Byznys - Evropská unie jako by opatrně vykročila ze svého stínu. Po dvou letech krize a třináctihodinovém jednání ze čtvrtka na pátek přijala kroky, které nenápadně směřují ke sdílení dluhů slabých a silných států.
Zastaví to konečně nákazu? Těžko říct. Shrňme si zatím pro a proti.
PRO: Státy žádající o finanční pomoc (tedy Španělsko a brzy nejspíš také Itálie) se nově pouze upíší k dohodnutým rozpočtovým závazkům a už se nebudou muset zpovídat nepopulárním kontrolám „Trojky“ věřitelů (EU, ECB, MMF). Navíc byl schválen balíček na podporu hospodářského růstu za 120 miliard eur. Nekompromisní a stále více kontraproduktivní německý recept „pomoc za škrty“, který sice u jižních států vynutil reformy, ale vedl i ke zpomalení jejich ekonomik, tak dozná mírné úlevy.
PROTI: Injekce do ekonomiky, navíc tak malá (USA schválily roku 2009 stimulus za 831 miliardy dolarů), má ale obvykle jen velmi omezený účinek. EU tak na nejistý výsledek vydává peníze, kterých podle některých kritiků nemá v záchranném polštáři dost. Navíc se Německo obává, že jakákoliv úleva bude pro jih eura znamenat povolení v reformách.
PRO: Ochranný val ESM s kapacitou 500 miliard eur má napříště půjčovat přímo bankám. Tím by se měl konečně přetnout začarovaný kruh, kdy záchrana bank potápí státy (Irsko a Španělsko) a kdy naopak banky trpí kvůli nákupům bezcenných vládních dluhopisů (Itálie, Řecko). ESM má navíc od jarních dohod fungovat souběžně s dočasným fondem EFSF, který měl být se začátkem ESM zrušen, takže dohromady by měly mít nějakých 700 miliard.
PROTI: Čerpat z ESM bude možné až po vzniku evropského bankovního regulátora, což nějaký čas potrvá. Navíc pro Španělsko a Itálii je ESM dost placatý polštář. Obě země dohromady mají závazky za 2,4 bilionu eur. Bude tedy ESM stačit k zastavení nákazy? To teprve uvidíme.
PRO: Summit v případě Španělska zrušil „předbíhání ve frontě“ na splátky dluhopisů. Dosud totiž měly státy jako investoři do dluhopisů splátkovou přednost před privátními investory. To nutilo rozumné investory dvakrát si rozmyslet, zda zemi v potížích půjčí, nebo ne, což však potíže dané země dál prohlubovalo. Tento začarovaný kruh by se měl přetnout a náklady na dluh by tím měly jihu Evropy klesnout.
PROTI: Pokud se nepodaří nákazu zastavit, může tento krok znamenat větší ztráty pro státy, a tedy daňové poplatníky.
PRO: EU schválila velký krok k bankovní unii, což je podle Financial Times vůbec nejdalekosáhlejší změna ze všech. Banky eurozóny mají totiž napříště mít jednotný bankovní dohled. Ten bude mít pravomoci vnutit bankám ozdravení kapitálu (americký FED takovou pravomoc dávno má). To je malá revoluce. Přestože totiž banky operovaly po celém kontinentu, podléhaly dosud jen svým národním regulátorům, kteří nad svými bankami občas „v národním zájmu“ mhouřili oko.
PROTI: Eurozóně ale pořád chybí hlavní medicína, totiž rozpočtová unie. Většinový názor má za to, že nákazu zastaví jen společný dohled nad rozpočty a dluhy měnové unie. To by zajistily evropské dluhopisy neboli eurobondy, které kancléřka Merkelová odmítá. Například editor agentury Bloomberg David Tweed ji za to chválí. Podle něj udělala na summitu dost velký ústupek, aby uklidnila trhy, a zároveň neslevila z tlaku na reformy. Bývalý premiér Belgie Guy Verhovstadt řekl, že rozpočtovou unii a eurobondy bude muset EU dotáhnout do konce „někdy v říjnu“.
PRO: Evropští lídři ukázali schopnost překročit dosavadní tabu. Ve prospěch jednotné měny se vzdali části národních pravomocí, což odmítali udělat při vzniku eura před 13 lety.
PROTI: Je otázkou, jestli se změny podaří prosadit. Německý ústavní soud minulý týden požádal prezidenta Joachima Gaucka, aby nepodepisoval vznik záchranného valu ESM. A tak to může být se vším. Podle některých expertů budou dohodnuté změny vyžadovat změny unijních smluv a schvalování od národních parlamentů. Podaří se je ale uvést do praxe? Toť otázka.
PRO (skončeme optimisticky): Německá kancléřka Angela Merkelová týden před summitem prohlásila, že na nikoho čekat nebude, že Evropa se musí integrovat, aby přežila. A kde je vůle, tam je cesta. Dohoda ze čtvrtečního summitu tak možná znamená první krok ke vzniku „federálnějšího“ jádra EU kolem jednotné měny. Česko svůj souhlas nepřipojilo a v tomto integračním procesu spolu s Británií chybí. Zda si to zařadíte do kolonky PRO, nebo PROTI, necháme na vás.
