Retro – Ve věku 96 let zemřel v noci na dnešek Vasil Biľak, bývalý vysoký funkcionář KSČ a jeden ze signatářů takzvaného zvacího dopisu, který se stal formálním zdůvodněním vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Neposkytoval mnoho rozhovorů, ale když už, stálo to za to – jako ten z října 1985, který poskytl německému časopisu Der Spiegel a jejž poté přetisklo Rudé právo. Jako doklad způsobu, jakým přemýšleli a argumentovali tehdejší konzervativci ve vedení Komunistické strany Československa, je k nezaplacení:
Rozhovor soudruha V. Biľaka pro časopis Der Spiegel
Jak jsme již oznámili, západoněmecký časopis Der Spiegel uveřejnil ve svém 44. čísle, které vyšlo v pondělí, rozhovor se členem předsednictva a tajemníkem ÚV KSČ Vasilem Biľakem. Soudruh Vasil Biľak se v rozhovoru soustřeďuje na aktuální mezinárodní otázky, přičemž mimořádnou pozornost věnuje významu nových sovětských mírových návrhů. Zabývá se rovněž některými aspekty čs. hospodářství, vnitropolitického vývoje a mezinárodních vztahů. Uveřejňujeme text publikovaný v časopise:
SPIEGEL: Pane tajemníku, v předvečer setkání mezi americkým prezidentem Reaganem a sovětským šéfem strany Gorbačovem Sovětský svaz nabídl zredukovat svůj arzenál jaderných zbrani na polovinu, jestliže USA upustí od vývoje kosmických zbraní. S jakým výsledkem počítáte v Ženevě?
BIĽAK: Iniciativní je bohužel jen sovětská strana, druhá strana čeká na jednostranné ústupky. Sovětské návrhy na odzbrojení v posledních letech by již naplnily silný sborník. Američané však stále znovu odmítali - návrhy z Moskvy prý nejsou nové, jsou prý propagandou, slovy, po kterých by musely následovat činy.
SPIEGEL: Tentokrát neodmítli. Sovětské návrhy byly přijaty se zájmem a byly pozitivně komentovány.
BIĽAK: Ano, na počátku. Mezitím poskytuje Reagan interview, ve kterých zahrnuje Gorbačova nevyžádanými radami. I americký ministr zahraničních věci Shultz řekl zcela jasně, že USA nechtějí za žádných okolností upustit od svého kosmického programu. Pozici ministra národní obrany Weinbergera jistě dobře znáte.
SPIEGEL: To znamená, že jste ve věci Ženevy spíše pesimistický?
BIĽAK: Zkušenost nás nutí být obezřetnými. Přirozeně, že doufáme v pozitivní výsledky. Sovětský svaz bezpochyby půjde do těchto jednání s velkou mírovou iniciativou. Chtěl by za každou cenu zabránit dalšímu zbrojení a atomové válce.
SPIEGEL: Vždyť atomové válce chtějí přece zabránit i USA.
BIĽAK: Rádi bychom věřili, že tomu tak je. Důležité je, aby Američané pochopili, že snaha o získání vojenské převahy k ničemu dobrému nepovede. Pak se bude možno jistě dohodnout.
SPIEGEL: Mohou malé státy nějakým způsobem ovlivnit přípravu jednání v Ženevě?
BIĽAK: Zda malé a střední státy, jichž se to týká, budou moci něco udělat při přípravě setkání na nejvyšší úrovni, to závisí na jejich stanovisku. Nemůžeme však vhodit do stejného hrnce socialistické a kapitalistické země. Socialistické země nemusí Sovětský svaz nutit k mírové politice. SSSR provádí i tak přesně tu politiku, která vychází vstříc našim přáním.
SPIEGEL: Ach, opravdu?
BIĽAK: Ano, rád bych vám v této souvislosti připomenul konferenci ve Williamsburgu z předminulého roku. Tehdy představitelé vysoce vyspělých kapitalistických států vyrukovali s pevným úmyslem prosadit své společné záležitosti proti Američanům. Nakonec však stáli všichni poslušně v řadě a akceptovali to, co chtěl Reagan. Něco takového by se nemohlo stát v rámci RVHP nebo Varšavské smlouvy.
SPIEGEL: Jak příjemné.
BIĽAK: Sovětský svaz by nám nikdy neřekl: Tak to uděláme, něco jiného nepřichází v úvahu.
