Zahraničí - Polsko zažívá to, o čem se mluví jako o „druhé vlně“ emigrace.
Kvůli lepším výdělkům, pracovním perspektivám i pohodlnějšímu životu opouštějí tisíce Poláků svou zemi. A to navzdory předpovědím, že se díky ekonomickému zlepšení budou do vlasti spíše vracet. Vlna podle polských médií dokonce překonala nejhorší období totalitního režimu.
"Takový exodus jako v uplynulém desetiletí zažilo pouze poválečné Polsko v chmurných časech stalinismu a krátce po něm. V letech 1952 až 1960 odjelo nastálo do zahraničí 370 000 osob," napsal Dziennik Gazeta Prawna.
V článku nazvaném Velká emigrace Poláků. Exodus jako v časech stalinismu uvedl, že v uplynulé dekádě ze země odjelo na 300 tisíc lidí. Deník zdůraznil, že ani v 80. letech minulého století, po vyhlášení výjimečného stavu tehdejším komunistickým režimem, Polsko neopustilo tolik lidí jako za dvanáct let ve 21. století.
Rozhodují peníze, ne politika
Ekonomická krize ve světě vedla k tomu, že se část polských emigrantů, kteří po zrušení hranic hledali štěstí v zahraničí, před několika lety vrátila do vlasti. Někteří ekonomové dokonce tvrdili, že emigrace skončila. To se ovšem nepotvrdilo. V roce 2011 Poláci začali znovu masově vyjíždět do ciziny. A jejich počet se neustále zvyšuje.
Server dziennik.pl citoval demografku Krystynu Iglickou, podle níž se během pěti let může počet emigrantů zvýšit od 500 000 do 800 000 lidí. Z průzkumů podle ní vyplývá, že až 64 procent mladých Poláků je přesvědčeno, že jedině práce a život v zahraničí jim dává šanci na budoucnost.
Podle expertů o odjezdu z Polska v současné době rozhodují výhradně ekonomická kritéria, nikoli politická.
"Osoby, které jsou v zahraničí déle než jeden rok, tam zakládají rodiny, nebo je stěhují z Polska. Posílají děti do školy, berou si půjčky na bydlení, mají práci nebo začínají podnikat. Zapouštějí kořeny," tvrdí Iglická. Podle ní jde o trend, s jehož změnou se v nejbližší době nepočítá.
Z uklízečky šéfkou firmy
Barbara ze Štětína, která v Londýně řídí úklidovou firmu a průměrně vydělává kolem 2000 liber (v přepočtu přes 10 tisíc zlotých, tedy 61 tisíc korun), žije v Anglii sedm let. V Polsku pracovala jako vedoucí bezpečnostní služby za 700 až 800 zlotých.
Po příjezdu do Anglie se nejprve živila jako řadová uklízečka. "Abych měla dost nejen na složenky, ale také 'pro radost', potřebovala bych v Polsku vydělat alespoň 4000 zlotých (asi 24 tisíc korun)," řekla listu gazeta.pl.
Podle loňských oficiálních údajů Hlavního statistického úřadu bylo v zahraničí zhruba 2,6 milionu Poláků, tedy asi o 60 000 více než v roce 2010. Jen v Evropě pobývalo přes 1,7 milionu migrantů z Polska. Nejpopulárnější pracovní destinací je Velká Británie, kde se počet tzv. rezidentů odhaduje na 625 tisíc.
Stále častěji se Poláci vydávají také do Německa. V první polovině loňského roku tam přijelo přes půl milionu polských občanů, tedy o 15 procent více než ve stejném období předchozího roku. Oblíbené jsou také výjezdy do Švédska nebo Norska, kam odcházejí hlavně mladí Poláci. #wikibox
Švédsko Poláci považují za vůbec nejlepší místo pro imigranty. Jsou třetí největší skupinou cizinců - po Finech a Iráčanech, kterých je tam kolem 125 tisíc.
Lepší život pro děti
Emigrace se zvyšovala i přesto, že hospodářský růst v Polsku dosahoval čtyř procent. Ekonomická krize přitom vyhnala část polských emigrantů ze Španělska nebo Irska. Ani ti se však většinou nevrátili domů, ale jen přesídlili do Anglie nebo Skandinávie.
Počty by se prý ještě zvýšily, pokud by se brali v úvahu i lidé, kteří za hranicemi pracují sezónně a jezdí tam několikrát do roku.
Průměrnému polskému emigrantovi je podle statistik přes 30 let a svou vlast se rozhodl opustit kvůli spokojenému a bezpečnému životu pro sebe a svou rodinu. Touží po lepším vzdělání pro děti a hledají dokonalejší infrastrukturu, která jim umožňuje například rychlé dojíždění do práce.
Podle Macieje Bukowského z Ústavu strukturálních výzkumů lidi motivuje šance získat výrazně lepší odměnu než doma i za cenu větších výdajů na běžný život.
Alexandra Malachovská
