Zahraničí - Po jedné miliardě dolarů utratí v letošní prezidentské kampani Barack Obama a Mitt Romney na přímé přesvědčování voličů. Učiní z ní tak suverénně nejdražší souboj o politickou funkci v historii.
Jedním z těch, kdo přispěli svým dílem, je i Gary Hirshberg, muž, který v posledních třiceti letech vybudoval v New Hampshire úspěšnou firmu podnikající v ekologickém zemědělství. A intenzivně se angažuje v politice.
V jeho domě „poháněném" čistě zelenými zdroji energie, stojícím v lesích poblíž hlavního města New Hampshire, se jen za poslední dva roky uskutečnilo 30 akcí, jejichž hlavním smyslem bylo vybrat peníze na předvolební kampaň Baracka Obamy a dalších demokratických kandidátů.
V souhrnu vynesly zhruba dva miliony dolarů, přičemž další peníze věnoval Hirshberg politikům ze svého. Otázku, kolik to bylo, přechází diplomaticky odkazem, že o financích má lepší přehled jeho žena.
Hirshberg mluví přesvědčivě o tom, jak být úspěšný v byznysu a zapojit se díky tomu zároveň také do politiky je v New Hampshire, státu, který se chlubí politicky nejangažovanějším obyvatelstvem, dlouhá a dobrá tradice, dokonce norma.
Národní hanba
Ještě větší vášeň do těla a hlasu mu však vjede v okamžiku, kdy začne mluvit obecně o tom, jakou roli peníze sehrávají v letošní předvolební kampani.
„Je to národní hanba, že oba kandidáti na prezidenta utratí na svou kampaň po miliardě dolarů. Víte, co všechno by se s nimi dalo udělat užitečného? Kdybych z nich vzal jen sto milionů a věnoval je na lobbing za boj se změnou klimatu, dosáhl bych ve Washingtonu výrazného pokroku," říká Hirshberg a připomíná, že jen v malém New Hampshire s 1,3 milionu obyvatel vyjde letos hlas voliče 15 dolarů.
Namítám, že mi přijde poněkud paradoxní slyšet takové rozhořčení v domě, kde jeho majitel uspořádal desítky akcí, jejichž jediným cílem bylo vybrat na kampaň pár milionů.
„Není to paradox," snaží se mě přesvědčit Hirshberg a uvádí příklad dva roky starého rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu známém pod názvem „Citizens United", kdy soudci prohlásil za neústavní stanovení jakýchkoli limitů na politické příspěvky soukromých firem a odborových organizací.
„Situace se prostě jen dostala mimo jakoukoli kontrolu. Jsem přesvědčen, že prioritou prezidenta Obamy v druhém funkčním období musí být a bude reforma financování politických kampaní v USA, rozhodnutí Nejvyššího soudu je nutné zvrátit," říká důrazně Hirshberg a mezi řádky slyšíte, že si ani nepřipouští možnost, že by prezident mohl svůj mandát neobhájit.
Kacířská otázka
Vlastní boj zatím vede aspoň tak, že odmítl, aby jeho firma přispěla kterémukoli z takzvaných "super politických akčních výborů", které v USA vyrostly jako houby po dešti právě v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu a sbírají neomezené prostředky na kampaň. Na naléhání Hirshberg přizná, že z vlastních peněz těmto výborům přispěl, protože nemohl jen přihlížet, jak se plnily účty těch, které podporovaly republikánské kandidáty.
Ptám se Hirshberga, zda si na základě vlastní zkušenosti myslí, že penězi si je možné ve Spojených státech koupit volby.
„Skutečně věřím, že peníze mohou určit výsledek voleb. To, co letos vidíme v USA, už není občanské hlasování, to nejsou volby, to je výprodej," dává odpověď, kterou bych od člověka z přesvědčení se angažujícího a z vlastní kapsy přispívajícího na předvolební kampaň nečekal.
Hirshberg přiznává, že před čtyřmi lety by Barack Obama prezidentské volby vyhrál, i kdyby neměl na kampaň dvojnásobek toho, co do ní mohl investovat jeho soupeř John McCain. Uvádí ale příklad letošního souboje o guvernérský post v New Hampshire, kde republikánský kandidát Ovide Lamontagne disponuje čtyřikrát větším rozpočtem než demokratka Maggie Hassanová.
„V tak malém státě, kde musíte vést kontaktní kampaň, to je naprosto kritický rozdíl," argumentuje Hirshberg.
Vysvětluje dále, proč je příznivcem toho, aby fungovalo veřejné financování kampaní. Domnívá se, že lidé budou peníze investované z jejich daní vnímat jako svoje, a zvýší to tak jejich zájem o předvolební dění.
Dáte, nedáte?
Do jak absurdní situace se Spojené státy nyní dostaly, ilustruje na tom, že už nyní mu volají politici, kteří zvažují kandidaturu v příštích prezidentských volbách v roce 2016 a sondují u něho, zda by jim byl ochoten na kampaň finančně přispět.
Když se loučíme, vypráví mi Hirshberg o svém přátelství se současným americkým velvyslancem v České republice Normanem Eisenem.
Mužem, který se rovněž, i finančně, angažoval v kampani Baracka Obamy. Po volbách v roce 2008 získal významnou funkci v Bílém domě, z níž dohlížel na politickou etiku v počínání Obamovy administrativy. A následně diplomatický post v Praze.
Role peněz v americké politice má mnoho rozmanitých podob a často se z nich platí paradoxy.
od šéfredaktora Aktuálně.cz Pavla Tomáška z Concordu v USA
