Čtení na víkend – Spisovatel Jo Nesbo a vrah Anders Breivik jsou patrně nejznámější Norové za hranicemi Norska. Pozornost by si zasloužil ale minimálně ještě jeden. Muž, který má potenciál posunout leteckou dopravu do nové éry.
Sedmašedesátiletý šéf a většinový vlastník letecké společnosti Norwegian Air Shuttle Bjorn Kjos. Úspěšný byznysmen, kterému v životě, zdá se, vyšlo vše, na co sáhl.
Kdysi malou firmičku na odpis vytáhl do pozice třetího největšího low-cost dopravce v Evropě a desáté největší letecké společnosti v Evropě vůbec.
Teď objednává stroje Boeing 787 Dreamliner s jediným cílem. Zahájit nízkonákladové zaoceánské lety s cenami výrazně nižšími, než má konkurence.
Bude tak možné dostat se z londýnského letiště Gatwick na palubě Norwegian Air Shuttle například do Los Angeles v přepočtu za šest tisíc korun nebo do Fort Lauderdale na Floridě za pět a půl tisíce korun (ceny jsou za jednosměrnou letenku).
A na Gatwick se zájemci dostanou některým z mnoha evropských letů Norwegian.
Nízkonákladoví dopravci se zatím obávali přejít na dlouhé trasy s tím, že se to nemůže vyplatit. Mediálně velmi sledovaný pokus hongkongské společnosti Oasis Airlines před pěti lety nedopadl dobře: Firma po roce a půl ukončila provoz po ztrátě 128 milionů dolarů.
Nor ale tvrdí, že má plán, který vyjde. Spočívá v tom, že nové stroje jsou úspornější ve spotřebě paliva a přitom pojmou více lidí. Tato kombinace umožní snížit ceny letenek za předpokladu, že společnost nasadí hodně letadel s co největším počtem cestujících.
„Dreamliner a Airbus A350 mění pravidla v leteckém průmyslu. Se staršími typy bychom nemohli nikdy být na dlouhých trasách ziskoví, protože bychom nepřepravili dost lidí. S novými stroji nám počty vycházejí,“ tvrdí Kjos.
Může být prvním člověkem, kdo vyvrátí předpovědi škarohlídů, že na zaoceánských letech low-cost nikdy nebude fungovat.
Kjos sám má za sebou dráhu pilota. Vojenského. V letech 1969 až 1975 létal na stíhačkách v době vrcholící studené války podél norsko-sovětské hranice. Jedné ze dvou hranic, kde se přímo stýkaly Sovětský svaz a NATO (druhou hranicí byla na jihu turecká).
Už jako úspěšný šéf aerolinek se do doby studené války vrátil jako spisovatel. V roce 2007 vydal špionážní román Murmanský případ, který se odehrává v sedmdesátých letech v sovětsko-norském pohraničí, inspiroval se vlastními zážitky.
Jeho další kariéře možná pomohlo, že neuspěl ve snaze stát se po odchodu do výslužby pilotem společnosti SAS, která tehdy byla společným hlavním dopravcem Norska, Švédska i Dánska.
Rozhodl se proto změnit obor a vystudoval práva.
Od té doby činil jedno šťastné rozhodnutí za druhým. V roce 2002 za pochybností znalců zahájil lety na vnitrostátních linkách v Norsku. Vydělal.
Později vsadil na polský trh a létal ve velkém měřítku z Polska. Vydělal. Okamžitě po krachu dánského nízkonákladového dopravce Sterling nabídl velký počet letů z Kodaně do Evropy. Vydělal.
V roce 2007 odkoupil od finského Finnairu většinový podíl ve ztrátové švédské společnosti FlyNordic. Vydělal.
Expandoval do dalších odvětví. Do telekomunikací (firma Call Norwegian) a bankovnictví (má dvacet procent v Bank Norwegian). Opět s úspěchem.
Společnost se přitom před dvaceti lety rodila těžce. Tehdy zbankrotovala firma Buse Bee. Kjos se rozhodl investovat a na troskách Buse Bee založil značku Norwegian Air Shuttle. Pak ji opustil.
Norwegian znovu stála na hraně kolapsu před jedenácti lety. V tu chvíli se Kjos vrátil, koupil většinový podíl, a jak už bylo napsáno výše, začal v roce 2002 krátkými vnitrostátními lety na čtyřech starších malých letadlech Boeing 737.
Dnes mají Norwegian Air Shuttle 74 letadel, která přistávají ve 120 destinacích. Loni přepravila osmnáct milionů lidí (pro srovnání: ČSA za stejný rok využilo zhruba 3,8 milionu pasažérů).
V nedávném rozhovoru pro BBC Kjos s odpovědí na dotaz, jak si představuje budoucnost své společnosti a létání, nedělal velkou vědu: „Budeme létat tam, kam budou létat lidé.“
A pak že malá země s málo obyvateli nemůže mít velkou leteckou společnost…
Martin Novák