Objev dne - Vlastně to vzhledem k historické tradici ani moc nepřekvapí, ale komunisté posílají do souboje o Senát na Prostějovsku muže, jehož archivy registrují jako totalitního špiona.
Konkrétně: Podle listin uložených v Archivu bezpečnostních složek přerovský komunistický politik Jaroslav Šlambor spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou (VKR) v letech 1973-1978 a k práci agenta se vrátil ještě v roce 1988, rok před sametovou revolucí.
Na nevkusu předhodit kandidáta s takovou minulostí nemění nic ani fakt, že zástupce komunistů skončil v minulé senátní volbě v inkriminovaném obvodu číslo 62 mezi poraženými a za finále druhého kola (rozdaly si to v něm ODS a ČSSD) zaostal o plných čtrnáct procent hlasů.
Ale k věci.
V archivu se na komunistu Šlambora zachovaly oba svazky, které jazykem zpravodajců zaznamenávají, že byl Šlambor naverbován v době, kdy působil jako instruktor armádního sportovního družstva parašutistů v Prostějově. Pak odešel, a když se znovu vrátil, znamenalo to i návrat do služeb VKR.
Z prvního svazku se signaturou A-31825 se zachovalo jen 12 stránek, nicméně jde o klíčové dokumenty. Obsahuje totiž ručně psané prohlášení podepsané Jaroslavem Šlamborem, návrh na získání ke spolupráci, zprávu o získání ke spolupráci a memorandum, tedy jakýsi životopis kombinovaný s posudkem, který si zpravodajci na své spolupracovníky vedli.
Úplně přesně se komunista Šlambor podle svazku upsal ke spolupráci 11. ledna 1973 a jako krycí jméno si vybral „Jiří“. Jeho úkolem bylo sledovat morální rozpoložení mužstva, hlásit náznaky pokusu o zběhnutí a kontakty vojáků s „vízovými cizinci“.
"Bude získán na základě ideových pohnutek, na základě dobrovolnosti," poznamenal si motivy Šlamborovy tajné služby jeho tehdejší řídicí důstojník.
Jako první testovací úkol měl Jaroslav Šlambor prohledat podle spisu skříň svého kolegy Hošši, aby zjistil, zda v ní nemá oproti předpisům uloženou služební zbraň. Měl také zjistit, jak Hošša se zbraní zachází.
Spolupráci s VKR pak dnešní kandidát velké politiky na čas opustil, když se stal svazáckým funkcionářem. "Důvodem ukončení spolupráce se jmenovaným je jeho ztráta možností. To z důvodu, že koncem listopadu 1977 přešel k ASVS Olomouc vykonávat funkci předsedy SSM a ASVS (Armádním středisku vrcholového sportu, pozn. red.),“ stojí v dokumentu.
Druhý svazek - se signaturou A-70175 - je nepoměrně obsáhlejší a obsahuje 218 stránek a kromě obvyklých formalit obsahuje záznamy schůzek s řídicím důstojníkem, jednu ručně psanou zprávu podepsanou krycím jménem „Jiří“, ale i zprávy, kterými si VKR svého muže kontrolovala.
Napodruhé už také vojenská kontrarozvědka nechtěla po svém agentovi podepsat vázací akt. „Slib o spolupráci nebyl vyžadován, neboť v roce 1973 slib o spolupráci podepsal a ukončení spolupráce mu oficiálně nebylo sděleno,“ stojí v dokumentech.
Úkoly se ale od prvního angažmá nezměnily a „Jiří“ se postupně díky dobré němčině vyprofiloval jako „spojka“ na rakouský parašutistický tým a následně na jednoho konkrétního muže z úřadu rakouského vojenského přidělence. Archiválie hovoří o tom, že některé kontakty udržoval na přímý příkaz VKR.
Jaroslav Šlambor práci pro vojenskou kontrarozvědku nepopírá.
"Sloužil jsem u výsadkových jednotek a ty od samého počátku patří pod zpravodajskou správu. Kontrarozvědka byla součástí vojenských struktur a navíc, byl jsem sportovec, vyjížděli jsme i do takzvaného kapitalistického zahraničí, tak to bylo pod její kontrolou,“ komentoval ji.
Informace ze spisu, že by byl nasazen i na své kolegy, zprvu kategoricky odmítl. "Nic takového po mně nikdo nechtěl, ty věci byly situované k zahraničí," brání se.
Až když mu deník Insider z dokumentů citoval, připustil, že v rámci běžných rozhovorů "to tam někdo mohl zapsat", ale stojí si za tím, že přímé zadání v tomto duchu nedostal.
Pak už slyšíme obvyklou, zejména mezi aktivními komunisty oblíbenou mantru mnoha podobných případů: "Doba byla taková, jaká byla. Jediné, co jsem za tu dobu neudělal, je, že jsem nepřevlékl kabát. Jsem levicový člověk."
Insider bude s napětím sledovat, jak něco takového skousnou voliči na Prostějovsku. A například i to, jestli dobrovolný totalitní agent (jak uvádí svazek a jak to Jaroslav Šlambor nerozporuje) překoná volební výsledek muže se zcela opačným životním krédem a osudem.
V minulých senátních volbách dostal antikomunista Vladimír Hučín od voličů obvodu 62 v prvním kole 11,10 procenta hlasů.
