Byznys – Česká daňová správa zatím sleduje odhalení o tisícovkách lidí a firem v daňových rájích v Karibiku spíše zdrženlivě. Důvodem je to, že ji trápí víc jiné typy daňových podvodů.
Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) už druhý týden zveřejňuje podrobnosti o anonymních společnostech na Britských Panenských ostrovech a Cookových ostrovech. Řada států, jejichž občané se tu pokoušeli skrývat majetek, ohlásila, že spouští vlastní vyšetřování těchto případů.
Tuzemští daňoví inspektoři ale tvrdí, že anonymní firmy skrývající majetek v Karibiku jsou pro stát mnohem menším rizikem než jiné a daleko propracovanější typy daňových deliktů.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska přichází český erár kvůli anonymním firmám, jejichž pomocí čeští občané skrývají majetek v daňových rájích, maximálně o jednotky miliard ročně. Nejpesimističtější odhady tuto ztrátu vyčíslují na 10 miliard. „To mnohem závažnější problém představují daňové úniky realizované prostřednictvím přeshraničních řetězových transakcí,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová.
Na řetězových obchodech tratí stát mnohem víc, ročně až 30 miliard korun. Především na neodvedené DPH. Nebezpečné jsou i z jiného důvodu: zároveň také deformují trh: „Ušetřená daňová povinnost bývá často využívána jako cenová výhoda pro koncového prodejce. Takže je tu pro stát kromě daňového úniku ještě další sekundární ztráta – tedy likvidace poctivé konkurence,“ říká Homolová.
Karusely a bílí koně
O jakém typu podvodů je řeč? Podvodníci vytvoří řetězec firem sídlících v různých evropských zemích a mezi nimi pak přeprodávají určitou komoditu. Jedna z firem v řetězci, na níž zůstává povinnost odvést daň, pak prostě nezaplatí. Buď se plátce zcela ztratí a úřady ho nedokážou zkontaktovat, nebo je plátcem prázdná firma bez majetku, reprezentovaná obvykle „bílým koněm“, tedy nastrčeným jednatelem, který o pravých aktérech podvodu nic neví a není schopen uhradit žádné sankce ani náhrady za nevyplacenou daň.
„Specifickým typem těchto podvodů jsou tzv. karuselové obchody, kdy je řetězec účelových firem uzavřen do kruhu. Tato přeshraniční struktura umožňuje krátit DPH v každém členském státě, kterým kruh prochází,“ podotýká mluvčí Homolová.
Typické zboží, jež slouží k těmto podvodům, jsou pohonné hmoty. Další vhodnou komoditou bývaly emisní povolenky, než spadla jejich cena a obchod s nimi poněkud usnul. Celkem se ale k řetězovým podvodům dá využít v podstatě jakékoliv ve velkém dovážené zboží. Letos policie odhalila řetězové daňové podvody třeba s řepkovým olejem. Nebo s parfémy, jež nakupovaly anonymní firmy ze Spojených arabských emirátů a – mimochodem – z Britských Panenských ostrovů.
O zcela mimořádném úlovku tohoto typu policisté informovali koncem března. Při sérii domovních prohlídek, razií a zatýkání na celém území republiky zadrželi 19 aktérů mezinárodního podvodu, v němž jen český stát přišel na dani asi o půl miliardy korun.
Podvodníci prodávali elektroniku, hlavně mobily a tablety. Jejich řetězec zasahoval kromě Česka, Německa a Slovenska další země. Zboží vždy po sérii obchodů s navýšenou cenou opouštělo Evropskou unii, firma figurující na vstupu neodvedla daň, poslední firma v řetězci si požádala o odpočet DPH.
Na rozkrytí tohoto řetězce se podle policejního mluvčího Jaroslava Ibeheje podílelo na 600 policistů a vyšetřování, které předcházelo zatýkání podezřelých, trvalo víc než rok.
Nová taktika Boj proti řetězovým podvodům byl řadu let dosti beznadějný. „Stávalo se, že jsme na takový případ přišli, zmapovali ho, oznámili policii. Ta sice dopadla jeho aktéry, ale na těch nebylo možné žádný majetek vymoci a nezdaněné zboží se většinou zadržet nedařilo. Proto jsme změnili taktiku,“ vysvětluje mluvčí.
