Analýza - Před nadcházejícím kongresem musí strašit ODS to, že výsledek v nedávných krajských volbách byl počtem 324 tisíc hlasů nejhorším od jejího vzniku v roce 1991.
Pravidlo sice říká, že strana, kterou voliči už čtyřikrát pověřili sestavením vlády, přežije všechny volební porážky. Potíž je však v tom, že v postkomunistickém prostoru to nemusí tak úplně platit a dnešní vládní strana je ve větším problému, než se může zdát.
Chcete několik příkladů, jak v postkomunistických zemích zajdou na úbytě i zavedené a dlouho úspěšné partaje?
Loni se nedostala do slovinského parlamentu Liberální demokracie, na jejíž vizitce přitom nechybí sestavení tří kabinetů v letech 1992-2004.
Podzimní průzkumy věští Slovenské křesťansko-demokratické unii, že po příštích volbách ve sněmovně skončí, i když její někdejší šéf Mikuláš Dzurinda domluvil po roce 1998 tři vlády.
Do ústraní se odebrala po třech vládních epizodách bulharská Unie demokratických sil. Ještě v roce 1997 získala ve sněmovně absolutní většinu, o dvanáct let později na ni zbylo necelých sedm procent hlasů, a to ještě díky spolupráci s další ministranou.
Ve výčtu nejsilnějších vládních stran, které se svého času chlubily podporou 30-40 procent a které pak rychle zanikly nebo ztratily význam, je možné pokračovat. Patří do něho rumunská Křesťanskodemokratická rolnická strana, Volební akce Solidarita (AWS) a Svaz demokratické levice z Polska, zánik hrozí maďarským socialistům.
Ve všech případech bez výjimky vedlo k pádu strany přesvědčení voličů, že jmenované strany podlehly korupci a že už jim není pomoci.
Na cestě dolů
ODS je podle volebních výsledků z posledních let uprostřed stejného příběhu.
Při svém vzniku převzala členy i voliče Občanského fóra a od začátku ji volilo ve sněmovních i v komunálních volbách půldruhého až dva miliony Čechů. Krátkodobý výpadek zaznamenala pouze v období opoziční smlouvy s ČSSD.
V méně navštěvovaných krajských a evropských volbách se největší polistopadová strana mohla spolehnout na 700 tisíc hlasů.
Katastrofická čísla se začala objevovat od roku 2010: milion hlasů ve volbách do sněmovny, 800 tisíc voličů v komunálních volbách a nakonec 300 tisíc ve volbách do krajů.
Ve všech případech jde o negativní rekord. Unikátní je zvláště podíl 12,3 procenta hlasů v letošních krajských volbách. Pod dvaceti procenty byla ODS dosud pouze jednou, a to v komunálních volbách před dvěma lety.
Úsvit populistů
Výše uvedené příklady ze sousedství také ukazují perspektivy, které se otevřou, když skončí partaj, na níž stál po pádu komunistů demokratický systém.
Destrukcí dosavadních jistot může posloužit Bulharsko a Slovinsko, kde prázdný prostor vyplňují jedna po druhé více či méně populistické strany.
Pravicovou politiku v Bulharsku převzala po tradiční Unii demokratických sil strana bývalého krále Simeona, kterého pak vystřídal bývalý karatista a majitel bezpečnostní firmy Bojko Borisov.
Liberální demokracie praktikovala ve Slovinsku do roku 2004 umírněnou levicovou politiku. Po ní nastoupili radikálnější sociální demokraté a loni jejich hlasy převzala nově založená strana lublaňského starosty Zorana Jankoviče. Dokonce vyhrál volby, nedokázal však sestavit vládu. V září byl zatčen kvůli daňovým únikům.
Smer a sedm trpaslíků
Slovensko ukazuje jiný příklad, jak se po pádu hlavní vládní strany může úplně zhroutit jedna část politické scény. V loňských volbách získal absolutní většinu levicový Smer a poslední průzkumy ukazují stejný obrázek. Smeru věří 40 procent voličů, na žebříčku pod ním je sedm pravicových stran, které mají dohromady stejný výsledek, nejlepší však zůstává pod deseti procenty.
Podobný obrázek nabízí Maďarsko, kde získal ústavní většinu pravicový Fidesz. Průzkumy věští podobnou převahu rumunským sociálním demokratům po prosincových volbách.
Krach největší vládní strany měl pozitivní důsledky zřejmě jen v Polsku. V roce 2001 voliči nepustili do sněmovny hlavní pravicovou vládní stranu AWS a nechali vládnout levici. Na jejích troskách vznikly dvě zbrusu nové pravicové strany, Občanská platforma a Právo a Spravedlnost. Od roku 2005 proběhly troje volby jako souboj dvou zmíněných stran. Tím se Polsko stalo nejstabilnější zemí východní Evropy.
