Objev dne – Tři dny po zatčení Marka Dalíka v kauze Pandury získal deník Insider důležité svědectví, jak se v této miliardové armádní zakázce měly vyrábět černé peníze.
Jeden z českých zbrojařů deníku detailně popsal princip finty, které se v hantýrce zbrojních obchodů říká bazén. Spočívá v ceně, za kterou české zbrojovky v tuzemských závodech rakouský stroj Pandur montují.
„Ta cena je záměrně snížena a ušetřené peníze – rozdíl mezi deklarovanou výrobní cenou a skutečnou výrobní cenou – pak slouží jako provize,“ popsal svědek, který se před lety pohyboval právě v prostředí, kde se o montování obrněných transportérů Pandur rozhodovalo.
Své svědectví poskytl zbrojař jen pod příslibem anonymity, Insider však z dalších zdrojů ověřil, že uvedená fakta sedí. Princip takzvaného bazénu totiž následně potvrdily i zdroje z ministerstva obrany, které si nechalo v minulých letech vypracovat audity mnoha uskutečněných kontraktů.
„Narazili jsme na to u několika zakázek. Firmy, které na tom tratily (šly pod skutečné výrobní náklady), se pak zahojily v nějakém jiném tendru, kde šlo bez většího podezření naopak cenu uměle navýšit,“ potvrdil zdroj detailně obeznámený s výsledky auditů ministerstva.
Už zmiňovaný zbrojař pak v případě pandurů jako doklad svého svědectví o černých penězích uvádí zcela konkrétní příběh Vojenského opravárenského podniku VOP-026 Šternberk, který měl za desítky milionů korun původně montovat jednu ze součástí transportérů. Jenže nakonec to dopadlo jinak, protože v zakázce se začali angažovat poradci politiků.
„Jeden z nich přímo tlačil na vedení podniku, že musí cenu stáhnout na polovinu,“ uvedl zbrojař. „Když narazil na odpor a vysvětlování, že tak razantní snížení ceny není možné, protože by podnik musel výrobu doplácet, začal křičet, že se tím ohrožuje celý miliardový kontrakt,“ uvedl s tím, že výslovně padlo jméno nyní obviněného Marka Dalíka. „Řekl: Dalík bude naštvaný,“ popsal svědek.
Jméno onoho poradce zbrojař zveřejnit nechce: „Nemám na to důkaz, on to popře a já to nedokážu.“
Každopádně nepoddajné vedení šternberského závodu záhy skončilo, samotná fabrika se sloučila s jiným podnikem, kam se pak montáž pandurů přesunula.
Insider se pokoušel oslovit i tehdejší zástupce ze Šternberka, oficiálně ale nikdo nechtěl případ komentovat. Ředitelem tehdy byl dnešní prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, ani on se ovšem k získanému svědectví na přímý dotaz nevyjádřil. „Nemám k tomu co říct,“ prohlásil Hynek a omluvil se, že je právě na zahraniční služební cestě.
Motiv provizí, jinak řečeno také úplatků, zkoumají v kauze Pandury podle informací Insideru i policisté. Zatím ale neuspěli, ostatně odhalit přímou korupci v nejvyšších patrech se v armádních zakázkách doposud za poslední roky nepodařilo.
Jak si přesně stojí v případě pandurů, to oficiálně prozrazovat nechtějí. „Každopádně k tomu mohu říci, že tím jedním skutkem, mám na mysli případ pana Dalíka, vyšetřování nekončí,“ prohlásila vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová.
Již zmiňovaný prezident zbrojařské asociace Hynek přitom v jiné souvislosti tento týden v rozhovoru pro Insider rovněž mluvil v případě montování pandurů o nesouladu čísel.
„Určitě je dobře, že jejich výroba je u nás. Jen by to asi chtělo dosáhnout lepší ceny za podíl naší práce. Stačí se podívat na statistiku obchodu s vojenským materiálem s Rakouskem, který se odehrává právě v obrněných transportérech. V roce 2010 jsme vyvezli za 775 milionů korun a dovezli za 3,6 miliardy. Ani rok 2009 nebyl lepší, to byl vývoz za 275 milionů a dovoz za 2 miliardy korun. Určitě by to chtělo hlubší rozbor, ale hodnoty příliš nekorespondují. Buď náš podíl práce je příliš malý, nebo máme nízké ceny,“ řekl tehdy Hynek.
Abychom si udělali detailnější představu o pozadí celého kontraktu, na závěr je tu ještě pár dalších čísel: Původně měla armáda koupit 199 strojů za 23,6 miliardy, Topolánkova vláda snížila počet transportérů i celkovou cenu na 107 a 14,4 miliardy. Jeden kus tak vyšel na 134,6 milionu. Podle původní ceny by ale za 107 pandurů vláda mohla zaplatit jen 12,7 miliardy.
Mezi oběma transakcemi je tak rozdíl více než 1,5 miliardy korun.