SPIEGEL: Všichni jsou stejného názoru?
BIĽAK: Přirozeně. Naproti tomu u vás – jen se přece podívejte na na lidi z mírového hnutí na Západě. Zasazují se o mír. Jak se však s nimi zachází?
SPIEGEL: Inu, členové mírového hnutí jsou lidé, kteří vehementně protestují proti politice své vlastní země. Považujete za možné, že by se v ČSSR demonstrovalo proti sovětským SS-20?
BIĽAK: Možná to nesjou ani žádné SS-20…
SPIEGEL: …snad SS-25.
BIĽAK: Kdyby tyto rakety byly u nás rozmístěny, aniž by 180 kilometrů před našimi hranicemi stály americké rakety, pak by naši lidé mohli být právem znepokojeni, ale tak tomu není. Naši lidé vědí, že rakety jsou v ČSSR rozmístěny jen proto, že u vás, ve Spolkové republice, jsou rozmístěny americké rakety. Potlouká-li se kolem domu zloděj, pak si člověk koupí další zámek nebo dokonce vlčáka.
SPIEGEL: Pane Bil’aku, vy sám jste v dubnu v jednom projevu v Bratislavě srovnal zbrojní úsilí Západu s ozbrojováním vrahů a teroristů, naproti tomu zbrojení socialistického tábora s ozbrojováním policie, která se stará o mír a pořádek. Myslel jste to vážně?
BIĽAK: Každé srovnání je poněkud zjednodušené. Chtěl jsem tím vyjádřit, že naše strana si nepřeje žádnou válku, že my nikoho nenapadneme, ale že v případě ohrožení potřebujeme jisté zbraně k obraně.
SPIEGEL: Tak to říkají všichni. Rozmísťování raket mělo nyní u vašich socialistických sousedů za následek řadu protiopatření. Tak např. Rumunsko navrhlo okamžitě oboustranná zmrazení dalšího zbrojení. Bulharsko prohlásilo, že nerozmístí žádné rakety. NDR hledá v jednáních se Spolkovou republikou konkrétní cesty k omezení škod. Jen ČSSR i nadále vyčkává - proč?
BIĽAK: Klidně mi můžete věřit, že dobře koordinujeme naši politiku v rámci Varšavské smlouvy. Situace Bulharů je například zcela jiná než naše. Stojíme na hranicích se západním světem. Kdybychom byli tam, kde jsou Bulhaři, pak bychom pravděpodobně dělali jejich politiku.
SPIEGEL: Souhlasíte s tím, že Bulharsko nerozmísťuje žádné rakety?
BIĽAK: Ale jistě.
SPIEGEL: I s tím, co dělá Rumunsko?
BIĽAK: Rumunsko nedělá nic, co by bylo v rozporu s našimi zájmy. Proč se vlastně domníváte, že všechny socialistické státy musejí bezpodmínečně zpívat ve stejné tónině?
SPIEGEL: To si vůbec nemyslíme. Podivujeme se však: Když NDR a Maďarsko asi tak před rokem projevily náznak trochu samostatnější zahraniční politiky, vyjádřily československé stranické noviny Rudé právo ihned těžké pochyby. Psaly asi v tom smyslu, že v těžkých dobách nesmí žádná socialistická země jít vlastní cestou.
BIĽAK: Tak, jak to říkáte, to Rudé právo nenapsalo. Pro nás je samozřejmé, že každá socialistická země postupuje k socialismu vlastní cestou. Podívejte se: Nikdo nechce ve východní Evropě prosazovat jednotný sovětský model.
SPIEGEL: Opravdu nechce?
BIĽAK: Vezměte si nás jako příklad. Více socialistických zemí změnilo státní vlajku - my nikoliv. Více zemí změnilo svou hymnu - my nikoliv. Více zemí změnilo svůj státní znak - my jsme se spokojili s malou korekturou, náš lev je pořád lvem. Krátce, každý z nás staví svůj vlastní dům. Zda velký nebo malý, s terasou, nebo bez terasy, s velkým nebo malým oknem, to závisí jen a jen na tom kterém pozemku a na místních silách. To je věc architektury: Ale statika musí být ve všech případech jednotná, jinak hrozí, že se dům rozsype.
(Celý rozhovor Vasila Biľaka je dostupný na webu, například zde: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/10/30/1.png )
