Zahraničí – Václav Klaus splnil očekávání a na své první přednášce po skončení prezidentského mandátu se v pondělí na půdě amerického konzervativního institutu Cato zostra pustil do Evropské unie. Ta je podle něj ve slepé uličce, ze které cesta dopředu nevede.
Převezme po odchodu Klause z politiky někdo ve střední Evropě pochodeň rebelie a odporu proti Bruselu? Podle Insideru má k tomu momentálně nejblíže maďarský premiér Viktor Orbán.
V pondělí večer maďarský parlament i přes varování Evropské komise schválil novelu ústavy. Prosadila ji Orbánova strana Svaz mladých demokratů (Fidesz), která disponuje od voleb v roce 2010 ústavní většinou.
Ústava podle Bruselu porušuje unijní pravidla v oblasti justice, protože omezila pravomoci ústavního soudu a zrušila jeho rozhodnutí přijatá před rokem 2012.
Gradují tak spory, které vede Evropská komise s Budapeští už dlouho. Nelíbí se jí například povinný odchod soudců do důchodu v 62 letech, snaha omezit nezávislost centrální banky nebo zákon, který kriminalizuje bezdomovce za jejich pouhou existenci.
Přestože i od německé vlády nebo Evropského parlamentu zněly výzvy, aby parlament se schvalováním počkal, Viktor Orbán na tom trval. Stále zřetelněji se vymezuje vůči Bruselu.
Nedávno na návštěvě Varšavy prohlásil, že není nutné naslouchat všemu, co se říká v hlavním městě Evropské unie. Loni na shromáždění při výročí povstání roku 1848 při projevu vzkázal do Bruselu, že Maďaři si nenechají diktovat.
Nechal se také slyšet, že „evropští byrokraté jsou stejní jako sovětští aparátčíci“ a že není velký rozdíl v tom, jestli vám něco vnucuje někdo v perfektně ušitém obleku nebo vojenské uniformě.
Velká část jeho strany a jeho příznivců podobné názory sdílí. Maďarská ekonomka Andrea Hossóová tvrdí, že Maďarsko čelí kolonizaci, jejímž cílem je postupné zrušení národních států.
Největší euroskeptický bouřlivák v Evropském parlamentu – britský poslanec Nigel Farage – má pro maďarského premiéra jen slova chvály.
Evropská komise připravuje odpověď na novelu ústavy a zvažuje i právní kroky. Na obzoru je další kolo slovních přestřelek mezi Bruselem a Budapeští.
Pravda, Maďarsko přímo na jednáních sedmadvacítky nepostupovalo tak osamoceně a nehrozilo vetem tak často jako Česká republika, ale v ukazování prstem na Brusel jako jednoho z viníků krize je Orbánova vláda v Evropě výrazně nadprůměrná.
Konec je zatím v nedohlednu, protože podle průzkumů levicová opozice stále ztrácí a volby příští rok zřejmě zase vyhraje Orbán. Před měsícem zveřejnil institut Iránytü výsledky průzkumu, ze kterých vyplynulo, že jen sedmnáct procent Maďarů považuje členství v EU za převážně výhodné, zatímco opačný názor vyslovilo čtyřiačtyřicet procent dotázaných.
Martin Novák