Za kulisy událostí - Ústavní soudce Jaroslav Fenyk, kterého do funkce jmenoval prezident Zeman teprve letos v květnu, už má mezi soudci jedno prvenství.
Kvůli profesní minulosti a přátelským kontaktům z dob, kdy působil jako advokát, byl pro možnou podjatost vyloučen z rozhodování už u čtyř případů.
Fenyk pracoval pro jednu z firem, která je součástí polostátního energetického gigantu ČEZ (více v Insideru z 25/6 – http://bit.ly/13A0Q8V). Poté, co se soudci usnesli, že tedy nemůže rozhodovat o sporu ČEZ s neplatičem elektrické energie, byl Fenyk na základě vlastního návrhu vyloučen i z projednávání dalších tří případů.
Nejde přitom o žádné neznámé kauzy.
Fenyk teď nemůže rozhodovat například v kauze Davida Ratha, který na Ústavní soud posílá jednu stížnost za druhou (Rath podal dvanáct stížností, devět už soud odmítl).
Jednu ze stížností na vazbu dostal první senát soudu, jehož členem je Fenyk. Ten ale potvrdil, že se cítí podjatý: Jako advokát zpracovával posudek pro obviněné v této kauze.
Podobně Fenyk nebude rozhodovat ani další případ muže z Kladna, který se brání trestu za ublížení na zdraví. Důvodem pro vyloučení Fenyka tu je fakt, že stěžujícího muže zastupuje advokát Tomáš Gřivna. Fenyk potvrdil, že s Gřivnou (nyní je známý především tím, že zastupuje exposlance ODS Ivana Fuksu) jsou přátelé a spolupracovníci.
„Soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro vyloučení soudce Jaroslava Fenyka z projednávání věci spočívající zejména v přátelských stycích a odborné spolupráci s právním zástupcem,“ stojí v rozhodnutí soudců.
A do třetice byl Fenyk na základě vlastního návrhu vyloučen i z případu, který se týká krachu OP Prostějov a stížnosti jednoho z věřitelů firmy. I v tomto případě Fenyk pracoval jako advokát pro jednu z firem.
Naopak u sporu, v němž figuruje advokátní kancelář Radka Ondruše, který se s Fenykem zná z doby působení na Nejvyšším státním zastupitelství, ústavní soudci rozhodli, že Fenyk podjatý není a může rozhodovat.
Lidi stěžující si na soudu totiž nezastupuje přímo Ondruš, ale jeho kolegyně z kanceláře. „Pouhý kolegiální, popřípadě přátelský vztah, nikoliv přímo k právnímu zástupci stěžovatelů, nýbrž ke společníkovi společné advokátní kanceláře, v níž právní zástupkyně stěžovatelů působí, sám o sobě pochybnost o nepodjatosti soudce nezakládá,“ rozhodli soudci.
O podjatosti soudců nerozhoduje Ústavní soud příliš často.
Od začátku letošního roku rozhodl (kromě případů s Jaroslavem Fenykem) dvakrát o podjatosti soudkyně Ivany Janů (stížnost podávali nebo se na ní podíleli lidé, s nimiž je Janů v příbuzenském vztahu). V jednom případě rozhodli o podjatosti soudce Vladimíra Kůrky. Jeho manželka je totiž soudkyní Nejvyššího soudu a o trestním případu, který měl dostat na stůl její manžel, v minulosti rozhodovala.
Kvůli možné podjatosti nebude jeden z případů rozhodovat ani další nový ústavní soudce, Vladimír Sládeček. Jde o dlouholetý spor týkající se odmítnutí jmenovat Ivo Benedu děkanem Právnické fakulty Univerzity Palackého. Na ní Sládeček působil a potvrdil, že se s Benedou zná deset let a do konfliktu ohledně jmenování byli přáteli a tykali si.
Tomáš Fránek