Objev dne – Jedním z hlavních argumentů, proč je třeba podniknout nákladnou modernizaci D1 za 22 miliard, jsou evropské dotace. Dodnes však nikdo neví, jestli Brusel zaplatí aspoň zlomek z této částky.
Plán modernizace D1 předpokládá vybagrování současné vozovky a položení nového krytu. Po plánu připraveném ministrem dopravy Alešem Řebíčkem sáhli jeho nástupci Radek Šmerda a Pavel Dobeš, když hledali projekty, za které by mohli na poslední chvíli utratit evropské dotace přislíbené v evropském rozpočtu pro období 2007–2013. Česku totiž hrozí, že nevyčerpá desítky miliard na dopravní stavby.
„Koncepce modernizace dálnice D1 byla stanovena s ohledem na předpokládané financování z operačního programu Doprava,“ potvrzuje i dnes státní investor Ředitelství silnic a dálnic v oficiálním dokumentu.
Ministři dopravy Šmerda, Dobeš i jejich nástupci Zbyněk Stanjura a Zdeněk Žák přistoupili na stanovisko, že není možné zvolit lacinější způsob opravy, například prostým překrytím staré dálnice novou asfaltovou vrstvou za šest miliard. Evropská komise totiž opravy neproplácí. Proto je třeba silnici rozšířit na obou stranách o 75 centimetrů. Taková oprava se už jmenuje modernizace (upgrade) a na ni je možné evropské finance žádat.
Nejistá pravidla modernizace
Zatím však není jisté, jestli na tento výklad přistoupí Evropská komise.
Podle Obecné vyhlášky Evropské komise č. 1038 o čerpání dotací musí být modernizace „významnou inovací“, v tomto případě musí zvýšit kvalitu dopravní cesty. Takový projekt například realizuje ve středním Skotsku tamní vláda, která do modernizace počítá přestavbu stávajících rychlostních silnic na parametry dálnice a stavbu nových mimoúrovňových křižovatek.
Dálnice D1 ovšem funguje jako dálnice už čtyřicet let, tzv. modernizace nezmění její parametry ani nedoplní nové křižovatky.
Zdejší úřady argumentují tím, že rozšíření krajnice zlepší bezpečnost na silnici. „Dálnice D1 byla navíc realizována v 70. letech minulého století podle tehdy platných předpisů a v současnosti neodpovídá v základních technických parametrech současným předpisům, například ČSN,“ dodávají experti Ředitelství silnic a dálnic.
Dnes má vozovka například nevyhovující příčný sklon, který neumožňuje rychlý odtok vody a způsobuje tragické dopravní nehody.
Tuzemské úřady zatím v Bruselu neověřily, jestli je tento výklad správný. Modernizaci D1 rozdělily na dvaadvacet menších úseků, přitom se na žádném z nich neutratí víc než 50 milionů eur. Nespadají tedy do kategorie „velkých projektů“, které musí předem schvalovat Evropská komise. Bruselští úředníci se tedy k modernizaci D1 vyjádří až ve chvíli, kdy jim Češi pošlou projekty k proplacení.
Teoreticky tedy dálnici hrozí další riziko. Evropská komise modernizaci neproplatí, protože Češi jeden projekt nepřípustně rozdělili na několik menších.
Čtyři projekty v termínu
Debata o tom, jestli je oprava D1 opravdu modernizací, se navíc pomalu stává akademickou diskusí.
V příštích třech letech požádá Česko velmi pravděpodobně o proplacení dotace jen na první čtyři úseky z celkových dvaadvaceti. Jde o úseky Šternov–Psáře, Loket–Hořice, Větrný Jeníkov – Jihlava a Lhotka – Velká Bíteš, kde začaly letos na jaře přípravné práce. K výměně vozovky by mělo dojít od dubna do října roku 2014. Ministerstvo dopravy pak bude mít celý rok 2015, aby tyto opravy Evropské komisi vyúčtovalo. Celkové náklady mají podle rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury dosáhnout 2,9 miliardy korun, Evropská unie má proplatit 1,4 miliardy.
U dalších úseků může ministerstvo dopravy požádat o proplacení pouze s tou podmínkou, že schválí jejich projekty do konce letošního roku.
„Žádný z dalších úseků zatím národní řídící orgán neschválil,“ potvrzuje potíže s termíny náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, který má na starosti monitoring všech evropských programů.
Šibeniční lhůty
Šanci na schválení mají podle dokumentů Ředitelství silnic a dálnic úseky Mirošovice–Hvězdonice, Koberovice–Humpolec a Měřín – Valašské Meziříčí západ v celkové hodnotě skoro čtyři miliardy. Pokud se během roku 2014 stihnou veřejné soutěže a dodavatelské firmy provedou přípravné práce, bude možné v roce 2015 vyměnit vozovku.
Pak stihne ministerstvo dopravy další tři stavby vyúčtovat do poloviny roku 2016, a pokud požádá Evropskou komisi o výjimku, může evropský příspěvek na úrovni dalších cca dvou miliard teoreticky dostat.
I při ideálním výsledku se tak pomocí drahé modernizace za 22 miliard podaří dočerpat „jen“ tři miliardy korun z ohrožené evropské dotace.
Petr Holub
