Praha - Ruský prezident Vladimir Putin "drží v šachu" nejen Ukrajinu, ale i evropské státy NATO. Pokud by se totiž vztahy Západu a Moskvy kvůli ruské okupaci Krymu ještě více vyhrotily a následovala by další embarga, mohl by Putin odstoupit od projektu strategické přepravy aliančních jednotek SALIS (Strategic Airlift Interim Solution), kterou zajišťuje společnost Volga-Dněpr obřími letouny An-124 Ruslan.
Ruslany přepravují například české vojáky do Afghánistánu či afrického Mali, stejně jako jednotky dalších třinácti států NATO.
Jan Pejšek z ministerstva obrany považuje riziko zablokování přepravy českých vojáků ze zahraničních misí spíše za hypotetické. Pokud by nicméně taková situace opravdu nastala, bude prý generální štáb přepravu z Afghánistánu či Mali řešit v součinnosti s aliančními partnery, případně státy Evropské unie.
Při přepravě vojáků by prý byly využity i české letouny CASA. Ty ovšem nemohou přepravovat těžkou vojenskou techniku, která se naopak vejde do útrob zmíněných ruslanů.
Obdobnými stroji sice disponují i Spojené státy či Velká Británie (C-17 Globemaster a C-130 Galaxy), jejich letouny jsou ale plně vytíženy. Pejšek nicméně nepochybuje, že v případě nutnosti by spojenci vyšli Česku vstříc.
Konec spolupráce s Ruskem? Generál varuje
Je tedy NATO krátkozraké - či v pohledu na Rusko dokonce naivní -, když strategickou přepravu svých armád vkládá v nemalé míře do rukou Rusů? Není na čase, i pod vlivem okupace Krymu, upustit kvůli možnému ohrožení akceschopnosti NATO od spolupráce se společností Volga-Dněpr?
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý - jakkoliv si prý uvědomuje, že tím popudí mnohé jestřáby - naopak varuje před unáhlenými jednostrannými kroky.
"Ani Rusové se nebudou po obsazení Krymu snažit o další vyhrocení vztahů se Západem, a tudíž i s NATO. Projekt SALIS může naopak přispět k obnovení rozumné komunikace mezi Severoatlantickou aliancí a Moskvou. K jeho zrušení bych přistoupil jen v případě, pokud by opravdu hrozilo, že prezident Putin uvalí na vzdušnou přepravu jednotek NATO odvetné embargo."
Generál nicméně připouští, že NATO s Evropskou unií nevnímaly či ignorovaly signály, že se ruský prezident chystá k vojenskému obsazení Krymu. Jakkoliv to bylo podle Šedivého čitelné, a tudíž i předvídatelné.
USA mají prý na druhé straně dostatečně velkou rezervu v přepravě velkokapacitními letouny, aby mohly v případě nouze vypomoci svým evropským spojencům.
Krym jako katalyzátor
Anexi Krymu Šedivý každopádně považuje za silný impuls k dokončení neustále odkládaného vývoje letounu Airbus-400M, s nímž se počítá pro přepravu jednotek Aliance na velkou vzdálenost.
"NATO není tak bezzubé, jak se teď možná někomu zdá. A znovu se už pokolikáté ukazuje, jak nám najednou mohou být v době krize vazby na Spojené státy užitečné. Jen se mi nelíbí, že toho v poslední době jednostranně zneužíváme," dodává generál.
I krize na Ukrajině a imperiální chování Ruska je podle Šedivého varováním, aby státy NATO přestaly o specializaci svých armád jen mluvit a začaly konečně jednat.
O specializaci aliančních armád jednaly poslední alianční summity. Smysl projektu spočívá v tom, aby státy NATO sdružovaly své obranné kapacity.
Konkrétně Česko si například nemůže dovolit obří přepravní letouny. Mohlo by je ale využívat v rámci Visegrádské čtyřky či jiného uskupení.
Na oplátku by pak těmto státům mohlo nabídnout některé své špičkové jednotky, jimiž spojenci naopak nedisponují. Pokud by specializace armád států NATO fungovala tak, jak je koncipována, ušetřily by se podle odborníků obrovské prostředky, které by mohly být investovány do rozvoje a modernizace ozbrojených sil.
SALIS funguje - zatím
"Letouny An-124 Ruslan společnosti Volga-Dněpr využívá česká armáda k zajištění strategické přepravy v rámci aliančního programu SALIS, jehož jsme jedním ze čtrnácti účastnických států," řekl již dříve současný šéf generálního štábu Petr Pavel a dodal, že od roku 2006 uskutečnila armáda s touto společností 56 letů, přičemž bylo přepraveno přes 4200 tun materiálu.
V rámci programu SALIS si Česko na roky 2013 a 2014 předjednalo celkově 220 letových hodin, na roky 2015 a 2016 pak devadesát letových hodin.
"Pokud kdokoliv ze signatářů SALIS požádá o strategickou přepravu, tak má do 72 hodin k dispozici dva transportní stroje na kterémkoliv vhodném letišti na světě. Při vyšších požadavcích na přepravu se může jednat celkově o šest letounů s časovým termínem do devíti dnů," upřesnil generál Petr Pavel.
Od roku 2008 jsou podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové přepravovány vojenské vzdušné náklady na velké vzdálenosti výhradně společnými spojeneckými projekty (SALIS a NATO-ISAF-AirBridge), k nimž Česko přistoupilo tzv. Technickou dohodou. V případě SALIS jde podle Růžičkové o kontrakt mezi alianční agenturou NSPA a konsorciem RUSLAN-SALIS GmbH se sídlem v německém Lipsku.
"Toto konsorcium také zahrnuje zmíněné operátory Volga-Dněpr Airlines a Antonov Design Bureau. Finální přepravu tedy zpravidla zajišťují ruští a ukrajinští operátoři," vysvětluje mluvčí. Jejich největšími zákazníky jsou Francie, Británie, Německo, Nizozemsko či Belgie.
Jan Gazdík
