Zahraničí – Leninovy sochy, pěticípé hvězdy, rudé vlajky se srpy a kladivy, tanky na podstavcích, tabule cti se vzornými pracovníky a nápisy pocházející ještě ze sovětské éry.
V Podněstří, odtržené části Moldavska, to vypadá, že se zastavil čas někdy v sedmdesátých letech. Malá, nikým neuznaná zemička, kde většinu z 600 tisíc obyvatel tvoří etničtí Rusové a ruská armáda zde udržuje asi 1200 vojáků, je jedním z nejzapomenutějších a nejbizarnějších koutů Evropy.
Má oficiálně vlastní vládu, policii, vlajku a dokonce i měnu – podněsterský rubl. Ale bez ruských dotací by nepřežila. Důchodci dostávají penze přímo z ruského rozpočtu, proto se zde důchodům říká „putinky.“
O Podněstří se po dlouhé době nezájmu začíná znovu mluvit. Po Krymu je dalším „uchazečem“ o připojení k Rusku. Obyvatelé už o tom v referendu dokonce jednou rozhodli, v roce 2006, tehdy ale Moskva žádost nevyslyšela a status Podněstří zůstal otevřený.
Připojení k Moldavsku ale místní nechtějí. Odtrhli se v roce 1992 v krátké, ale velmi krvavé válce po rozpadu SSSR.
Místní Rusové se báli, že se Moldavsko s většinou rumunsky hovořící populace připojí k Rumunsku, kterému dříve patřilo, a skončilo to těžkými boji mezi ruskými ozbrojenci a čerstvě zformovanou moldavskou armádou a policií.
Za pomoci ruských vojáků a dobrovolnických kozáckých oddílů byly moldavské jednotky vytlačeny z Podněstří.
V neuznávané republice zůstalo po sovětské armádě na dvacet tisíc tun zbraní, munice a nejrůznější vojenské techniky. Republika se tak stala v minulých letech evropským centrem černého obchodu se zbraněmi, které si odtud nacházejí cestu do celé Evropy i dál.
Ekonomiku měl v rukou klan patřící takzvanému prezidentovi Igoru Smirnovovi. Jeho firma Šeríf ovládá obchody, benzinové pumpy, hotely, kasina, banky, místní stejnojmenný fotbalový klub i veškerý dovoz a vývoz.
Smirnov už dva roky „prezidentem“ není, ale jinak se toho mnoho nezměnilo. K předním protagonistům místního režimu patří plukovník Vadim Ševcov, bývalý velitel zvláštních jednotek sovětského ministerstva vnitra OMON. Muž proslulý vedením brutálního zásahu proti demonstrantům za nezávislost v lotyšské Rize v lednu 1991, při kterém zahynulo sedm lidí.
Ruská posádka dislokovaná v Podněstří zahájila v úterý vojenské cvičení. Agentura Interfax citovala velitele ruského Západního vojenského okruhu plukovníka Olega Kočetkova: „Nacvičujeme protiteroristická opatření a odvrácení útoku na vojenské základny.“
Připojení by tady bylo o něco komplikovanější než na Krymu, protože Podněstří je od Ruska odděleno stovkami kilometrů ukrajinské pevniny. Překážkou to ale není, vždyť Kaliningradskou oblast od Ruska také oddělují Litva a Polsko.
A stejně jako na Krymu i tady Kreml argumentuje Kosovem.
"Pokud uzná svět samostatnost Kosova, není důvod, aby totéž upíral Podněstří," prohlásil už v roce 2007 Vladimir Putin.
Anexí by se Rusko zvětšilo o dalších přesně 4163 kilometrů čtverečních.
Martin Novák
