Analýza – Tradiční obava německých pravicových politiků zní, že zásluhou voličů z východního Německa ovládne Bundestag na dlouhou dobu levice. Ale CDU a CSU v neděli obnovily dominantní postavení, na jaké byly zvyklé v éře kancléře Kohla.
O pět hlasů
Triumf Angely Merkelové odvrací vyhlídky na spojenectví sociálních demokratů (SPD) a Zelených, kteří by mohli požádat o podporu stranu Die Linke, bývalé východoněmecké komunisty s radikálními sociálními demokraty ze západu.
Přestože Merkelové chybí pět mandátů k většině, žádný z politiků poražených stran včetně volebního lídra SPD Peera Steinbrücka nezpochybnil její právo nadále vládnout. Jen si musí vybrat s kým.
Kde se síla kancléřky vzala?
Východní Německo jde doprava
Při svém vítězném tažení získala podporu i tam, kde se to úplně nečekalo – konkrétně v pěti spolkových zemích bývalé komunistické NDR.
Připojením východních spolkových zemí získala německá levice potenciálního spojence v postkomunistické Die Linke. Levicovou suverenitu na východě Německa dokumentuje například výsledek z Postupimi, kde CDU získala před čtyřmi lety 24 procent a končila až třetí za sociálními demokraty a postkomunisty, kteří měli dohromady 57 procent. V neděli dali postupimští voliči křesťanským demokratům 32,6 procenta, a jejich kandidát tak získal přímý poslanecký mandát. Velké levicové strany ztratily proti minulým volbám dohromady pět procent.
Sliby o „spravedlivém rozdělování zisků“ nepomohly levicovým stranám ani v jiných městech na východě. V Drážďanech a prvním lipském volebním obvodě CDU dokonce překročila hranici 40 procent. Ve Frankfurtu nad Odrou přibylo křesťanským demokratům 11,5 procenta hlasů, s výjimkou měst ve spolkové zemi Sársko nejvíc ze všech větších německých měst.
Východní Německo se tak stalo druhým pilířem konečného úspěchu CDU. Tím prvním byly vedle malého Sárska tradičně ekonomicky nejsilnější Bavorsko a Bádensko-Württembersko na jihu Německa. Křesťanští sociálové, resp. demokraté zde dostávali zvláště ve venkovských obvodech přes 50 a někdy i přes 60 procent. To se stalo dokonce v průmyslovém Ingolstadtu.
Postkomunisté na západě
Získat úplnou většinu v Bundestagu ovšem zabránily Merkelové jiné spolkové země na západě, zvláště průmyslové oblasti v Porýní a dále na severu. Méně než třetinu hlasů získala CDU v některých městech Porúří, například v Essenu, Gelsenkirchenu nebo Duisburgu, která nejvíce utrpěla krizí posledních let. Maximálně s třetinou hlasů, a tedy s horším výsledkem než ve většině východoněmeckých měst, se musela kancléřka spokojit v Hamburku, některých kolínských obvodech, Hannoveru, Kielu, Brémách atd.
Vyhlídku na levicovou vládu s postkomunisty se velmi pravděpodobně podařilo odložit, v příštích volbách se však už může naplnit. Důvodem není jen to, že CDU přišla po pádu liberálů o tradičního spojence, ale také skutečnost, že se postkomunistická strana Die Linke etablovala i v západních velkoměstech. Její celkové preference poklesly z dvanácti na 8,6 procenta, volební lídr Gregor Gysi přesto po vyhlášení výsledků netajil radost. Dokonce vyzval televizní moderátorku, ať s ním mluví jako s vůdcem hlavní opoziční strany, protože SPD nepochybně půjde s CDU do velké koalice.
Relativně slušný výsledek Die Linke nezajistilo pouze východní Německo, kde například v Sasku-Anhaltsku a Braniborsku klesla podpora postkomunistů o čtvrtinu. Své postavení však potvrdili ve velkých městech na západě. Nejde přitom jen o problémová města v Porúří, přes sedm procent voličů získali i v takových obchodních a finančních centrech, jakými jsou Hamburk a Frankfurt nad Mohanem.
Petr Holub
