Objev dne – Po pádu svého premiéra a předsedy se ODS odhodlává k tomu, že už do druhých voleb po sobě půjde bez řádně zvoleného předsedy, tedy jenom s „úřadujícím“ lídrem.
V regionech se sice diskutuje o tom, zda by podzimní kongres – plánovaný zatím jako nevolební – přece jen neměl zvolit řádného předsedu, v centru však takový hlas není silný, a to ani v situaci, kdy je ODS v nezvyklé situaci rekordně nízké obliby u voličů.
„V oblastech se ty hlasy ozývají,“ připouští jeden z poslanců diskusi o volbě předsedy. „Ve sněmovně, v našem poslaneckém klubu, se o tom naopak vůbec nemluví,“ dodává však s připomínkou, že stranu by řídil „úřadující“ předseda minimálně 10 měsíců až do řádných voleb, ale spíše ještě déle.
ODS totiž nechce o předčasných volbách zatím slyšet a před zítřejším hlasováním opakovaně odmítá rozpuštění sněmovny.
„Jsme na počátku debaty. Ty hlasy – a někdy velmi radikální –, že bychom předsedu volit měli, tady jsou. Ale není to po krajích, spíš se v každém kraji najdou oblasti, které to prosazují. Ale podle toho, co vidím, jsou zatím v menšině,“ dodává další poslanec ODS.
Jsme dobří, co s předsedou?
To, že debata o případném volebním kongresu už uvnitř ODS začala, potvrzují i členové stranického grémia.
„Krátkodobě lze existovat bez řádně zvoleného předsedy, ale v delším horizontu je to složité,“ řekla Insideru místopředsedkyně sněmovny a kandidátka koalice na premiérku Miroslava Němcová.
Jinak ale z grémia zaznívají spíše hlasy, že do voleb by se tím neměla ODS rozkolísávat. „Není to nutné. Spíš než na vnitrostranickou soutěž je třeba se soustředit na volební kampaň,“ říká předseda klubu poslanců v europarlamentu a člen grémia ODS Jan Zahradil.
A místopředseda Senátu Přemysl Sobotka se přidává: „První místopředseda i celé grémium v tomto období funguje velmi dobře, a proto je diskuse o volebním kongresu předčasná.“
Podobně to vidí i místopředseda ODS Jiří Pospíšil: „Dneska převládá názor, že by kongres na podzim neměl být volební. Abychom se před volbami nezatěžovali debatami, kdo má být předsedou a kdo má dostat tu kterou funkci.“
Dva z plakátu
Pro případ, že ODS zůstane bez předsedy, je ve vedení ODS připraven plán, který by voličům naservíroval tvář lídra a vedle něho úřadujícího šéfa strany.
„Dovedu si představit, že by vedle sebe byli úřadující předseda a vybraný volební lídr. Umím si představit Miroslavu Němcovou. Ale prosím, to je můj soukromý názor, nijak jsme to ještě nediskutovali,“ říká Jiří Pospíšil.
Jméno Miroslavy Němcové není nové, už před několika dny předestřel přesně takový postup Insideru dobře informovaný zdroj z nitra strany: „Kuba by zůstal v čele až do voleb i bez volby předsedy a před sebe do voleb nastrčil Němcovou jako populární a respektovanou osobnost. Prostě jednoznačný plán: Němcová jako čistý štít.“
Kmotři to nemají pod kontrolou
Stejný zdroj však naznačuje, jaký může být důvod nechuti zvolit rychle předsedu za Petra Nečase.
Není prý jasné, jak přesně vypadá rozložení sil uvnitř strany, a není tudíž jisté, jak by volba předsedy dopadla. Do podzimu by prý neměli lidé tahající v ODS za nitky dost času, aby „srovnali své šiky“.
Úřadující předseda Martin Kuba Insideru potvrdil, že teď si o funkci řádného předsedy říct nechce. „Strana se ocitla v krizové situaci a vyžaduje do určité míry krizový management. V této chvíli nevidím benefit toho, že bychom na konci roku svedli boj o to, kdo bude stát v čele ODS. To je provázeno i mediálními přestřelkami,“ řekl.
Co má na mysli, odhaluje další hlas ze sněmovny. „Dneska tu máme kubovce, protikubovce a pak skupinu, která vyčkává a přidá se na vítěznou stranu,“ rýsuje – ze svého pohledu – půdorys situace v ODS.
Rozhádané regiony
Ve straně jsou nyní rozpolcené regiony – minimálně ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji, některé hlasy mluví o roztržce i v domovském regionu úřadujícího předsedy, tedy na jihu Čech.
„Moravskoslezský region se dělí na stanjurovce a drobilovce. Pavel Drobil totiž věří, že se s Martinem Kubou vrátí do čela,“ říká už citovaný zdroj Insideru ze sněmovny.
ODS totiž rozkolísává nejen otázka volby předsedy, ale i sestavování kandidátek pro nadcházející volby.
Jeden z členů celostátního vedení ODS už před několika týdny upozornil na to, že nezvyklé pro ODS bude právě to, že i ve volebních krajích, ze kterých vzešlo hned několik poslanců, budou problémy. „Dovedete si představit, že z Moravskoslezského kraje by se mohl dostat do sněmovny třeba i jen jeden poslanec?“ vysvětluje řečnickou otázkou člen vedení ODS, proč bude o lídry kandidátek ještě o něco větší boj než kdy jindy.
Že je to možné, potvrzuje i politolog Tomáš Lebeda, přední expert na volební systémy. „Pokud při celostátním zisku přes 20 procent dostala ODS v Moravskoslezském kraji 5 mandátů, tak v případě, že by získala třeba jen 10 procent, by se na severu Moravy musela spokojit – hrubým odhadem – se 3 nebo i jen se 2 mandáty,“ propočítává.
Střídání stráží
Poprvé tak ODS zažívá „střídání stráží“ ve velmi nezvyklé situaci: za nízké přízně voličů a v důsledku policejního vyšetřování, které se díky osobní aféře dotklo přímo předsedy strany.
Mirek Topolánek střídal „otce zakladatele“ Václava Klause a Petr Nečas zase Mirka Topolánka po vnitrostranickém tlaku: Klaus odstoupil po několika neúspěšných volbách a Topolánek zase po svých nešikovných výrocích o Židech či homosexuálech. Topolánka zvolil kongres hned poté, co Klaus odstoupil, Nečas se nechal zvolit sice až po sněmovních volbách, ale krátce po Topolánkově rezignaci: z čela strany odešel jen měsíc a půl před nimi.
Jan Němec
