Objev dne - Nejnákladnější zdravotní péči poskytují v České republice specializovaná centra, ale také soukromá zdravotnická zařízení, která mají majitele často skryté za anonymními akciemi.

Deník Insider to vyčetl z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ukazují pořadí prvních padesáti nemocnic podle toho, jak rostly jejich náklady za léčbu mezi lety 2003 až 2010 (loňské údaje ještě nejsou k dispozici). Jde tedy zhruba o první, z pohledu zaplacené péče nejnákladnější třetinu všech více než 150 zařízení v celé republice.

Na prvních dvou místech jsou dva specializované ústavy, Revmatologický ústav či brněnský Masarykův onkologický ústav, které léčí pacienty s vážnými nemocemi, a poskytují tedy nákladnou léčbu s moderními a drahými preparáty, jako je například biologická léčba.

Do Revmatologického ústavu poslala VZP v roce 2010 203 milionů korun, téměř pětkrát více než o sedm roků dříve, a platby pro Masarykův onkologický ústav se zvedly více než dvojnásobně.

Třetí v pořadí je Všeobecná fakultní nemocnice. Té přitom v roce 2010 zaplatila VZP vůbec nejvíc peněz z celého pořadí - více než 3,6 miliardy korun.

Centralizace se projevila

V závěsu jsou pak s několika dalšími specializovanými centry, jako je ÚHKT, soukromé nemocnice a také největší fakultní nemocnice. To, že právě tato skupina zařízení se má v českém zdravotnictví dlouhodobě finančně nejlépe, potvrzuje i expert a poradce ministra Leoše Hegera Pavel Vepřek.

"Obecně se dá říci, že soukromé nemocnice jsou aktivnější ve vyjednávání s pojišťovnami a systematičtější ve vykazování poskytnuté péče než nemocnice státní, krajské či městské," řekl Insideru.

To, že jsou v popředí právě fakultní nemocnice a zmíněné ústavy, potvrzuje, jak se české zdravotnictví centralizuje. Ale je to také důkaz, že právě tato zařízení léčí nejdráže, a jejich náklady tak rostou nejrychleji. „Centralizace péče a zvýšení její dostupnosti bylo nepochybně hlavním důvodem, proč vzrostly náklady zařízení, která se stala centry nebo ve kterých centra vznikla,“ říká Vepřek.

Chytří a pružní soukromníci

Ze žebříčku však vyčnívají také nemocnice, které mají soukromé vlastníky, často skryté za anonymní akcie. Mezi prvními třiceti jsou to nemocnice v Hořovicích či Ostrově, Karvinská hornická nemocnice, nemocnice svaté Zdislavy a dvě zařízení zdravotnické sítě Agel v Novém Jičíně a v Podlesí.

Společné mají to, že mnohé z nich jsou na čelných místech seznamu sestaveného podle výše základních sazeb, z nichž se odvíjejí platby VZP za odvedené výkony.

Podle zdravotnického experta Ondřeje Dostála je díky absurdním úhradovým pravidlům běžné, že většinou soukromé nemocnice vykazují drahý materiál nebo léky, jejichž maximální úhrada je vysoko nad tržní cenou. Takže když dodavatel nebo zdravotnické zařízení levně nakoupí a draze vykáže, výrazně vydělá.

„Trik je v tom, že toto není pro každého. Avšak ten vyvolený, koho na takovou péči VZP nasmlouvá, popustí mu limity a nebude kontrolovat skutečné nákupní ceny, může obstojně vydělat,“ popisuje Dostál a dodává: „Proto je tak zajímavé mít kontrolu nad správními radami pojišťoven.“

V letech, která Insider analyzoval, výrazně vzrostly také platby nemocnic ve Středočeském kraji, které byly prodány v éře hejtmana a dnes ministra zemědělství Petra Bendla, nebo se spojily s jinými zdravotnickými zařízeními. Hned sedmi z nich v roce 2010 oproti roku 2003 vzrostl příjem od VZP o zhruba polovinu.

Úspěch svaté Zdislavy

Vedle těchto „trendových“ zjištění pak najdeme díky insiderovskému žebříčku jeden úplně nový příběh a tím je raketový vzestup soukromé nemocnice svaté Zdislavy ve Velkém Meziříčí.

Během několika let získala v Česku prvenství co do počtu provedených robotických výkonů a ve stejném ohledu je také mezi deseti největšími v Evropě. Díky tomu vzrostl objem plateb za zdravotní péči od VZP o 59 procent na téměř 90 milionů korun. „Je to nepochybně důsledkem změny poskytovaných služeb, které rozšířila třeba robotická chirurgie,“ potvrdil Vepřek.

Ředitel VZP Pavel Horák odmítá, že by pojišťovna této nemocnici platila za zdravotní péči nepřiměřeně moc. „Byla to VZP, která robotickou chirurgii omezila na určená centra a povolila operaci robotem jen v těch indikacích, které představují výhodu pro pacienta,“ uvedl Horák s tím, že se díky tomu podařilo snížit i náklady.

Deník Insider ale zjistil, že operace prostaty přijdou s robotem na 140 tisíc a bez něj na 30 tisíc. Navíc v této nemocnici, kde si přivydělávají lékaři z Masarykova onkologického ústavu, se robotem provádí také gastrektomie, tedy zmenšování kapacity žaludku u obézních pacientů.