Dokument - Amnestie prezidenta Václava Klause dala stopku osmnácti závažným a rozsáhlým kauzám, které ležely na stole Vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci.

Žalobci přiznávají, že tyto případy, v nichž byli obžalováni lidé za dohromady miliardové škody, skončí na 99,9 procenta po letech vyšetřování u ledu. „Pokud jsme konstatovali, že splňují podmínky amnestie, nebudeme v těchto případech stížnosti podávat,“ přiznala pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Obě vrchní státní zastupitelství řeší nejzávažnější případy a u obou jde o závěrečný účet, který po amnestii vystavila. Takříkajíc z moci úřední uzavírají případy, v nichž stát, klienti bank nebo záložen přišli o miliardy korun, a tedy i ty, jejichž umělé ukončení veřejnost nejvíce rozzlobilo.

Proto Insider připomíná jejich přehled, i když část z nich už byla medializována. O tom, zda a jak odškodnit oběti omilostněných případů, bude koneckonců ve středu jednat vláda.

...

1.      Případ konkurzní mafie kolem soudce Jiřího Berky

Jde o jeden z nejrozsáhlejších případů v historii české justice, v němž bylo obžalováno 12 lidí. Kauza se táhne už od roku 2003 a spis má desetitisíce stran. Podle obžaloby způsobil konkurzní gang deseti firmám, které soudce Jiří Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, škodu ve výši 264 milionů korun. Dalších 202 milionů se podle obžaloby pachatelé z firem pokusili odčerpat. Nechávali proplácet fiktivní faktury, své soukromé zahraniční cesty nebo neprovedené práce. Prodávali také majetek firem pod skutečnou cenou.

...

2.      Případ tunelu ve společnosti KTP Quantum

Zakladatele firmy Karla Takáče a manažera Oldřicha Bakuse žalobce vinil z toho, že s příslibem až 14procentního zhodnocení peněz vylákali z přibližně 10 tisíc klientů 1,35 miliardy korun. Své služby podle obžaloby nabízeli i v době, kdy museli vědět, že závazky nejsou schopni splnit. Firma skončila v konkurzu v roce 2002.

...

3.      Případ úvěrových podvodů v Komerční bance

Podle obžaloby se bývalá šéfka odboru financování obchodů Komerční banky Jiřina Kaplanová a další čtyři úředníci podíleli spolu se skupinou lidí kolem bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského na stamilionových úvěrových podvodech na bance z konce 90. let. Vedle Kaplanové vinila obžaloba z účasti na podvodech Ivanu Neuhäuslovou, Klaudii Nerglovou, Evu Žižkovou a Zdeňka Husara. Škodu žalobci odhadují na 1,5 miliardy korun.

...

4.      Případ nesplacených úvěrů Františka Chvalovského

Někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský podle obžaloby spolu s dalšími čtyřmi lidmi koncem 90. let způsobil Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun za poskytnuté úvěry. Chvalovský už byl odsouzen na 10 let, ale loni v říjnu mu Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a někdejší masný baron čekal až do Klausovy amnestie na nový proces.

...

5.      Případ podvedených klientů H-Systemu

V rozsáhlém případu vytunelovaní stavební společnosti H-System přišlo nejméně 1095 lidí o více než 980 milionů korun. Po založení H-Systemu v roce 1993 uzavřela firma se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. O čtyři roky později ale společnost zkrachovala a stihla dokončit jen 34 rodinných domů. Klausova amnestie by se nyní měla dotknout bývalých vrcholných představitelů firmy Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Ve vězení kvůli této kauze zůstane jen hlavní strůjce podvodu Petr Smetka, který si odpykává dvanáctiletý trest.

...

6.      Případ makléřů Private Investors obviněných ze zpronevěry

Podle obžaloby Dušan Tejkal, Petr Kukla a Daniel Papoušek způsobili stamilionové škody na majetku klientů bývalé zkrachovalé makléřské společnosti Private Investors. Trojice podle obžaloby zpronevěřila majetek klientů za skoro 800 milionů korun, spis počítá s více než 2000 poškozenými.

...

7.      Případ pronájmu Českého domu

Případ sahá do roku 2001, kdy byl ministrem zahraničí ve vládě Miloše Zemana sociální demokrat Jan Kavan. Obžaloba vinila bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí a Kavanova podřízeného Karla Srbu, že spolu s dalšími dvěma muži pronajali lukrativní komplex Českého domu v Moskvě tak, že způsobili státu škodu přes 26 milionů korun.

...

8. a 9.      Dva případy kolem společností Bena a Čepro

Podnikatel Milan Vomela a bývalý šéf společnosti Tukový průmysl Martin Pechan, který byl později paradoxně i obchodním ředitelem Čepra, byli souzeni kvůli krácení daní společnosti Bena. Podle žalobců měli Vomela, Pechan a spol. bez vědomí celníků prodávat pohonné hmoty dovážené ze Slovenska. V druhém případě se snažili na základě fiktivních obchodů s pohonnými hmotami získat nadměrný odpočet DPH. Stát měl údajně přijít o více než dvě miliardy korun.

Další kauza, která bude zastavena, se týká miliardové pohledávky, kterou požaduje skupina lidí po společnosti Čepro. Policisté podíl na útoku na strategickou státní firmu připisovali uprchlému podnikateli Radovanu Krejčířovi, jenž se s dalšími osobami snažil peníze z firmy vyvést. Kvůli uzavření této kauzy však hrozí, že i když za ni nebude nikdo potrestán, může nakonec stát zaplatit pohledávku ve výši 2,6 miliardy korun. Nejde tu jen o tuto částku. Na pohledávku je totiž navázaná ještě další, celkově se tak jedná o pět miliard korun.