Finanční inspektoři tak dnes soustavně spolu s celníky kontrolují přímo v terénu například cisterny převážející benzin a naftu a kontrolují, pro jaké odběratele je dodávka určena. Pokud se jedná o firmu něčím podezřelou – například čerstvě založenou nebo reprezentovanou lidmi již dříve spojenými s nějakým podvodem, případně firmu, která už dřív měla oplétačky kvůli neodvedeným daním –, celníci jí zabaví zboží a uvolní je teprve po zaplacení daně. Pokud příjemce na zdanění nemá majetek nebo daň nezaplatí z jiných důvodů, zboží jde do dražby a daň se uhradí z jejího výtěžku.
Zájem o Karibik
Ale zpět k projektu Offshore Leaks a karibským daňovým rájům. Je i další důvod, proč české úřady zajímají daňové úniky pomocí anonymních firem v Karibiku méně než evropské karusely. Státní úředníci tvrdí – a specialisté připravující pro firmy offshorové struktury a daňové optimalizace jim v tom dávají za pravdu –, že tento typ daňové kriminality je pro české firmy čím dál méně atraktivní.
Tak především, od začátku finanční krize sílí boj proti daňovým podvodům. „OECD tvrdě tlačí na dodržování standardů pro transparentnost, potírání škodlivých daňových praktik a podporu spravedlivé daňové soutěže,“ říká Homolová.
Jedním z důsledků tohoto tlaku je rostoucí ochota států považovaných za daňové ráje k podpisům mezinárodních dohod o výměně informací. Česko v uplynulém roce ratifikovalo šest takových dohod – mimo jiné i s Britskými Panenskými ostrovy. Dalších šest je sjednáno a jejich ratifikace se připravuje.
Mluvčí Homolová připouští, že zatím není možné posoudit, nakolik tyto dohody pomohou rozkrýt majetek ukrytý v anonymních společnostech v Karibiku. „Loňské dohody umožňují získávat první informace za letošní zdaňovací období, takže výsledky budou jasné nejdříve v roce 2014.“ Jenomže dohody působí i jako preventivní prostředek. Už dnes si česká daňová správa ročně vymění s partnerskými úřady v zahraničí na 1200 dílčích informací o daňových subjektech. Což mimochodem vede i k přesunu offshorových priorit. „V poslední době pozorujeme, že kvůli rostoucímu tlaku proti klasickým tvrdým offshorům se zájem klientů přesouvá do Asie, hlavně do Hongkongu a Singapuru,“ říká advokát, který offshorové struktury pro české klienty připravuje.
Dalším faktorem, který komplikuje českým byznysmenům útěk do offshorů, jsou rostoucí náklady. Offshorové konstrukce se totiž vyplatí teprve tehdy, dosahuje-li firma příjmů v řádech několika milionů EUR či USD. „Jinak se potenciální úspora na daních nemusí vyplatit,“ říká Homolová.
Fakt, že karibské offshory jsou z hlediska daňové správy spíš okrajový problém, ilustrují i čísla.
Pro české firmy je dlouhodobě nejoblíbenější offshorovou destinací Nizozemí (podle společnosti ČEKIA tu sídlí cca 4400 subjektů pocházejících z Česka), dále USA (2800 subjektů), Kypr (1800 subjektů) a Lucembursko (1100 subjektů). „Podíl subjektů s vlastníkem z klasických daňových rájů, jako jsou Bermudy, Bahamy, Seychely či Britské Panenské ostrovy, se dle dostupných informací na celkovém počtu českých firem s vlastníkem s offshore a onshore destinací podílí pouhými 11 procenty,“ podotýká Homolová. Jedinou z těchto zemí, s níž Česko zatím nemá uzavřenou dohodu o výměně informací, jsou Seychely. Podle ČEKIA je na Britských Panenských ostrovech nyní registrováno přibližně 450 původně českých subjektů, v Seychelské republice 480 subjektů, v Belize 115, na Bermudách 7 a na Bahamách či Kajmanských ostrovech se toto číslo pohybuje kolem 35.
Určité signály naznačují, že atraktivita daňových rájů pro Čechy může klesat. Poslední, shodou okolností právě dnes zveřejněná statistika ČEKIA konstatuje, že počet českých společností, jež mají vlastníka v místě považovaném za daňový ráj, v letošním prvním kvartále poprvé po mnoha letech klesl. Zda jde o výkyv, nebo začátek dlouhodobějšího trendu, ukážou příští měsíce. Svou roli v tom určitě sehraje i to, jaký bude praktický dopad projektu Offshore Leaks.
Zuzana Kubátová
