Zahraničí – Ze skladu pákistánské armády se ztratí i přes přísná bezpečnostní opatření několik hlavic a raket krátkého doletu.
Později velký výbuch v Indii nebo nějaké jiné zemi zabije stovky lidí a média celého světa přinesou šokující zprávu, že se jednalo o malou nukleární explozi. Druhé 11. září je tady.
Bohužel takto nějak může vypadat budoucnost Pákistánu, které se bojí bezpečnostní experti a znalci této země. Už několik let se přetřásá otázka, nakolik je pákistánský atomový arzenál bezpečný před zneužitím teroristy a fanatickými islamisty, kteří jsou v zemi aktivní a dokonce ovládají některé oblasti.
Americký prezident Barack Obama se dnes schází v Bílém domě s pákistánským premiérem Navázem Šarífem. Poprvé od Šarífova loňského vítězství ve volbách.
Schůzce předcházejí informace, že pákistánský jaderný program je ve skutečnosti mnohem rozsáhlejší, než se okolní svět domníval. Kromě více než sta větších atomových bomb Pákistánci produkují i takzvané taktické nukleární bomby, které lze odpálit i raketami krátkého doletu.
Kolik už jich Pákistánci mají a kde jsou, to nikdo přesně neví.
Islámábádu mají sloužit hlavně k zastavení postupu indických jednotek v případě vypuknutí války se sousedním východním rivalem. Tyto malé atomovky je ale samozřejmě také snadnější přesouvat, ukrývat a použít. Ideální zbraň pro teroristy, toužící po spektakulárním útoku, na který svět hned tak nezapomene.
Nejen americká vláda trne v obavách z toho, že jedna z těchto zbraní se dostane do nepovolaných rukou. V pákistánské armádě i zpravodajské službě ISI jsou lidé, kteří s islamistickými organizacemi, jakými jsou Al-Káida nebo některé místní skupiny, sympatizují a nepochybně by neměli problém jednu takovou bombu svým souvěrcům „zevnitř“ zprostředkovat.
Ostatně některé armádní a zpravodajské kruhy v Pákistánu věděly, že Usáma bin Ládin se skrývá ve vile v Abbottabádu…
Šaríf stejně jako jeho předchůdci přesvědčuje Západ, že vše je pod kontrolou. Ale teprve nedávno se přímo ze zdrojů ISI objevila vcelku důvěryhodná informace, že v době indicko-pákistánských přestřelek v Kašmíru v roce 1999 část užšího armádního velení nařídila pohotovost jednotkám obsluhujícím atomové zbraně a rakety, aniž o tom politické vedení státu vědělo (premiérem byl tehdy shodou okolností také Šaríf).
Pákistánská vláda i veřejnost jsou rozhořčeny pokračujícími americkými útoky bezpilotních letadel, které kromě radikálních islamistů zabíjejí i nevinné civilisty. V této atmosféře podpora radikálů a jejich vůle po odplatě roste.
Obama chce Šarífovi nabídnout obnovu americké hospodářské pomoci Pákistánu. Má se jednat o částku ve výši 1,6 miliardy dolarů. Pomoc se má týkat také boje proti terorismu.
Co ale bude Washington dělat s bobtnajícím jaderným programem Islámábádu? Připomeňme, že zatímco Indie deklarovala, že nikdy nepoužije atomové zbraně jako první, Pákistán něco takového nikdy neslíbil. Při indické převaze v konvenční výzbroji v taktických atomovkách vidí prostředek, jak přesilu protivníka eliminovat.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem se sice zrovna teď nacházejí v klidnějším období, ale krize v budoucnosti jistě znovu přijdou.
MARTIN NOVÁK
