Paní Radar se vrátila z Vídně a narazila na Rusnoka

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
26. 6. 2013 13:44
Ještě předtím, než českou politikou zahýbalo jmenování Zemanova premiéra Jiřího Rusnoka, si ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg plánoval posílit vedení Černínského paláce svými blízkými spolupracovníky. Teď tyto lidi v úřadě čeká minimálně nejistota.
Foto: Tomáš Kunc

Za kulisy událostí – Ještě předtím, než českou politikou zahýbalo jmenování Zemanova premiéra Jiřího Rusnoka, si ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg plánoval posílit vedení Černínského paláce svými blízkými spolupracovníky.

Teď tyto lidi v úřadě čeká minimálně nejistota.

Jde například o zkušenou diplomatku Veroniku Kuchyňovou Šmigolovou, která míří na post ministrovy náměstkyně. Opustila post české velvyslankyně při OSN a OBSE ve Vídni, kde ji má nahradit naopak současný náměstek v Černínském paláci Vladimír Galuška.

„Ano, mohu to potvrdit,“ řekla Insideru mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová k této výměně s tím, že funkce se má Kuchyňová ujmout první červencový den.

Jmenování diplomatky, která svého času byla adeptkou na místo ministryně obrany, přichází tedy v době, kdy ministr Schwarzenberg bude spíš vyklízet Černínský palác. A není tajemstvím, že v české diplomacii skupiny blízké různým stranám zdejší politiky k sobě netrpí přehnanou vřelostí.

Klaus to stihl

Aktuální výměna na velvyslaneckém postu při OSN a OBSE ve Vídni byla jednou z mála, která se uskutečnila po příchodu Zemana na Hrad.

Výměnu „kus za kus“ – tedy Kuchyňové za Galušku – umožnilo v patové situaci, která v otázce velvyslanců panuje mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem Karlem Schwarzenbergem, to, že schvalování ambasadorů u mezinárodních institucí probíhá trochu jinak než u velvyslanců zastupujících Česko v zemi na bilaterální úrovni. Podle informací Insideru stačil jeden podpis prezidenta a ten dodal ještě Václav Klaus.

Kuchyňová, která se výrazně profilovala jako například jedna z hlavních českých vyjednavaček o umístění amerického radaru v Brdech, byla v minulosti zástupkyní velvyslance v Polsku, v době prvního ministerského období Karla Schwarzenberga byla ředitelkou bezpečnostního odboru úřadu.

Ve vedení úřadu jsou další Schwarzenbergovi lidé. Prvním náměstkem je Jiří Schneider, dalším pak je muž ODS, exposlanec Tomáš Dub, který má ale také pověst člověka loajálního Schwarzenbergovi. V čele ministrova kabinetu pak vlivná úřednice a pravá ruka Schwarzenberga Kateřina Weissová. Generálním sekretářem ministerstva je Jaromír Plíšek, kterého chtěl Schwarzenberg vyslat do Bratislavy.

Cesta pro Livii

Jiným lidem se však cesty naopak otevírají.

Do ministerské pracovny Černína podle všeho přijde nový šéf diplomacie, kterého vybere Jiří Rusnok. Spekuluje se o tom, že by to mohl být Jan Kohout, který už diplomacii vedl v úřednické vládě Jana Fischera.

Právě v resortu diplomacie měl Miloš Zeman největší nebo nejviditelnější konflikty se současnou vládou. Šlo o mnohokrát popisovanou při o velvyslance, zejména o vyslání bývalé první dámy Livie Klausové do Bratislavy a hned po ní o misi Vladimíra Remka do Moskvy.

A Jiří Rusnok hned v prvních větách po jmenování premiérem řekl, že tato jména jsou „pozitivní návrhy“.

„Je to jeho vláda, nemá podporu ve sněmovně, je závislá na něm, tak bude dělat to, co on chce. Proto ostatně vznikla,“ řekl k tomu ministr zahraničí v demisi Schwarzenberg, který už samotný spor o ambasadory vnímal jako nežádoucí posun k prezidentskému systému.

Kohout vs. Schwarzenberg

Vztahy mezi Janem Kohoutem a Karlem Schwarzenbergem by ale neměly být tolik vyhrocené jako v případě ředitele zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka, o němž se v souvislosti s ministerským postem také mluvilo.

Karel Schwarzenberg se totiž Kohouta „ujal“, když byl Topolánkovou vládou předčasně odvolán z Bruselu, a v roce 2007 z něj udělal svého náměstka. Bylo to na zdejší poměry velkorysé, protože málokdy si ministři berou náměstky z opoziční strany.

Vztahy mezi oběma muži však zřejmě ochladly po volbách v roce 2010, kdy Kohout končil jako ministr zahraničí úřednické vlády a v diplomatických službách nezískal místo, i když se říkalo, že by rád získal velvyslanecký post například v Itálii.

Tereza Šídlová