, podle níž Bulhaři platí za elektřinu nejnižší ceny v Evropě.
Pokud chtějí distributoři bulharské elektřiny dosáhnout stejně jako v Albánii výnosu 10 eurocentů za kilowatthodinu, musí zdražit nejméně o tři centy, tedy víc než o třetinu. Stejně jako v Albánii to ovšem postihne veškeré domácnosti, tedy i ty, které elektřinou topí.
Hlavní trh společnosti ČEZ, tedy Česko, má už velké zdražování pět let za sebou. V roce 2008 dosáhla průměrná cena elektřiny pro domácnosti 147 procent úrovně roku 2004, v jediném roce se ovšem zdražovalo maximálně o desetinu.
Třináctiprocentní cenový nárůst je přitom pro chudší bulharské domácnosti o to těžší rána, že lépe situovaní Češi mají v rodinných rozpočtech víc rezerv.
V Česku se navíc dramaticky zdražovalo během období, kdy zároveň rychle rostly příjmy domácností. Bulharské rodiny ovšem dodneška nepřekonaly propad příjmů během finanční krize před čtyřmi lety.
Petr Holub