...

10.      Případ daňového úniku firmy M5

Jaroslav Kovář a další spolupracovníci Radovana Krejčíře byli obžalováni v kauze daňového úniku jihlavské firmy M5. Čtveřice obžalovaných podle státního zástupce od listopadu 2001 do ledna 2002 zneužívala povolení nezajišťovat celní dluh. Znamená to, že muži nemuseli na hranicích hotově platit clo při dovozu pohonných hmot. Podle státního zástupce tak zkrátili stát na daních o 533 milionů korun.

...

11.      Případ fondu Trend

Kauza fondu Trend začala před šestnácti lety a se škodou 1,4 miliardy korun je jedním z největších případů tunelování v Česku. Podle obžaloby různými machinacemi vyvedli manažeři akcie nejcennějších firem, například Kotvy či Sokolovské uhelné. Poslední nepravomocný rozsudek v této kauze vynesl hradecký soud loni v říjnu. Podle tehdejšího verdiktu měl jít na dva roky do vězení Miroslav Hálek a Libor Páv a na tři roky Luděk Špriňar a Jan Cholastov. V kauze figurují jako svědci hudebníci Michael Kocáb a Martin Kratochvíl, kteří fond v roce 1991 založili.

...

12.      Případ Válcoven trub Chomutov

Jedna z nejrozsáhlejších hospodářských kauz 90. let. Podle obžaloby převedli Petr Lukeš, Martin Pinl, Vladimíra Pugnerová, Ladislav Gerle, František Štěpán a Jiří Slabyhoud v roce 1997 majetek společností VT Dioss Chomutov a tří dceřiných firem na novou firmu Válcovny trub Chomutov. Ta však kupní cenu nezaplatila v hotovosti, ale směnkami se splatností stanovenou na deset až třináct let. Tímto krokem podle žalobce úmyslně způsobili více než stovce věřitelů újmu ve výši více než 1,7 miliardy korun. Média před časem uváděla, že Lukeš je blízkým přítelem lidí kolem Václava Klause.

...

13.      Milost pro muže z Krejčířových kauz

Zlínský podnikatel Michal Redl byl obviněn případu Technology Leasing, ve kterém chtěla skupina kolem Krejčíře vytunelovat Českou spořitelnu. Podle obžaloby byl Radovan Krejčíř hlavou zločinného spolčení. Policie faktickou škodu vyčíslila na 150 milionů korun. Redla však stíhala policie také v případě daňové úniku jihlavské firmy M5. V této kauze podle žalobce připravil Krejčíř a spol. stát na daních o 533 milionů korun. Kvůli zdravotnímu stavu ale vrchní státní zastupitelství stíhání Redla přerušilo, a nyní tak díky amnestii definitivně skončí.

...

14.      Případ krachu Union banky

Pětice členů představenstva Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal, Alena Pejčochová a Tomáš Seidler byla obžalována, protože osobám, které byly personálně či obchodně spojené s Union bankou, poskytovala speciální a nestandardní úvěry. Ty však nebyly dostatečně zajištěné. Pětice připravila banku podle obžaloby o čtyři miliardy korun.

...

15.      Případ Českomoravské družstevní spořitelny

Amnestie by se mohla týkat i osmi bývalých manažerů Českomoravské družstevní spořitelny včetně jejího tehdejšího šéfa Petra Bezruče. Podle obžaloby připravili finanční ústav o více než 300 milionů korun. Celá kauza začala v roce 2000, kdy byl na záložnu uvalen nucený dohled, policie obvinila vedení o dva roky později.

...

16.      Případ Moravia banky

Moravia Banka, která spravovala 118 tisíc účtů, zkrachovala koncem roku 1999 a vkladatelé jí v té době svěřili více než devět miliard korun. Původní obžaloba se týkala 17 lidí, především manažerů banky a spřízněných firem, podezřelých z úvěrových podvodů nebo porušování povinností při správě cizího majetku.

...

17.      Případ 1. Družstevní záložny

Za krach největší tuzemské kampeličky 1. Družstevní záložny bylo obžalováno celkem třináct lidí. Podle obžaloby odsouzení způsobili škodu za zhruba miliardu korun. Do kampeličky vložilo peníze více než 23 tisíc družstevníků. V prosinci 2000 byl na záložnu ale vyhlášen konkurz. Zpět ke klientům se podařilo dostat zhruba jen 250 milionů korun.

...

18.      Případ úniků z obchodů s naftou

Nelegálními machinacemi připravili podle obžaloby Jaroslav Řežný a Petr Vitouš stát o více než 110 milionů korun. Veškeré machinace, které šéfům Omega Invest Group v letech 1999 až 2002 obžaloba vypočítala, se týkaly obchodů s motorovou naftou. Podle policie a státních zástupců celá finta fungovala na poměrně jednoduchém principu. Firma s pomocí fiktivních faktur vykazovala velké nákupy nafty od neexistujícího zástupce výrobce paliv, veškeré tyto „papírové“ transakce zanášela do účetnictví a od státu pak inkasovala obrovské částky, když uplatňovala slevy na spotřební dani a na dani z přidané hodnoty.