Politikaření

• Letošní pražské jaro je zatím plně ve znamení odposlouchávacích zařízení. Svědek J. F. před Obvodním soudem pro Prahu 5 v utajení vypověděl, citujeme:

„Žádná myš, chytráci! To je něco jiného! Rozumím už všemu! Všichni ven do zahrady, tady oknem!“ To se již sám sápal na záclonu v okně. Zároveň dal rozkaz ke zhasnutí lampy. ,,A všichni baterky,“ volal. „Tam v zahradě nás někdo poslouchal. Tou trubkou – rozumíte, zvenčí, skrz zeď k nám do klubovny proraženou! Taková trubka nese zvuk jako telefonní drát!“

Záhada hlavolamu trvá, další státní je ve středu.

• Celý civilizovaný svět si 1. dubna připomíná druhé výročí náhubkového zákona, na který všichni šťastně zapomněli, jelikož se ukázalo, že je k ničemu. Přepisy odposlechů se dál tisknou. (To nevadí.) S totožností podezřelých a obětí zločinů se dál zachází neopatrně a bezmyšlenkovitě. (To vadí, viz například případ spisovatelky Simony M.).

• A teď telegraficky:

• Tomáš Pitr konečně pochopil, že doma se ztratí v davu, a na konci lyžařské sezony požádal o repatriaci do Čech.

• Před dvěma měsíci tisk jásal jako nad hotovou věcí, že na magistrátu „v březnu“ končí nezničitelný ředitel pražských památkářů Jan Kněžínek. To jen pro pořádek, aby někdo něco nezmeškal.

• Rampula, tak se jmenuje postava škodolibého skřítka ze stejnojmenného Večerníčku. Podle scénáře je to plivník. Páchá různé nekalosti, schovává věci nebo krade potraviny. Rovněž krade ponožky. Často na sebe bere podobu zmoklého černého kuřete, čímž se snaží vzbudit lítost, aby jej hospodář odnesl domů, píše Wikipedie.

• Citát týdne: „Odbory se pyšní stávkami zraňujícími celou společnost, ale panáčkují v podnicích vedených často nomenklaturními komunisty, kde bují šikana a špiclování.“ Spisovatel Pavel Kohout v MF Dnes. – Náš názor: Že si odbory vyskakují jenom na stát, je správný postřeh. V soukromých firmách ovšem klopí uši bez ohledu na to, jestli jim šéfují staré struktury, nebo mladí nadnárodní manažeři. To s tím vůbec nesouvisí.