Za kulisy událostí - Aby město Plzeň dosáhlo na 2,5 miliardy z evropských dotací, připravilo ambiciózní plán na převzetí tamní vodárenské společnosti. Teď mu ale kvůli novému zákonu hrozí, že státu bude muset zaplatit až 350 milionů na daních navíc. Čtyři roky připravovaný plán je tak v ohrožení.
„Za současné situace budeme muset přijít s alternativou. Nový zákon neumožňuje, abychom byli osvobozeni od daně z převodu majetku pod 100procentní dceřinou firmu,“ říká ředitelka ekonomického úřadu Plzně Hana Kuglerová.
Podle ministerstva financí je důvodem neslučitelnost osvobození od daně s evropským vnitřním trhem. Plzeň přitom celou transakci zahájila proto, že si Evropská komise dlouhodobě stěžuje na špatnou regulaci v českém vodárenství. Hlavně na nevýhodné smlouvy mezi majitelem infrastruktury (většinou město) a jejím provozovatelem.
Plzeň se dohodla s Veolií, že od ní do konce roku 2015 za maximálně 711 milionů odkoupí 98,3 procenta ve firmě Vodárna Plzeň. Se svými 1,7 procenty by se tak stala jediným vlastníkem firmy a zbavila by se dle Bruselu nevýhodné smlouvy uzavřené na příliš dlouhou dobu. A tím by dosáhla na 2,5 miliardy dotací na rekonstrukci úpravny vody a čističky odpadních vod.
Dalším krokem pak mělo být převedení majetku nezatíženého dotací, zhruba za osm miliard korun, na 100procentně vlastněnou dceřinou firmu. Zároveň mělo dojít k prodeji majetku za zhruba 711 milionů, aby se tak Plzeň oddlužila za odkup podílu od Veolie a dluh zůstal na nově založené dceřiné společnosti.
„Pokud bychom za tyto dvě transakce platili čtyřprocentní daň, dostali bychom se na 320, respektive 28 milionů korun. A to nepřipadá v úvahu. Majetek budeme městské firmě raději pronajímat,“ říká Kuglerová. Jediná transakce, ze které nesejde, tak bude onen odprodej majetku za 711 milionů.
Město tím ovšem přijde o vyšší efektivitu, kterou by mu převedení majetku pod dceřinou firmu umožnilo. Bude tak třeba stále zodpovědné za investice do infrastruktury.
Když přitom Plzeň s přípravou projektu před čtyřmi lety začala, osvobození od daně bylo možné. „Při přípravě jsme si vypracovali analýzy včetně daňových dopadů různých variant. A tou dobou platný zákon takové převody osvobodit od daně umožňoval. Stejně tak je umožňoval i původní návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, který ministerstvo financí rozeslalo do meziresortního řízení minulý rok,“ říká Pavel Válek z poradenské společnosti Grant Thornton, která Plzni vypracovala studii o možnostech transformace.
Všechno na poslední chvíli změnilo zákonné opatření Senátu, které umožňuje daň odpustit jen „v případě vyjmenovaných subjektů. A to za předpokladu, že jde o podporu slučitelnou s vnitřním trhem“. „Na jednání na ministerstvu nám bylo ale jasně řečeno, že nám daň nikdo neodpustí. Jediné, co můžeme dostat, je úleva de minimis, tedy zhruba 200 tisíc eur,“ popisuje jednání Kuglerová.
Plzeň přitom není jediné město, které nový zákon trápí. „U Vodáren Kladno Mělník nám hrozí, že budeme platit až 180 milionů korun,“ uvádí kladenský primátor a předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Podle něho je nesmyslné, aby obec dělala něco pro svůj rozvoj, a pak za to ještě odváděla peníze, a chce proto vše řešit s vládou.
Petr Lukáč
