Zahraničí - Dokonalý pat. Ne nepodobný českým volbám v roce 2006, kdy pravice a levice měly v Poslanecké sněmovně po stovce poslanců.
Izraelský parlament (Kneset) má 120 poslanců a po úterním hlasování je podobně rozdělen. Pravicové a krajně pravicové strany mají 60 křesel, střed a levice také 60.
Premiér Benjamin Netanjahu sice vyhrál, ale také prohrál. Jeho blok Likud má nejvíce poslanců (31), ale oproti dosavadnímu stavu (42) výrazně ztratil.
Levicové a středové strany nečekaně posílily. Velkým šokem je druhé místo centristické formace Budoucnost existuje novináře, spisovatele a televizního moderátora Jaira Lapida. Má 19 mandátů, levicová Strana práce je třetí s 15 poslanci. Uspěla i radikálně levicová strana Merec, která bude mít sedm křesel.
Střed a levice jsou smířlivější vůči Palestincům, myšlence Palestinského státu, obávají se izolace Izraele ve světě kvůli politice pravicových stran a také jsou opatrnější v otázce preventivního úderu na Írán kvůli jeho jadernému programu.
Jelikož Netanjahu patrně bude muset vytvořit vládu široké koalice, a nikoliv pravicový kabinet, radikální názory nebudou natolik převažující jako dosud.
Zklamán je nakonec Naftali Bennett. Milionář a podnikatel, který se stranou Židovský domov šel ještě dál než Netanjahu. Odmítl Palestinský stát, vyslovil se pro anexi velké části Západního břehu Jordánu a pro snížení závislosti Izraele na USA.
Získal ale jen jedenáct křesel, méně, než předpokládal.
Co lze tedy očekávat? Netanjahuova tvrdá rétorika vůči Íránu asi zůstane stejná, ale bude mít doma menší podporu. Jednostranný izraelský úder je tak o něco méně pravděpodobný.
Jednání s Palestinci se zřejmě moc neposunou, na čemž má velký podíl také neústupnost Hamásu a jeho odmítání uznat právo Izraele na existenci. Ale nová vláda zcela nepohřbí myšlenku palestinského státu a ponechá prostor pro dohodu.
Velkou otázkou je rozšiřování osad, které vadí i Spojeným státům a Baracku Obamovi, jehož vztahy s Netanjahuem jsou velmi špatné. Obama si za čtyři roky ve funkci ještě nenašel čas, aby Izrael navštívil.
Levicoví a centrističtí politici budou premiéra tlačit k tomu, aby nejkontroverznější projekt, stavbu osady přetínající Západní břeh Jordánu na dvě části a víceméně znemožňující životaschopný palestinský stát, pozastavil.
Jak vyplývá z komentářů některých izraelských médií, opoziční strany vyjadřovaly obavy, že pravice zavádí svým radikalismem židovský stát do izolace a odvracejí se od něj i USA a evropští spojenci. To, zdá se, na některé voliče zabralo.
Volby ale nerozhodly jen bezpečnostní témata, jako jsou Palestinci nebo Írán. Netanjahuovi přitížily i jiné věci. Mnoha Izraelcům se nelíbí podle jejich názoru příliš vysoké daně a nájmy.
Někteří kritizují fakt, že ultraortodoxní, silně věřící Židé nemusejí na vojnu. Oba tyto body - snižování životní úrovně střední třídy a nespravedlnost v základní vojenské službě - měla ve svém programu vysoko strana Budoucnost existuje. A vyneslo jí to úspěch.
Naproti tomu antiimigrantská rétorika, kterou se prezentovala hlavně pravicová náboženská strana Šas,velký ohlas neměla. Izrael se potýká s rostoucím přílivem nelegálních imigrantů ze subsaharské Afriky, hlavně ze Súdánu a Eritreje.
Lidé si stěžují, že v některých částech země stoupá kriminalita a bojí se po setmění vyjít na ulici. Jako důležité volební téma to ale zatím nerezonuje.
Paradoxní je, že alespoň remízu zachránili pravici arabští voliči. Arabové tvoří v Izraeli necelou pětinu obyvatelstva a obvykle volí buď své arabské poslance, nebo levicové nebo středové strany, více naslouchající jejich zájmům a představám. Tentokrát více než polovina Arabů k volbám nešla.
Martin Novák
Pozn. red. - Nepříliš optimistickou předpověď týkající se izraelsko-palestinského míru publikoval Insider 22. listopadu (http://bit.ly/VZS1Cc).
