Objev dne – Sociální demokracie a hnutí ANO si parcelují bezpečnostní složky. Podle informací Insideru dojde v nejbližších měsících k přeobsazení hned tří ředitelských postů – Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenského zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Vnitro ministra Milana Chovance navrhne ředitele civilní rozvědky (ÚZSI) a obrana pod vedením Martina Stropnického zase šéfa vojenského zpravodajství (VOZ). Vliv ČSSD na policii by mělo ANO kompenzovat nominací ředitele generální inspekce. Babišovo hnutí však při hledání vhodných kandidátů zatím tápe. To je vzhledem k ladnosti, s jakou Babiš ovládl klíčový Finanční analytický útvar, a k chystané vyšetřovací pravomoci pro Celní správu, kterou má ve své kompetenci, poměrně překvapivé.

Deníku Insider však již několik lidí z bezpečnostních složek potvrdilo, že byli osloveni členy ANO, zda neznají jméno vhodného nástupce dosavadního ředitele Ivana Bílka. S jeho odvoláním se údajně čeká jen na nominaci hnutí.

Babišovi by podobně jako s výběrem ředitele analytického útvaru mohl pomoci bezpečnostní ředitel Agrofertu Jiří Veselý, bývalý náměstek protikorupční policie. Ten je však pověstný svou opatrností, a tak většina oslovených odhaduje, že by si netroufl navrhnout Babišovi jméno šéfa inspekce. Podle několika zdrojů je navíc obtížná také jeho pozice vůči samotnému ministrovi. „Kdyby Babiš sám navrhl nějaké jméno, Veselý mu neřekne, že je to špatně,“ tvrdí jeden ze zdrojů.

Informace z ministerstva vnitra navíc hovoří o Chovancově přesvědčení, že by možná stačilo, aby GIBS opustil pouze Bílkův náměstek Dušan Brunclík, neúspěšný kandidát na policejního prezidenta. „Je to oříšek, někoho kompetentního na tu pozici najít,“ shodnou se prakticky všichni oslovení.

Tah na bránu

Zatímco o post šéfa inspekce zatím ani podle kuloárních informací nikdo nestojí, na křeslo ředitele rozvědky je adeptů řada. Důvod je prostý – zatímco šéf inspekce Ivan Bílek se spolu se svým náměstkem (a neúspěšným kandidátem na policejního prezidenta) Brunclíkem stále tváří, že se na odchod nechystají, ředitel rozvědky Ivo Schwarz je již jednou nohou na zastupitelském úřadu v Tel Avivu.

Schwarz přibližně do dvou měsíců svůj úřad opustí a začne se věnovat přípravě na diplomatickou misi. Jeho jméno, jak již uvedl Insider, předběžně odsouhlasil i prezident Zeman. O jeho místo má zájem řada zvučných jmen. Nejvážnějším adeptem je pravděpodobně Schwarzův dosavadní náměstek Miroslav Toman.

Právě mezi Tomanem a Schwarzem však podle zdrojů blízkých ÚZSI panuje delší dobu napětí a jejich představy o fungování úřadu se diametrálně rozcházejí, což je zřejmě dáno tím, že zatímco Schwarz je prototypem funkcionáře, který "bere svůj úřad jako cestovní kancelář", jak jeho působení shrnul bývalý vysoký důstojník BIS, Toman má k práci "v terénu" přece jen blíž.

Schwarz také vnímá Tomanovu snahu stát se ředitelem služby, navíc si prý druhý muž rozvědky paralelně zjišťuje možnosti angažmá v privátním sektoru, kdyby se ho Schwarz rozhodl hodit přes palubu.

Proti jmenování Tomana se však podle informací zveřejněných Lidovými novinami postavil ministr vnitra, který šéfa rozvědky navrhuje vládě. Chovanec by si přál, aby na Schwarzovo místo přišel někdo mimo současné struktury služby.

Pojar, Jindrák a Blahut

Donedávna byl v souvislosti s rozvědkou zmiňován také Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec v Izraeli, kterého právě Schwarz vystřídá. O něm se v komunitě tajných služeb hovoří jako o muži s „tahem na bránu“. Jenže Pojar čerstvě zakotvil na postu prorektora v CEVRO institutu napojeném na ODS.

Třetí variantou je pak Rudolf Jindrák. Silný politický hráč, který se do Česka vrací po dlouholetém působení na velvyslanectví v Berlíně. Jindrák, o kterém se několikrát uvažovalo také jako o ministru zahraničí, však bude mít zřejmě zájem o přece jen prestižnější pozice – například post eurokomisaře, případně náměstka ministra zahraničí.

Dalším, i když ne příliš pravděpodobným adeptem by mohl být Zdeněk Blahut, bývalý důstojník ÚOOZ a ředitel bezpečnosti v energetickém koncernu RWE.

Až dorazí prověrka

Nejjasněji se situace jeví ve – kauzou Nagyová notně poznamenaném – Vojenském zpravodajství. Část sociálních demokratů by si sice přála (oficiálně „dokázala představit“), aby vojenskou rozvědku vedl pověřený ředitel Rostislav Pilc, ministr obrany Martin Stropnický z ANO však předloží vládě ke schválení jiné jméno – Jana Berouna, který v pozici ministrova poradce čeká na obnovení bezpečnostní prověrky na stupeň tajné (vzhledem k tomu, že strávil prakticky celou profesní dráhu v tajných službách, lze předpokládat, že udělení prověrky bude v tuto chvíli již otázkou dnů).

Karel Hrubeš