Analýza – Prezident Miloš Zeman podepsal petici své strany SPOZ, která žádá Parlament, aby „bezodkladně přijal zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku,“ a jeho aparát se ve spolupráci s médii postaral o to, aby z toho byla veřejná politická show.
Není však jasné, jaký zákon mají Zemanovci na mysli. Jen v tomto volebním období už neuspěla ve sněmovně ČSSD se dvěma návrhy zákona o majetkových přiznáních, déle než rok tam leží návrhy KSČM a Věcí veřejných a svou třetí verzi chystají znovu i sociální demokraté. Šestý pokus o stejný zákon od Zemanovců zůstane gestem pro veřejnost. Pravicová většina ve sněmovně ho zamítne či zablokuje jako všechny předcházející.
Příklad dnešní prezidentské iniciativy spíš připomíná, že se česká politika nemění a že politické strany voličům slíbí cokoli bez ohledu na to, jestli jdou sliby splnit. Sliby, které se často neplnily a rozzlobily voliče, zavedly Českou republiku do nynější politické a ekonomické krize. A jak je vidět, na populistické sliby a výhrůžky spoléhají politici také při snaze současnou krizi překonat.
(Přehled populistických slibů, které za posledních 15 let rozhodly volby, přinášíme v dalším článku tohoto vydání).
Trest a svoboda najednou
Dlouhodobá časová řada výzkumné agentury STEM ukazuje, že podíl občanů spokojených s politickou situací poprvé poklesl pod desetinu záhy po volbách v roce 1998, kdy vítězné strany ČSSD a ODS uzavřely opoziční smlouvu.V roce 1998 volili lidé Zemanovy sociální demokraty zvláště kvůli tomu, že slíbili „velkým zlodějům“ spravedlivý trest. Přirozeným terčem tehdy byla právě dosavadní vládní strana ODS. Občanští demokraté naopak získali voliče „mobilisací“, která vyzývala k obraně svobody před levicí stejnými slovy, jakými vyzývala mobilizace z roku 1938 k boji proti hitlerovskému Německu.
Kdo těmto heslům před volbami uvěřil, musel se cítit podveden, tím spíš, že předseda ODS Václav Klaus později vysvětlil, že u jeho „mobilizace“ šlo jen o reklamní slogan.
Vyšší dávky, nízké daně a žádný schodek
Nereálná populistická hesla navzdory této zkušenosti rozhodla také troje další volby.Sociální demokraté v roce 2002 slíbili rodinám s dětmi rodičovský příspěvek ve výši třetiny průměrného platu, k tomu ještě dětské přídavky a příplatky na bydlení. Tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla populistický slib nesplnil, avšak jeho nástupce Jiří Paroubek příslušné zákony prosadil. Dodnes stát vynakládá ročně 50 miliard na sociální dávky rodinám takovým způsobem, že se řadě lidí nevyplácí pracovat. Špatně nastavený sociální systém patří vedle rostoucí kriminality k hlavním spouštěčům nepokojů, jaké naposled proběhly v Českých Budějovicích.
Pravicový populismus vyhrál volby v roce 2006, kdy ODS slíbila všeobecné snížení daní, které zaručí zvýšení příjmů všem rodinám, zvýšení ekonomického růstu a likvidaci rozpočtového schodku najednou. Výsledkem bylo, že se rodinám příjmy nezvýšily, hospodářský růst zpomalil a schodek vyrostl.
Ekonomické vyhlídky se pak ještě zhoršily, když volby 2010 rozhodly populistické výhrůžky, že Česko čekají „řecké“ potíže, pokud okamžitě nezvýší daně a nezačne šetřit v rozpočtových výdajích. Během tří let se Česko zařadilo mezi pět evropských zemí s největším ekonomickým propadem. Schodek loňského rozpočtu zůstal nad čtyřmi procenty HDP.
Slovinskou cestou
Jak ukazují průzkumy Eurostatu z uplynulých deseti let, nespokojenost voličů rostla s každým nesplněným slibem. Češi se podle nich postupně zařadili mezi národy s největší frustrací z politiky.Letos v květnu patřili spolu se Španěly, Řeky, Slovinci, Italy a Portugalci k největším kritikům svých stran, vlád a parlamentů. Na rozdíl od ostatních roste tuzemská nedůvěra průběžně a náraz krize její růst nezrychlil.
Zároveň Eurobarometr ukázal, že nespokojenost ještě může vyrůst, jak se stalo v posledních měsících ve Slovinsku. Podobně jako Česko prožívá kromě hluboké ekonomické recese politickou krizi vyvolanou korupčními skandály premiéra a šéfa opozice.
Patnáct let staré slogany
Zatím tuzemská politická krize rozjela další kolo populismu, které nápadně připomíná manévry z roku 1998. Prezident Zeman zopakoval slogan, který použil před patnácti lety jako sociálnědemokratický lídr. Vznik vlády Jiřího Rusnoka zdůvodnil tím, že zabrání politickým tlakům, které by chtěly překazit vyšetřování mafiánů. Odkazuje tím na snahu státního zástupce Ivo Ištvana vyšetřit korupční skandály minulé vlády, kterou tvořily ODS, TOP 09 a Věci veřejné, resp. strana LIDEM.Vzpomínku na ohrožení nacismem ve třicátých letech minulého století využila tentokrát jako politickou kartu strana TOP 09, jejíž předseda Karel Schwarzenberg i místopředseda Miroslav Kalousek mobilizují pravicové voliče k obraně ústavy a parlamentní demokracie. Zemanův postup při jmenování Rusnokovy vlády přirovnávají k postupu Adolfa Hitlera a Klementa Gottwalda.
Petr Holub