Byznys – Investiční skupina Penta spustila přípravu na prodej své letecké továrny Aero Vodochody.
Původní Aero se rozdělilo na dvě samostatné společnosti, výrobní činnosti byly převedeny do nově založené firmy Aero Vodochody Aerospace. Právě pro tu se Penta snaží najít kupce.
Penta už si vybrala jako prodejního poradce skupinu Deloitte a chystá se oslovit potenciální zájemce. Ti se budou rekrutovat nejspíše ze světových leteckých společností – nejpravděpodobněji firem, pro něž dnes Aero dodává.
Nejčastěji experti na leteckou branži spekulují v této souvislosti o brazilské skupině Embraer. Ta má s Aerem od roku 2011 uzavřenou smlouvu o vývoji a budoucí výrobě dílů pro vojenský transportní letoun KC-390.
Aero vyvíjí pro tento stroj pevnou náběžnou hranu křídla, kromě ní pak bude vyrábět všechny kabinové dveře, nákladní rampy a zadní části trupu. Embraer plánuje výrobu několika stovek letounů KC-390 od roku 2015. Spojení s Aerem, jež je jeho výhradním kooperantem na tomto projektu, by bylo logické.
Objevit se ale mohou i další zájemci. „Do konce roku chceme otestovat trh a zjistit, zda dostaneme za Aero odpovídající nabídku. Považujeme ho za úspěšnou firmu, protože má nyní zajištěné dlouhodobé kontrakty na osm až deset let dopředu. Prodávat ovšem nemusíme nutně, takže není jisté, že z Aera v dohledné době opravdu odejdeme. Definitivně se rozhodneme podle odezvy na trhu,“ říká mluvčí Penty Martin Danko.
Jasno ohledně budoucnosti Aera si šéfové Penty chtějí udělat do konce roku. Letos podle Danka k dokončení prodeje „určitě ještě nedojde“, počátkem roku příštího se ale transakce může završit.
Loňský zisk: přes čtvrt miliardy
Penta vstoupila do Aera v roce 2007, kdy leteckou továrnu koupila od státu v privatizačním tendru za tři miliardy korun. Ještě rok před privatizací Aero prodělalo miliardu korun, po vstupu Penty se jeho hospodaření obrátilo k zisku – celkový kumulovaný profit od privatizace Aera do loňského roku činí 1,8 miliardy korun.
Loni Aero Pentě vydělalo 263,65 milionu korun při téměř třímiliardových tržbách. Výsledek je sice výrazně lepší než v předchozím roce (zisk za 2011 činí 174 miliony), zůstal ovšem za původním očekáváním šéfů firmy i plánem. Podepsala se na tom jednak krize, kvůli níž část zákazníků přesouvala své loňské objednávky až na letošní rok, jednak probíhající certifikace nového vrtulníku firmy Sikorski u amerických úřadů. „Výroba se pozdržela, protože se čekalo na certifikace nového modelu. Proto mělo Aero za rok 2011 vůbec nejnižší čísla od našeho vstupu do firmy. Nyní se ale nové projekty rozbíhají a firma poroste,“ ujišťuje Danko.
Sikorski, pro něhož Aero vyrábí vrtulníkové trupy, je klíčovým odběratelem vodochodské firmy a každý výkyv v dodávkách se na jeho celkovém hospodaření projeví. Nový typ vrtulníku S-76D získal poslední certifikáty ve druhé půli loňského roku a od té doby jdou dodávky pro firmu Sikorski opět nahoru.
Nyní je Aero celkově na vzestupu, což by podle představ Penty měl trh ocenit. Loni se Aeru podařilo uzavřít tři významné kooperační kontrakty – dva se týkají výroby dílů pro Airbus A320, další dodávky kokpitů pro nové vrtulníky firmy Sikorski. Plody by měla začít nést také několikaletá spolupráce s belgickou firmou Sonaca, s níž Aero vyvíjí nový civilní dopravní letoun Bombardier CSeries: ve Vodochodech se řeší pevná náběžná hrana křídla a později se tu má rozjet výroba těchto dílů. Původně se měla sériová výroba nového stroje Bombardier rozjet už letos, zatím se ale staví jen prototypy. Projekt má zpoždění – teprve letos v březnu se letoun poprvé představil veřejnosti. I tak se ale už hlásí zájemci o toto letadlo: ke konci loňského roku podle čerstvě zveřejněné výroční zprávy Aera převyšovaly závazné objednávky a opce 300 strojů. Pro Aero projekt slibuje do budoucna slušný potenciál.
