Za kulisy událostí – Zatím jediné národní referendum v celé své historii zažilo Česko v létě roku 2003, když lidé rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Poslanci ho tehdy museli povolit jednorázovým ústavním zákonem.
Vypisování všeobecných referend se od příštího roku změní. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) už nachystal vládní návrh zákona – k vypsání bude potřeba 200 tisíc podpisů, a pokud v něm bude hlasovat dost lidí, politici se budou muset výsledkem řídit. Pro ústavní zákon bude mít koalice dostatečnou podporu, protože hlasy jí dají i komunisté a Úsvit.
Návrh počítá s tím, že vláda ztratí možnost referendum vypsat, iniciovat ho budou moci jen lidé. „Vláda a parlament mají rozhodovat, a ne se tomu vyhýbat. Občané zase mají právo si peticí vyžádat, když rozhodovat chtějí,“ říká Dienstbier.
O každé otázce, pod kterou bude dostatek podpisů, rozhodne Ústavní soud ještě předtím, než prezident referendum vyhlásí. „Aby se nekonalo zbytečně a stát zbytečně nevynakládal peníze, kdyby měl Ústavní soud až následně říct, že otázka byla nepřípustná,“ vysvětluje ministr. K takovým sporným oblastem by patřil třeba případný zákaz umělého přerušení těhotenství – tam už by se mohlo zasáhnout do práv ženy na svobodné rozhodnutí.
Konec letního času
Naopak do okruhu toho, o čem by si Češi mohli rozhodnout, spadá například zrušení letního času, kolem kterého se rozvíří politická debata pokaždé, když nastane. Lidé by se mohli vyslovit také k plošnému zákazu hracích automatů nebo pořádání olympiády v Praze.
„Velmi ovšem záleží na tom, jak je otázka položena. Je rozdíl, jestli se zeptáte: má se konat olympiáda, aby se Praha stala centrem sportovních fanoušků, nebo má se konat olympiáda, aby se Česko zadlužilo na roky dopředu,“ upozorňuje ústavní expert Jan Kysela.
Lidé s referendem získají také možnost promlouvat do vládních rozhodnutí. Mohli by třeba politikům nařídit nebo zatrhnout nedávno diskutované vládní garance cen elektřiny pro ČEZ v případě dostavby Temelína. Nebo rozetnout debatu o tom, zda si Česko má prodlužovat pronájem gripenů. „Ve finále by to posoudil Ústavní soud, ale nevidím nic, na základě čeho by podobné otázky měly být z referenda vyloučeny,“ dodává Dienstbier.
Na vypsání referenda bude zapotřebí obstarat 200 tisíc úředně neověřených podpisů a jasně formulovat otázku, na kterou se dá odpovědět ano, nebo ne. Současně zákon výčtem vymezí, o čem ve všelidovém hlasování rozhodovat nelze. Nebude třeba možné měnit ústavu, zasahovat do daní či rozpočtu, omezovat lidská práva nebo jít proti demokratickému zřízení republiky.
Každé referendum ovšem nebude závazné, záleží na tom, kolik lidí se ho zúčastní – hnutí Úsvit ve svém vlastním návrhu chtělo, aby žádný povinný limit neexistoval, ale to vláda odmítla s tím, že není možné, aby o zásadních věcech rozhodovala menšina. Podle ministerské verze bude zapotřebí, aby se „pro“ vyslovilo 25 procent všech oprávněných voličů a současně šlo o nadpoloviční většinu všech zúčastněných. Pak bude výsledek závazný a právně vymahatelný.
Pojistkou proti tomu, že sněmovna nepohodlné „nařízení lidu“ záhy smete, je minimálně tříletá „doba závaznosti“, po kterou nebude možné zákon rušit. Pro upřesnění – lidé nebudou moci v referendu zákony přímo schvalovat, ale budou moci vládě říci, jaké parametry si přejí. Například kdyby si vyžádali, že chtějí zavést toleranci na minimální množství vypitého alkoholu za volantem. O tom, co je minimální, a případně o režimu výjimek by už rozhodovala sněmovna.
Opozice: Lepší něco než nic
Protože jde o ústavní zákon, bude koalice potřebovat i opozici, aby nasbírala 120 hlasů. Z té přišly s vlastním návrhem zákona o všeobecném referendu KSČM a hnutí Úsvit. Obě strany jsou připravené zvednout pro vládní verzi ruku, byť jde o měkčí variantu.
„Nějaké referendum je lepší než žádné. Pravděpodobně to uděláme tak, že ve druhém čtení navrhneme nižší limit pro závaznost. Ale když je vláda nepřijme, alespoň jsme projevili naši vůli a takový zákon je lepší než vůbec nic,“ říká Radim Fiala, předseda poslaneckého klubu Úsvitu.
Stejně hodlají postupovat také komunisté. Zkusí prosadit pozměňovací návrhy, ale pak dají hlas i vládní variantě. „Nemáme problém podpořit návrh, který není náš,“ potvrzuje šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. S takovým počtem hlasů čeká zákon hladký průchod sněmovnou – jde dohromady o 158 poslanců. Potíže se schválením se nečekají ani v Senátu, kde má ČSSD většinu.
Česko má zatím obecní a krajská referenda. Z těch obecních se v posledních měsících často konají hlasování o zákazu hazardu. Většinou však závaznost výsledku selže na tom, že k urnám nedorazí dost lidí, a radnice se pak výsledkem nemusí řídit. Úspěchem naopak skončilo vůbec první obecní referendum, které se konalo před 14 lety v Táboře. Místní si vybojovali, aby přes botanickou zahradu nevedla nová silnice. Skončil tak osm let trvající spor mezi radnicí a obyvateli města.
Kateřina Surmanová
