Za kulisy událostí  - Přes chvályhodnou snahu Nečasova kabinetu zprůhlednit financování politických stran přichází ministerstvo vnitra s návrhem, který má minimálně jeden otazník.

Že má v době úspor a proklamací o zeštíhlování státního aparátu ze zákona vzniknout nová instituce - Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí -, je známo delší dobu. Z nyní zveřejněné důvodové zprávy k zákonu však plyne, že rozhodně nejde o možnost jedinou.

A zejména ne o možnost nejlevnější.

Zmíněná zpráva sice připouští možnost, že by dohledem nad stranickými financemi mohla být pověřena nová samostatná sekce Nejvyššího kontrolního úřadu, ale zároveň uvádí několik – a nepříliš uspokojivých - vysvětlení, proč zřídit úřad zcela nový a daleko nákladnější.

Pro první rok fungování nového úřadu se totiž počítá s částkou 25,5 milionu a v následujících letech potom s ročními náklady ve výši 20,5 milionu.

Oproti tomu druhá varianta – vznik sekce na NKÚ - by státní kasu přišla asi na osm milionů korun plus náklady spojené s uplatňováním sankcí plus náklady spojené s nezbytnou restrukturalizací NKÚ.

Konečná cifra by však zřejmě i přesto byla výrazně nižší.

V nově vzniklém úřadu by mělo působit celkem jedenáct lidí - předseda, místopředseda a devět dalších členů, kteří by měli být ohodnoceni stejně jako jejich protějšky z Nejvyššího kontrolního úřadu.

Na pomoc by měli mít asi pět až deset dalších úředníků. Celkové náklady na jejich mzdy by se měly vyšplhat až k částce necelých 14 milionů korun ročně.

Druhá varianta by si vyžádala personální posílení NKÚ asi o sedm lidí. V tomto případě by však byla část pravomocí - konkrétně udělování sankcí - přenesena na finanční úřady.

Proč se tedy ministerstvo vnitra přiklání k dražší variantě?

Byla by prý legislativně a technicky jednodušší. Zatímco k vytvoření nového úřadu by stačilo schválit příslušný návrh zákona a upravit zákony s ním související, druhá varianta by vyžadovala mimo jiné změnu ústavy i změnu zákona o NKÚ.

Dalším důvodem má být i to, že s variantou "nové sekce NKÚ" by byla - citujeme - "spojena zásadní změna v dosavadní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu jako ústavní instituce, jejímž primárním cílem je kontrola hospodaření s veřejnými rozpočty, naproti tomu kontrola hospodaření stran a hnutí má povahu správního dozoru".

Ve druhém případě by tak byla část pravomocí - konkrétně udělování sankcí - přenesena na finanční úřady.

Pro vznik samostatného správního úřadu se při konzultacích nad zákonem vyslovili například členové Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí nebo nevládní Respekt institut, o. p. s., který by vznik speciálně zaměřené sekce v rámci NKÚ upřednostnil až v případě, pokud by zřízení nového úřadu nezískalo politickou podporu.

A tak i konzultace s jednotlivými poslaneckými kluby probíhaly spíše jenom nad verzí počítající se zřízením nového správního úřadu.

O tom, jak plodné tyto konzultace s poslanci byly, lze usuzovat z komentáře v důvodové zprávě, který tvrdí, že "poslanecké kluby všeobecně akceptují nezbytnost změny dosavadní právní úpravy, avšak z jejich jednání nevzešlo jednoznačné zadání."

Insider připomíná, že mezi hlavní kompetence nového úřadu by kromě zveřejňování podrobných zpráv o financování jak samotných stran a hnutí, tak jejich volebních kampaní patřilo také projednávání souvisejících správních deliktů a udělování sankcí (ty by se podle návrhu měly vyšplhat až k částce 600 tisíc korun nebo dvojnásobku hodnoty daru). Bez souhlasu úřadu by nebylo možné stranám vyplatit státní příspěvek a v případě vážného porušení pravidel by tato instituce dávala vládě podnět na pozastavení či zrušení strany.