Komentář - Frázi z mafiánských filmů - vyšetřování skončilo, zapomeňte - nelze ani náhodou vztáhnout na dnešní verdikt pražského městského soudu, který za podvod a porušování povinností při správě cizího majetku odsoudil někdejšího plukovníka generálního štábu Petra Šmídu a generála Ivo Zbořila k podmíněným trestům.
Zmíním alespoň dva důvody. Ten první: to, co se před pěti lety odehrávalo v nejvyšším velení armády při nákupech luxusních darů (špičková lyžařská výbava, horská kola, počítače, fotoaparáty, drahými kameny vykládané damascenské dýky či dokonce malotraktor - vše hrazeno z černých fondů generálního štábu) pro vlivné vojáky a jejich partnerky, nemá v historii české a československé armády obdoby.
Trumfnout tento skandál může snad jen jiná obskurní korupční kauza semínkového generála Jana Šejny (blízkého přítele syna komunistického prezidenta Antonína Novotného). Šejna byl v šedesátých letech minulého století vyšetřován kvůli rozsáhlému obohacování a spekulacím s jetelovým semenem. Před jistým zatčením se spasil útěkem do USA.
A důvod druhý: na lavici obžalovaných neseděli praví viníci, ale jen obětní beránci, kteří horlivě plnili přání (zejména Šmída) svých požitkářských šéfů. Soudkyně Dana Pacholíková dělala, co mohla, ale na někdejší armádní hodnostáře neměla prostě nabito. Pod fiktivními fakturami nebyly totiž jejich podpisy, nýbrž jen ty Šmídovy a Zbořilovy.
O lecčems ostatně svědčí Šmídova výpověď, když se ho soudkyně zeptala, jak souvisí pikniky či nákup luxusních darů s obranyschopností země. "Byl to příkaz nejvyššího," odpověděl poněkud tajemně. "To jako myslíte koho?" podivila se Pacholíková. "Tehdejšího náčelníka generálního štábu Pavla Štefky," vysvětlil obžalovaný.
Vždycky mu prý rozkázali: Zabezpeč to! A tím byl konec diskuse. "V armádě se vás nikdo neptá, kde na to máte vzít," hájil se degradovaný plukovník. A tak vznikly černé fondy, z nichž se nakupovaly dary místo účetně přiznaných tonerů do tiskáren.
Degradovaný Petr Šmída dnes rozváží náklaďákem slepice. Ivo Zbořil je na tom sice lépe, ale ani jeho majetkové poměry se podle kriminalistů ani náhodou neblíží luxusu. Ti dva se totiž nijak neobohatili, nýbrž jen naivně (možná hloupě) sloužili svým šéfům - pravým viníkům, kteří jsou dnes v naprosté pohodě a dokonce tu a tam vystupují v médiích jako bezpečnostní experti.
Tahle obskurní a pro armádu ostudná kauza - když už jsem zmínil semínkového generála Šejnu a jeho blízkost Hradu - má navíc s Hradem co do činění. Přesněji s jeho diskreditací. Ivo Zbořil totiž rezignoval z funkce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Na jeho místo doporučil nynější ministr obrany Vlastimil Picek generála Františka Hrabala, avšak i on byl z Hradu zakrátko vypoklonkován kvůli jiné ekonomické kauze. Na rozdíl od mnoha jiných se ovšem zachoval jako chlap - sáhl do úspor a škodu zaplatil.
Praví viníci se tedy odsouzeným (nepravomocně) zřejmě už dlouho smějí a my si můžeme povzdechnout: to jsme měli, panečku, velení armády! A nepodlehnou i ti noví - stejně jako jejich předchůdci - lákadlům moci a přepychu? To se teprve ukáže.
Jan Gazdík