Za kulisy událostí - Andrej Babiš nenechává nikoho na pochybách, že i v politice zůstal hlavně byznysmenem. Své o tom vědí i poslanci ANO. Každý měsíc jim totiž do sněmovní schránky chodí v českých poměrech neobvyklá faktura – sedm tisíc korun za služby, které pro ně zajišťuje hnutí ANO.
„Poskytuje jim právní analýzy k zákonům, ale třeba i servis tiskového oddělení, a za to si platí. Jde jen o drobný příspěvek na celkové náklady,“ vysvětluje šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Díky pravidelným platbám a ročnímu členskému příspěvku padesát tisíc korun tak poslanci z ANO odvádějí své straně nejvíc ze všech sněmovních zástupců.
Zmíněných sedm tisíc neplatí přímo ze svého. Částku totiž hradí z poslaneckých náhrad určených na expertné, a faktury tak proplácí přímo sněmovna.
Systém poplatků – i když v mnohem menších řádech – mají i lidovci. Zájemci o kandidaturu do sněmovny či senátu platí v KDU-ČSL tisíc korun za účast ve stranických primárních volbách, zájemci o eurovolby deset tisíc. „Zvolení funkcionáři pak mají povinnost platit zvláštní členské příspěvky podle našeho příspěvkového řádu,“ říká mluvčí KDU-ČSL Miriam Farská.
Naopak v podstatě bez povinných příspěvků se obejde politická kariéra u ODS. Kandidáti v jejich barvách nemusejí přispívat ani na kampaň, ani posílat speciální členské příspěvky. I tady ale hrají peníze důležitou roli – ten, kdo nemá výraznou podporu voličů nebo výjimečné schopnosti, si za ně totiž může koupit vliv, postavení uvnitř strany, ale třeba i nominaci do vlády či křeslo ve vedení některého státního podniku.
Příkladů je hned několik. Podobnou cestou se dostal do vlády třeba bohatý podnikatel Aleš Řebíček coby ministr dopravy v kabinetu premiéra Mirka Topolánka. Rychlou karieru v ODS udělal ale třeba i nepříliš známý podnikatel z Olomoucka Robert Knobloch, když on a na něj napojené firmy poslali v roce 2011 do stranické kasy desetinu všech sponzorských darů. Muž, který v ODS na jednání širšího stranického vedení téměř nikdy nevystupoval, najednou v tom samém roce získal od premiéra Petra Nečase vlivné místo v dozorčí radě státního podniku Lesy České republiky a rok nato ještě místo v dozorčí radě státního podniku Povodí Moravy. Obě společnosti přitom hospodaří s velkými majetky.
„Poplatky“ za politickou kariéru vybírají i levicové strany ČSSD a KSČM. Ani jedna z nich nemá povinné příspěvky na volby, obě ale mají zavedený systém speciálních členských příspěvků pro stranické funkcionáře. U sociálních demokratů je navíc zvykem, že ten, kdo za ně kandiduje, přispěje na předvolební kampaň, byť nikoli v řádech milionů, ale spíše desítek tisíc. „Ústřední výkonný výbor může schválit doporučení, kolik by kandidáti měli přispět, nikdy to ale není povinné,“ uvádí místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Komunističtí funkcionáři odvádějí do stranické kasy tradičně vysoké příspěvky, půl procenta z čistého příjmu. Své straně ale pomáhají funkcionáři ještě další cestou. Většina komunistických zákonodárců má totiž své kanceláře v budovách, které patří právě KSČM, a z náhrad za ně platí do stranické kasy maximální nájemné.
Nejlevnější politickou kariéru ze sněmovních stran nabízí Úsvit Tomia Okamury. Jeho kandidáti totiž nemusejí na nic přispívat před volbami ani po nich, hnutí nemá stanovené ani žádné členské příspěvky.
Marie Bastlová
