Objev dne - Největší švýcarská banka UBS rozeslala v posledních měsících svým českým klientům nezvyklý dopis. Žádá je, aby vyplnili přiložený formulář a tím potvrdili, že majetek, který pro ně slavná investiční banka spravuje a který je evidovaný v jejích účetních knihách, neskrývají před tuzemskou finanční správou. Podepsaná prohlášení mají na ženevskou adresu UBS přijít do konce srpna.
„Počty klientů ani výši spravovaných aktiv podle zemí nezveřejňujeme,“ řekl Serge Steiner, který má v UBS na starost komunikaci ve středoevropském regionu. Velmi pravděpodobně půjde ale o stovky Čechů, hlavně z řad podnikatelů či špičkových manažerů. Právě ti bývají nejčastějšími zákazníky švýcarských privátních bank, ještě donedávna vyhlášených svou diskrétností.
To se ale postupně mění a důkazem toho je dopis, který přistál v českých schránkách (a nejen v nich, UBS se obrací na své klienty v celé EU). Evropské země spolu s USA totiž na švýcarské bankéře čím dál silněji tlačí, aby přestali napomáhat daňovým únikům a aby se dělili o více informací o svých zahraničních klientech.
A co tedy čeká majitele účtů u UBS, spolu s Credit Suisse nejznámější švýcarské banky? Podle Sergeho Steinera mají dvě možnosti: buď budou souhlasit, aby banka informace o nich poskytla českým berním úředníkům, anebo musí získat potvrzení od některé z UBS vybraných právních a poradenských kanceláří. „Ty nám zaručí, že klient plní všechny své daňové povinnosti,“ dodal mluvčí Steiner.
UBS si dala za cíl, že do konce roku 2014 bude mít od všech klientů podepsaná prohlášení, že nic netají před svými domácími výběrčími daní. Kdo formulář nepošle, tomu banka uzavře konto a přestane s ním spolupracovat.
Kvůli tomu, jak sílí mezinárodní tlak, Švýcaři stále častěji opouštějí své letité pravidlo o absolutní bankovní mlčenlivosti. A to se projevuje na postupném odlivu jejich zahraničních klientů. Čechy nevyjímaje. „Zájem Čechů o švýcarské účty spíše klesá. Naopak vyšší poptávku bonitních klientů registrujeme o lichtenštejnské bankovní domy, které jdou v bankovním tajemství mnohdy dále než jejich švýcarští sousedé,“ uvedl Tomáš Rampula, hlavní analytik finanční poradenské společnosti Swiss Life Select.
Přesná data o tom, kolik Čechů má bankovní účty v zahraničí, nejsou. Z údajů generálního finančního ředitelství se ale dá odvodit, kolik českých peněz leží právě na utajovaných kontech ve Švýcarsku či v Rakousku. U účtů, kde majitelé chtějí zůstat v anonymitě, musejí tamní banky odvádět pětatřicetiprocentní srážkovou daň z vyplácených úroků. Loni takhle do Česka dorazilo přes 97 milionů korun, což při konzervativním odhadu představuje zhruba 30 miliard uložených na kontech chráněných bankovním tajemstvím. Tuto speciální daň zavedla v roce 2005 EU.
Švýcarské banky z celkových 97,3 milionů poslaly nejvíc, přes 61 milionů. Druzí v pořadí byli Rakušané s bezmála 29 miliony, třetí je Lucembursko se 4,7 miliony, z Lichtenštejnska dorazilo 2,7 milionu.
„Problém vyvádění nezdaněných příjmů do zahraničí vnímáme jako velmi vážný a do rozvoje mezinárodní spolupráce v daňové oblasti a zejména automatické výměny informací investujeme nemalé prostředky,“ řekla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. To, k čemu se odhodlala nyní UBS podle ní není ale důsledek jednání mezi Prahou a Zürichem, ale spíš dopad tlaku USA či zemí OECD.
Soudy v Německu, Francii či Americe v posledních letech vyměřily UBS zhruba dvě miliardy eur pokut za pomoc při daňových únicích. Podobné tresty stihly i Credit Suisse, nejstarší švýcarská banka Wegelin kvůli tomu zkrachovala.
Luboš Kreč
