Polsko odmítá vydat informace o mučení vězňů v zařízení CIA na svém území

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
13. 2. 2013 15:33
Současné politiky dohnala deset let stará záležitost kolem pochybného vzniku zařízení na severu země, v němž byli údajně týráni vězni podezřelí z terorismu. Evropský soud pro lidská práva teď nařídil odtajnění dokumentů o vyšetřování činnosti americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Polsku. Polští představitelé v tom vidí bezpečnostní hrozbu a zvažují omezení spolupráce se štrasburským tribunálem.
Foto: Tomáš Kunc

Varšava – Tajná věznice americké CIA v polské obci Stare Kiejkuty poblíž Mazurských jezer je  vážným bolehlavem pro polskou vládu.

Současné politiky dohnala deset let stará záležitost kolem pochybného vzniku zařízení na severu země, v němž byli údajně týráni vězni podezřelí z terorismu. Evropský soud pro lidská práva teď nařídil odtajnění dokumentů o vyšetřování činnosti americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Polsku. Polští představitelé v tom vidí bezpečnostní hrozbu a zvažují omezení spolupráce se štrasburským tribunálem.

Bývalá polská vláda vedená premiérem Leszkem Millerem čelí obvinění, že v roce 2002 porušila ústavní předpisy a řídila se „slepou věrností“ spojenectví s USA, když dovolila na svém území nelegálně držet vězně.

Pod tlakem se ovšem ocitl také úřad současného premiéra Donalda Tuska, který případ fakticky zdědil. Přestože polští představitelé připouštějí existenci americké věznice na svém území, odtajnění dokumentů spojených s vyšetřováním, které tamní prokuratura zahájila v roce 2008, se brání.

Podle náměstka ministra zahraničí Macieje Szpunara obsahují příslušné spisy „klíčové aspekty bezpečnosti polského státu”.

Znepokojení vyjádřil i ministr spravedlnosti Jarosław Gowin. „Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je hrozbou pro bezpečnost státu,” uvedl.

Polská vláda zpočátku zcela popírala existenci tajných středisek CIA na svém území. Pod tlakem médií ovšem státní zastupitelství zahájilo vyšetřování, které dosud trvá. Polský tisk psal, že obvinění byla vznesena vůči bývalému šéfovi tajné služby Zbigniewu Siemiątkowskému a jeho zástupci Andrzeji Derlatkovi, kteří se na organizaci údajné věznice podíleli.

Miller i další představitelé tehdejší vlády však odpovědnost odmítají.

Bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski nejprve tvrdil, že o tajných věznicích nevěděl. Když se to později dozvěděl, požadoval likvidaci základny. Poslední letadlo s vězni mělo z Polska podle neoficiálních informací odletět v září 2003.

Cílem vyšetřování je potvrdit či vyvrátit informace o případném mučení podezřelých teroristů.

O odtajnění dokumentů polské prokuratury požádal Evropský soud saúdskoarabský občan Abdar Rahím Nasírí, který je podezřelý z přípravy útoku na americkou bitevní loď USS Cole v roce 2000 v Jemenu, při němž zahynulo 17 amerických námořníků.

Do Polska měl být přepraven v roce 2002, krátce poté, co vězení vzniklo. Nasírí si u štrasburského soudu stěžoval, že polské úřady záměrně protahují vyšetřování a prokuratura na jeho žádosti o informace nereaguje.

Polský tisk citoval americké zdroje, podle nichž byl Nasírí údajně vyslýchán agentem CIA jménem Albert. Ten prý musel později práci vyšetřovatele opustit kvůli používání nezákonných metod při výslechu. Nasírímu měl údajně vyhrožovat nenabitou pistolí a poblíž jeho hlavy mávat zapnutou elektrickou vrtačkou. Důstojníci CIA prý také simulovali střelbu ve vedlejším pokoji, která měla u vyslýchaného vyvolávat dojem, že střílejí do jiného vězně. Zároveň prý podrobovali vězně simulovanému topení, známému pod anglickým termínem „waterboarding“.

„Pokud se tam uskutečňovaly praktiky, jež jsou v rozporu s polskými mezinárodními závazky, pak to tak rozhodně nesmí být. Nemělo to žádné opodstatnění. Skutečný boj s terorismem to nevyžaduje,“ řekl v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza poradce polského prezidenta pro mezinárodní otázky Roman Kuźniar.

Podle něj je nepochybné, že na polském území byla zařízení CIA, v nichž se nacházeli vězni. Zdůraznil však, že stále není jasné, co se tam dělo.

Pokud by se potvrdilo, že se tam praktikovalo mučení, pak by to podle něj mělo vážné důsledky i pro Polsko, ačkoli šlo o činnost amerických občanů. „Znamenalo by to, že jsme nevěděli, co se dělo na našem území,“ uvedl. Dodal však, že „žádný soud, byť mezinárodní, nemůže požadovat, aby stát zveřejňoval svá tajemství“.

Podle deníku Gazeta Wyborcza návrh dohody o zřízení věznice, kterou má k dispozici polská prokuratura, podepsala pouze polská strana, zatímco Američané nikoli. „Američané nepodepisují dokumenty, které jsou v rozporu s jejich ústavou a mezinárodním právem. Svědčí to o amaterismu z polské strany,” uvedl senátor Józef Pinior, který se případem dlouhodobě zabývá.

Podle něj vyšetřovací spisy obsahují šokující dokumenty, jako například účet za vyhotovení klece pro středisko v Kiejkutech vystavený polským podnikatelem.

Alexandra Malachovská