Za kulisy událostí - Za posledních deset let sazby daně z přidané hodnoty pouze stoupaly – postupně se zvýšily z 19 na 21 a z 5 na 15 procent. Trend by se však měl brzy změnit. Kromě chystaného zavedení třetí, desetiprocentní sazby na léky či knihy, jsou od roku 2016 ve hře také rozsáhlé přesuny zboží a služeb do patnáctiprocentní sazby DPH, nebo dokonce její plošný pokles.
Dotknout by se to mělo například potravin a restaurací. Nižší zdanění potravin připouští premiér Bohuslav Sobotka i ministerstvo financí, byť z odlišných důvodů. Pro šéfa ČSSD je to součástí dlouhodobé stranické linie. A ministerstvo financí zase chce tímto způsobem podnikatelům kompenzovat větší administrativu spojenou s připravovanou evidencí tržeb, u níž se resort Andreje Babiše inspiroval v Chorvatsku.
„Je otázka, jestli upravit celou sníženou sazbu, nebo do nižší přesunout restaurace, aby se sladily s potravinami,“ říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, která má daně na starosti.
Nižší sazbu DPH by si stát měl moci dovolit díky předpokladu, že po zavedení evidence tržeb na daních vybere podstatně více než dosud. Od roku 2016 by podnikatelé měli být pomocí softwaru on-line připojeni na finanční úřad, kam by okamžitě odcházely údaje o každé platbě, kterou přijmou. „Po jeho zavedení neplatiči daní ztratí svoji konkurenční výhodu. Budeme se snažit, aby celý systém byl pro podnikatele jednoduchý a co nejméně zatěžující,“ uvedl Jiří Žežulka, který vede Generální finanční ředitelství, při nedávné diskusi se zástupci byznysu.
A vyšší administrativní zátěž by ministerstvo chtělo podnikatelům vynahradit právě snížením DPH. „Chorvati to tak udělali a mně to přijde fér ze strany státu,“ říká náměstkyně Hornochová.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je pravděpodobné, že obchodníci by snížení DPH promítli do cen pro zákazníky. „Konkurenční prostředí by zafungovalo tak, že by si podnikatelé nechali takovou marži, kterou trh dovoluje. Určitě by neposkočila o několik procent nahoru,“ míní Sobíšek.
Hornochová i předseda vlády však shodně upozorňují, že pro snižovaní daní bude limitem stav státního rozpočtu. „Naším cílem je udržet deficit pod třemi procenty,“ říká Sobotka s tím, že na konci nynějšího volebního období by se schodek měl dostat pod jedno procento. „Pokud to rozpočet dovolí, budeme nižší DPH na potraviny prosazovat,“ slibuje premiér. Ten by také rád viděl další zlevnění léků, které se od příštího roku přesunou do nové, desetiprocentní sazby.
Šéf sociální demokracie už při jejím vyjednávání hovořil o tom, že by si „uměl představit“ i pětiprocentní sazbu. „Čili já vnímám snížení DPH na léky a knihy na 10 procent jako určitý kompromis, který může být i kompromisem dočasným,“ říká premiér.
Zamýšlené snížení DPH by mělo být jedinou významnější změnou v daních, kterou současná vládní koalice chystá. Padá tak zejména zvyšování odvodů pro firmy, které při vzniku kabinetu prosazovali sociální demokraté. S koaličními partnery se tehdy dohodli, že rozhodnutí nechají zhruba na polovinu roku, až bude jasnější, jak se vyvíjejí ekonomické ukazatele. A Sobotka, který tehdy předpokládal, že i Andrej Babiš „pochopí nutnost“ zvýšit korporátní daně, dnes připouští, že toho nebude třeba. „Jak sleduji jednání o státním rozpočtu a vývoj letošního státního rozpočtu, v příštím roce nebude potřeba úprava korporátních daní,“ řekl premiér.
Koaliční smlouva hovoří o tom, že strany „zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu čtyři miliardy korun“. Uvažovalo se zejména o speciálním zdanění bankovnictví či telekomunikací. Tímto způsobem se mělo financovat již dohodnuté snížení DPH na léky, knihy či dětskou výživu. Výpadek pro státní rozpočet se v tomto případě odhaduje zhruba na tři miliardy korun.
Tyto úvahy jsou však nyní neaktuální. „O zvyšování korporátních daní rozhodně neuvažujeme. Ani o zavedení sektorové daně. Pan ministr sem přišel s tím, že daně se dají vybrat, a nemusíme zvyšovat sazbu,“ ujišťuje Hornochová.
K jedné změně přece jen dojde, ale spíše formální. „Přiznáme to, že už dnes máme daňovou progresi se sedmiprocentním solidárním příplatkem. Ale přepočet uděláme tak, aby to na lidi dopadlo stejně,“ říká náměstkyně ministra financí.
Aleš Měřička
(S přispěním Kateřiny Surmanové a Adély Skoupé)
