Objev dne – Jako odpověď na jmenování Jiřího Rusnoka premiérem pracují politici ve sněmovně na plánu, jak ústavně omezit možnosti prezidenta.
Nápad na změnu ústavy iniciuje koalice, již prezident navzdory doložené sněmovní většině vynechal při řešení vládní krize, sociální demokraté to přijali opatrně, avšak nikoli odmítavě. TOP 09 o tom s jejími lidmi jednala minulý týden a ČSSD „kývla na diskusi“, jak to při potvrzování informace formulovali zúčastnění z obou stran.
Kancléřský model
Jeden z návrhů, jak prezidenta ve jmenování vlády v ústavě omezit, přinesla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. „Pokud se mě ptáte na můj osobní názor, jsem zastánkyní kancléřského modelu. Prezident jmenuje toho, na kom se shodne parlament, za kým prostě stojí většina. Prezident má pak při jmenování víceméně formální roli,“ řekla Insideru.
O detailech úpravy v ústavě se ale podle ní v TOP 09 ještě podrobněji nemluvilo. Oficiálně – a zatím jen trochu mlhavě – o možné změně ústavy mluví 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ale také se ukazuje, že návrh Heleny Langšádlové nemusí být jediný.
„Navrhnu vrátit se k nepřímé volbě opět parlamentem. Přímá volba se neosvědčila,“ řekl Insideru člen vedení TOP 09 Daniel Korte s tím, že v tomto smyslu vystoupí zítra na předsednictvu strany. „Byl jsem jeden z mála, kteří nehlasovali pro přímou volbu. Já před ní varoval,“ uvedl tento poslanec.
Volby na prvním místě
Postoj sociálních demokratů k případné ústavní operaci vystihují věty předsedy strany Bohuslava Sobotky. Na dotaz Insideru přímo odpověděl: „ČSSD navrhovala zpřesnění pravomocí prezidenta už v době, kdy se schvalovala přímá volba. Tehdy pravice většinu našich návrhů odmítla. Pokud pravicové strany změnily názor, je přirozeně možné se k našim návrhům vrátit. Pokud se nám podaří rozpustit sněmovnu, bude to až v příštím volebním období.“
Zdá se přesto, že v hlavách politiků z obou sněmovních táborů se rodí víceméně shodné řešení "problému Zeman“. Zatímco Helena Langšádlová z TOP 09 mluví o „kancléřském systému“ po vzoru Německa, předseda ČSSD před několika dny v Hospodářských novinách uvedl, že by se „vůbec nebránil německému modelu“.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc je skeptičtější: „Za sebe říkám, že si neumím moc představit, že by to u nás mělo větší odezvu. Hlavně by se to asi mohlo vztahovat až na prezidenta vzešlého z příští volby.“
„A proč by mělo?“ reaguje na to Daniel Korte. Podle něho by záleželo jenom na tom, odkdy by novela ústavy začala platit.
Nevěříme si
Spojenectví proti prezidentovi je zatím také zjevně poznamenáno nedůvěrou mezi TOP 09 a sociálními demokraty.
Opatrnost lidí z ČSSD pak po straně vysvětluje jeden z členů vedení TOP 09. „Ono by tohle téma docela klidně mohlo i rozdělit ČSSD,“ říká.
„Možná je to jen mediální hra TOP 09, nevím, jestli to myslí vážně,“ spekuluje na druhé straně například Jeroným Tejc, a tak jako jeho předseda připomíná věci minulé: „Koalice nám dřív nadávala div ne do lumpů, když jsme zpřesnění ústavy chtěli. A teď se ukazuje, že přímo volený prezident má skutečně větší vliv.“
ČSSD sice skutečně v časech rozhodování o přímé volbě navrhovala úpravy prezidentských pravomocí, zpřesnění postupu pro jmenování premiéra mezi nimi ale nebylo a šlo spíše o jmenování členů rady centrální banky nebo udělování milostí.
Tenkrát v oposmlouvě
Teď by se oba tábory musely shodnout na zavedení „kancléřského modelu“ po vzoru Německa a najít pro to ústavní většinu ve sněmovně i v Senátu. „Teď je přece pro to ideální doba,“ usmívá se optimisticky Daniel Korte.
Nebyl by to první pokus, jak svázat prezidenta v době výkonu jeho mandátu – a konkrétně ohledně jmenování premiéra. Na přelomu tisíciletí se o to pokusila ODS a ČSSD v období vzájemné smlouvy o vládnutí, která držela u moci vládu právě Miloše Zemana a kterou obě strany označovaly jako smlouvu „opoziční“.
Tehdy skupina poslanců ČSSD a ODS v čele s Ivanem Langerem navrhla přesný postup pro jmenování premiéra: prezident by při prvním pokusu musel pověřit „představitele politické strany, která získala nejvíce mandátů“, při druhém pokusu zástupce druhé nejsilnější strany a při třetím pokusu (stejně jako teď) by musel dostat šanci člověk vybraný předsedou sněmovny.
Tehdy tato změna prošla úspěšně sněmovnou, kde měla ČSSD a ODS pohodlnou ústavní většinu. Proti se ale postavili senátoři: tři z řad ODS a pět z ČSSD nebylo přítomno, a Senát tak o čtyři hlasy změnu ústavy v březnu 2001 zamítl.
Jan Němec