Rozrůstá se také spolupráce Aera s firmou Messier-Bugatti-Dowty, francouzsko-britským dodavatelem dílů pro airbusy a boeingy.
„Dohromady budou nové kontrakty tvořit po plném náběhu výroby v roce 2015 až 300 milionů korun přidané hodnoty společnosti,“ píše se v loňské výroční zprávě Aera. Díky novým kontraktům se už letos ve firmě rozjíždí rekordní počet nových výrobních programů, kvůli čemuž Aero také personálně posiluje. Loni tu vznikla stovka nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované dělníky a techniky, letos se počítá s rozšířením o dalších 70 specialistů.
V příštích letech by Aero mělo podle stratégů Penty těžit z dalšího růstu trhu. Například předpověď společnosti Teal Group Corporation předpovídá celosvětový nárůst leteckého průmyslu o téměř tři procenta ročně. Letecká produkce tak má během deseti let vzrůst o 29 procent, přičemž ještě rychleji než samotná výroba letadel a dílů poroste segment servisu a údržby. I to je pro Aero příznivá vize – vodochodská firma má vlastní servisní divizi, z níž pochází významná část jejích tržeb.
Otázkou je, nakolik se Aeru podaří do růstové fáze zapojit. Firma dnes funguje jako dodavatel pro další silné hráče, takže její obchodní úspěch stojí a padá s jejich zakázkami. S výrobou vlastních letadel se tu už nepočítá. Posledním typem vodochodského letadla tak zůstává . L-159 Alca, jichž továrna v 90. letech prodala přes sedm desítek české armádě. Ta z nich potřebuje sotva polovinu, takže přes 30 nových nepoužitých strojů zůstává zakonzervováno ve Vodochodech a stát se je léta snaží prodat do zahraničí. Zatím neúspěšně.
Letiště zůstane Pentě
Zatímco výrobní část Aera je určena k prodeji, nevýrobní činnosti – především někdejší zkušební letiště s přilehlými nemovitostmi – si Penta hodlá ponechat. Tento majetek proto také zůstal po vzniku nové firmy Aero Aerospace v původní společnosti Aero Vodochody.
Skupina dál počítá s tím, že letiště přebuduje na komerční aeroport, z něhož se stane protiváha státního Letiště Václava Havla v Ruzyni. Vodochody se podle strategie Penty mají specializovat na nízkonákladové dopravce, charterové lety a privátní dopravu. Ročně se tu počítá s 35 tisíci vzlety a přílety a zhruba s 3,5 milionu odbavených cestujících (což by znamenalo provoz asi třetinový oproti dnešní Ruzyni). Penta už dříve uvedla, že chce na vodochodském letišti do odbavovacích terminálů a dalšího zázemí investovat přes dvě a půl miliardy korun.
Plán zatím brzdí nesouhlasný postoj Středočeského kraje a téměř dvacítky obcí kolem vodochodského letiště. Nesouhlas veřejnosti se Pentě zatím nedaří zlomit – znovu se o tom přesvědčila před dvěma týdny při veřejném projednávání zprávy o dopadech budoucího letiště na životní prostřed (tzv. EIA): schůzi, přestože svolanou v době dovolených, navštívil velký počet místních občanů a jednání se zvrhlo v sedmnáctihodinový maraton končící v půl páté ráno. Občanům se ale nepovedlo na schůzi prosadit odklad projektu.
Ministerstvo životního prostředí by mělo studii EIA na nové vodochodské letiště Pentě schválit či zamítnout do podzimu. Pokud dá projektu zelenou, rozjede Penta územní a stavební řízení, a půjde-li jí vše pak dál podle plánu, měly by Vodochody jako druhý pražský veřejný aeroport začít fungovat v roce 2016.
Zuzana Kubátová
