Zahraničí – Papeže Františka na první zahraniční cestě jeho pontifikátu vítají statisíce nadšených Brazilců, a kam se hne, tam sklízí ovace.
Do Brazílie sice přijel na Světové dny mládeže, ale tak trochu řeší i problém, o kterém římskokatolická církev moc nemluví.
V zemi označované za jednu z bašt katolicismu s největším počtem věřících na světě vliv církve upadá.
Sice se neustále opakuje, že Latinská Amerika je nyní těžištěm katolického světa a jeho budoucností v porovnání s „postkřesťanskou“ a materiálně zaměřenou Evropou, ale skutečná čísla a fakta o největších latinskoamerických zemích tomu moc nenasvědčují.
Podle výzkumného ústavu Datafolha se nyní k římskokatolické církvi hlásí jen 57 procent Brazilců starších šestnácti let. 28 procent se považuje za evangelíky.
Podle Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (IBGE) od roku 2000 klesl počet brazilských katolíků o devět procent, zatímco počet evangelíků stoupl o sedm procent. A tento trend pokračuje.
Jedním z důvodů je silný nástup různých evangelických církví. Ty jsou aktivní přímo v ulicích těch nejchudších čtvrtí. Včetně favel, nechvalně proslavených drogami a kriminalitou.
František se stylizuje do role papeže chudých, takže zde leží u jeho nohou přímá výzva. Chudí Brazilci mají pocit, že evangelické církve více žijí jejich problémy a pomáhají takříkajíc zblízka. Příslušníci střední třídy se přitom rovněž odvracejí od víry, sekularizují se po evropském vzoru.
Papež přijel navíc v době, kdy se Brazílie otřásá velkými protesty vyvolanými rostoucími životními náklady a těžkou sociální situací obyvatel obecně. Do nálady místních lidí se jeho návštěva příliš netrefila.
Stejně jako mnozí Brazilci protestují proti nákladům na pořádání fotbalového mistrovství světa příští rok a olympijských her v Riu v roce 2016, tak někteří protestovali i proti návštěvě papeže, která stojí zemi desítky milionů dolarů.
Policie jejich shromáždění v pondělí tvrdě rozehnala vodními děly a slzným plynem, což obrazu usměvavého, vstřícného a naslouchajícího Františka moc nepomohlo.
Ostatně i ve Františkově rodné Argentině má církev problémy. Evangelíci tam sice nebují tolik jako v Brazílii, ale pouze pětina Argentinců pravidelně chodí na mše a praktikuje katolickou víru se vším všudy.
V další velké katolické zemi – Mexiku – podle statistik z let 2000 až 2010 opustily církev čtyři miliony lidí. V polovině minulého století se ke katolické církvi hlásilo 98 procent Mexičanů, dnes 83 procent.
Takže až se někde znovu objeví, že Latinská Amerika je opěrným bodem a budoucností katolické církve, pozor. Při bližším pohledu na tři největší jihoamerické státy to tak nevypadá.
Martin Novák
