Objev dne - Mizivý zájem o druhý pilíř reformy nutí penzijní společnosti měnit investiční strategii. Kvůli tomu, že nabraly méně klientů, mají svázané ruce – s menším objemem peněz musí investovat jen opatrně.
Na konci roku je tak další vlna nechtěného mediálního zájmu. Poté, co v první půlce roku získaly pro druhý pilíř jen zhruba 75 tisíc podpisů, budou tou dobou oznamovat výnosy maximálně na úrovni nejlepších spořicích účtů, tedy pod dvěma procenty.
Týká se to všech fondů, ať už mají konzervativní, nebo dynamickou investiční strategii, která by se podle odhadů penzijních společností měla postupně dostat zhruba k sedmiprocentnímu průměrnému ročnímu výnosu.
Penzijní společnosti plánovaly za první půlrok od startu druhého pilíře získat půl milionu lidí a svůj cíl splnily jen z 15 procent. To kromě jiného znamená, že objem peněz v jednotlivých fondech (každá penzijní společnost má ze zákona čtyři) narůstá pomaleji, než je potřeba k plnohodnotnému investování.
S omezenými prostředky budou muset déle zůstávat v přechodné investiční strategii: peníze budou ležet na běžných účtech, termínovaných vkladech a dluhopisech.
„Menší objemy spravujeme více konzervativně, a to zejména kvůli potřebné diverzifikaci, která je u nižších objemů hůře dosažitelná. Při větších objemech jsou portfolia rozšiřována i o další rizikovější instrumenty – a u těchto instrumentů obecně očekáváme vyšší zhodnocení,“ říká Michal Ondruška, člen představenstva Raiffeisen investiční společnosti, která spravuje prostředky Raiffeisen penzijní společnosti.
„Cílová investiční strategie jednotlivých fondů bude naplněna zhruba o jeden rok později, což je ale vzhledem k dlouhodobosti spoření pro klienty zanedbatelné,“ doplňuje Libor Novák, provozní ředitel Allianz penzijní společnosti.
Jaký výsledek tedy vykážou penzijní fondy za první rok svého působení? „Předpokládáme, že konzervativní strategie bude aplikována i ve druhém pololetí letošního roku, očekáváme kladná zhodnocení zhruba do 0,5 procenta,“ říká Ondruška.
Novák je o zhruba jeden procentní bod optimističtější. „Vzhledem k tomu, že větší část roku 2013 budou prostředky investovány do termínovaných vkladů a cenných papírů s pevným výnosem, očekáváme výnosy na úrovni těch nejlepších spořicích účtů.“ Nejlepší účty tohoto typu nyní nabízejí sazby od 1,6 do 1,7 procenta.
Penzijní společnosti mohou v jednotlivých fondech přechodné investiční strategie držet dva roky od začátku svého podnikání, nebo do té doby, než budou mít prostředky v celkové výši sto milionů korun. Nejúspěšnější z penzijních společností patří České pojišťovně, která získala pro druhý pilíř přes 30 tisíc podpisů a má ve všech čtyřech fondech nyní dohromady prostředky přesahující deset milionů korun. „Očekáváme, že plnou škálu investičních nástrojů v jednotlivých důchodových fondech začneme využívat do konce roku,“ říká Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny.
Samozřejmě záleží i na příjmech lidí, kteří do druhého pilíře spoří dohromady pět procent z hrubé mzdy, ale obecně se dá říci, že čím více klientů penzijní společnost má, tím blíže je možnosti investovat plnohodnotně. V nejdynamičtějším fondu to znamená investovat až 80 procent prostředků do akcií (přesný poměr určují jednotlivé fondy ve svých statusech).
Jak dlouho tedy fondům vydrží přechodné investiční strategie, a tedy minimální výnosy? „S ohledem na současný vývoj půjde o rozmezí jeden až dva roky, dle fondu,“ říká Pavla Hávová za ČSOB Penzijní společnost.
Penzijní společnosti ani nemají výrazné možnosti, jak minimální výnosy v prvním a případně i druhém roce podnikání navýšit „ze svého“. „V penzijních společnostech je ze zákona majetek fondů oddělen od majetku penzijní společnosti. Jedinou možností, jak zvýšit výnosy fondů, je neúčtovat úplatu za obhospodařování majetku, což většina penzijních společností již činí,“ reaguje Hávová. Vzhledem k tomu, že se tyto poplatky pohybují v řádech desetin procentního bodu, bude vliv tohoto vstřícného kroku těžko rozeznatelný.
Zástupci penzijních společností zároveň ale zdůrazňují, že minimální výnos v prvním roce nic podstatného neznamená, protože druhý pilíř je investice na desítky let. Cíl penzijních společností je dostat průměrné výnosy v tomto čase na úroveň zhruba tří procent u konzervativních fondů, pěti procent u vyvážených fondů a sedmi procent u dynamických.
Třeba ČSOB na současnou situaci umí nahlédnout i z opačné strany, když říká, že výsledky budou pozitivní, čímž připomíná, že výnosy ve druhém pilíři na rozdíl od starého penzijního spoření mohou být i záporné. „Zda přechodná investiční strategie bude pro klienty výhodná, bude možno posoudit až zpětným pohledem, protože pohyby na finančních trzích jsou obousměrné,“ přichází Hávová s argumentem, který by ještě na počátku roku penzijní společnosti vytáhly jen omylem.
Jiří Hovorka
