O rodině, která ovládá čtvrtinu zásob ropy, moc nevíme. Ani to, na co její členové umírají

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
19. 6. 2012 14:09
Foto: Tomáš Kunc

Zahraničí - Saúdská Arábie je schopná naráz a výrazně ovlivnit život lidí na celé planetě. Není to přehnané tvrzení, protože pod zemí má toto království zásoby 267 miliard barelů ropy a nad zemí v Mekce a Medíně dvě nejvýznamnější svatyně islámu – náboženství s více než miliardou věřících.

Ceny pohonných hmot ve světě Saúdové jako zdaleka největší producenti ropy nejvíce určují (vzpomeňme například na takzvaný ropný šok po zastavení dodávek do USA a Evropy v roce 1973 nebo naopak za zvýšený export saúdské ropy v době války v Iráku) a jakýkoliv pohyb v nejvyšší mocenské struktuře země je okamžitě středem pozornosti. Tak tomu je i při nynější změně.

Dosavadní korunní princ Naíf, od roku 1974 zároveň ministr vnitra, zemřel o víkendu ve věku osmasedmdesáti let v Ženevě, kde se léčil. Příčinu smrti Rijád nesdělil. Vše o královské rodině – jak osobní záležitosti, tak politické rozhodování -  je tradičně pečlivě střeženým tajemstvím a okolní svět se dozvídá jen to málo, co pronikne za zdi paláců. Naífa nahradil v pondělí jeho o dva roky mladší bratr Salmán, dosud ministr obrany.

Princ Salmán tak má šanci být příštím saúdskoarabským králem, neboť nyní vládnoucímu Abdalláhovi je možná už devětaosmdesát let (je zřejmě jedinou hlavou státu na světě, u které není přesně známo datum narození).

Schopnost určovat celosvětový trh s ropou a velký vliv na islámský svět činí ze Saúdské Arábie už desetiletí klíčového spojence USA, byť útoky 11. září 2011, na kterých se podílelo patnáct saúdských sebevražedných atentátníků plus saúdský vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládin, s aliancí mezi Washingtonem a Rijádem otřásly. Ale vydržela.

S novým korunním princem a pravděpodobným budoucím králem mohou být Američané spokojeni. Je zastáncem pevného spojenectví s USA a "umírněných reforem". Saúdská Arábie je největším blízkovýchodním rivalem Íránu, i v tom je pro Washington nepostradatelná, a za Salmána tomu zřejmě tak nadále bude.

Jeho předchůdce Naíf před jedenácti lety šokoval tvrzením, že 11. září je sionistické spiknutí, ale pak jako ministr vnitra řídil údery proti Al-Káidě uvnitř království. Jednou z obětí teroristů se málem stal i jeho syn, náměstek ministra vnitra princ Muhammad. Útočník přišel k němu do kanceláře a pokusil se neúspěšně odpálit bombu ukrytou v zadnici.

Královskou rodinu ale čeká řešení problému nástupnictví. Dosud usedali na trůn jen synové zakladatele státu a prvního krále Ibn Saúda, který zemřel v roce1953 azanechal po sobě s mnoha manželkami devětatřicet synů.

Mnozí již zemřeli a těm, kteří žijí, je více než osmdesát nebo minimálně sedmdesát let. Nástupnictví tak brzy přejde na další generaci a tam se střetnou zájmy různých frakcí, větví a odnoží široce rozvětveného rodu. To může být hodně divoké a klíčovou zemi Blízkého východu destabilizovat.

V posledních letech se často objevují prognózy, že vliv Saúdské Arábie na světovou ekonomiku upadá. Že objevy nových ropných polí ve Střední Asii, Kanadě a Venezuele oslabí její roli a vůbec že význam ropy ustoupí do pozadí po nástupu nových technologií.

Nepodléhejme ale iluzím. Takzvaně obrovské zásoby například v Kanadě nebo Venezuele bude velmi nákladné a obtížné těžit a zatím nic nenaznačuje, že by ropa o své mimořádné postavení v současné éře lidstva přišla.

Saúdská Arábie zůstane ještě dlouho ropnou velmocí, a proto bude i sebemenší změna týkající se saúdskoarabského trůnu ve světě mezinárodní politiky a byznysu pozorně a s obavami sledována. Přestože americká diplomatická depeše, zveřejněná serverem Wikileaks, obsahovala spekulace samotných Saúdů, že jejich zásoby ropy jsou ve skutečnosti možná až o 40 procent nižší než uváděných 267 miliard barelů.