Analýza – Vláda zítra dostane na stůl první návrh rozpočtu na příští rok a ministr financí Miroslav Kalousek doporučí zrušit plán na snížení rozpočtového schodku pod 100 miliard.
Důvodem není ani tak utrácení ve volebním roce (sněmovna, třetina Senátu, radnice a Evropský parlament) jako potíže s výběrem daní.
Nepolepší si žádný ministr
Loni vláda rozhodla, že rozpočtový schodek bude průběžně klesat z letošních 100 miliard na 70 miliard v roce 2014 a na 30 miliard v roce 2015.
Pro návrh rozpočtu na rok 2014 však ministr Kalousek předložil dokument, podle kterého bude schodek napřesrok mírně stoupat na 110 miliard a na 115 miliard v roce 2015.
Víceméně stejný schodek může znamenat konec dosavadní úsporné politiky, avšak za pozornost stojí, že si jednotlivé resorty nepolepší. Ministerstva zajišťující běžný provoz státu, konkrétně školství, obrany, spravedlnosti, financí a zahraničních věcí, budou inkasovat stejnou částku. Jejich výdaje se tedy fakticky sníží o inflaci.
Škrtat se bude v resortech, které zajišťují investice, tedy na dopravě, v průmyslu a zemědělství.
Přidáno dostane pouze ministerstvo práce a sociálních věcí, kde si zvýšení výdajů vynutí pravidlo, podle kterého se musí důchody zvyšovat společně s růstem cen.
Výčet rozpočtových změn ukazuje, že se v dosavadní vládní strategii nic nemění. Stejně naplánovala vláda Petra Nečase své výdaje na letošní rok, stejný postup doporučila i příští vládě na rok 2015.
Výjimkou z pravidla je resort kultury, kterému chce Kalousek zvýšit rozpočet z loňských sedmi na téměř deset miliard. Zároveň ale na něho převádí povinnost vyplácet náhrady církvím.
Ztratilo se 50 miliard
Zvýšení deficitu způsobilo něco jiného. Proti loňským plánům se nedaří vybírat daně.
Ještě loni v červnu očekávalo ministerstvo financí, že v roce 2014 vybere na daních 612 miliard korun. Tentokrát počítá na příští rok s částkou o 48 miliard korun nižší, další dvoumiliardový výpadek bude na sociálním pojistném.
Plány na rok 2015 byly revidovány ještě hlouběji, o 75 miliard u daní a o 10 miliard u pojistného.
Zvýšení rozpočtových schodků o 30, resp. 80 miliard v příštích dvou letech je tedy nezbytné po snížení rozpočtových příjmů, se kterým vláda nepočítala.
Důvodem výpadků jsou mimo jiné příliš optimistické ekonomické prognózy, které ministerstvo financí používá. Například v prvním nástřelu letošního rozpočtu Kalouskovi lidé očekávali ekonomický růst 1,3 procenta. Teď vycházejí z prognózy, že ekonomika bude stagnovat, kterou jde ještě považovat za optimistickou například ve srovnání s předpovědí České národní banky. Ta očekává v letošním roce půlprocentní pokles.
Těžké časy daňových úředníků
První návrh rozpočtu na příští rok připomíná, že u výběru daní nejsou vyloučeny další revize směrem dolů.
Za prvních pět měsíců letošního roku se nedaří vybírat daň z přidané hodnoty, daň z příjmu zaměstnanců a živnostníků, ani sociální pojistné. Pokud se daňovým úředníkům nepodaří změnit trend ve druhé polovině roku, poklesnou příjmy proti očekávání o 35 miliard ještě letos.
Na hrozící výpadek přitom může vláda reagovat pouze dvěma způsoby, dalším zvýšením schodku nebo dalšími škrty ve výdajích.
Petr Holub
