Byznys - Ruská společnost Lukoil Czech Republic, která v Česku provozuje řetězec 43 benzinových pump, se chystá k přechodu na franšízingový systém. Čerpací stanice už nechce provozovat ve vlastní režii, ale postupně je svěří do pronájmu samotným prodejcům.
Lukoil bude pronajatým pumpám propůjčovat značku, určovat marketingovou a obchodní politiku, hospodaření ale bude na nájemci. "Naši provozovatelé to akceptovali a stanou se nezávislými podnikateli pracujícími pod franšízou s hlavičkou Lukoil,“ uvedl pro Insider šéf Lukoilu pro střední Evropu a Benelux Bulat Subajev.
Lukoil nadále zůstane vlastníkem sítě. „Budeme investovat do vývoje a zlepšování konceptu, jehož základ tvoří cena/kvalita a servis. Nájemcům budeme dávat naše doporučení ohledně kvality, ale také cen,“ dodává Subajev. Zároveň nevylučuje ani další rozšiřování sítě. „Jako druhý krok plánujeme akvizici nových lokalit,“ říká. Jenomže možnosti nakupovat jsou v Česku omezené – lukrativní řetězce jsou rozebrané a stavět na zelené louce se nevyplácí, konkurence je vysoká.
Jako první při přechodu na franšízing přijde na řadu pumpa na pražském Žižkově. Ta bude sloužit jako pilotní projekt. „S novým nájemcem byly projednány všechny smluvní podmínky. Čerpací stanici by měl převzít už nyní v lednu,“ upřesnil Subajev.
Manažer komentuje další plány Lukoilu na rozšiřování franšízingového systému zdrženlivě: „Koncept je to pro nás zajímavý a letos o něm budeme určitě přemýšlet.“ Jak ale pro Insider dodal dobře informovaný zdroj z vedení pražské centrály, počítá firma s tím, že pokud se nová smlouva na Žižkově osvědčí, budou se převádět do pronájmu i všechny další čerpací stanice Lukoilu.
Snaha šetřit
Lukoil, který je v Česku trvale ztrátový (za roky 2009-2011 tu prodělal skoro 150 milionů korun), může v novém systému výrazně srazit náklady. „Větší čerpací stanice má v zásobách a zboží trvale uloženo 600 až 700 tisíc korun, což se provozovateli promítá do nákladů,“ vysvětluje Václav Loula z konkurenční Benziny. Pokud přejde provoz pumpy se vším všudy na nájemce, ponesou vyšší náklady v účetnictví jednotliví soukromníci, nikoliv jejich franšízový partner.
Snahu ušetřit na nákladech potvrzuje i Bulat Subajev: „Snažíme se nabídnout zákazníkům dobré ceny i díky efektivní kontrole nákladů a hledáme další cesty, jak efektivitu zvýšit. Myslíme si, že franšízing je z hlediska nákladů a efektivity mnohem zajímavější. Tento model je v našem odvětví velmi často využíván.“
Franšízingový systém skutečně není v branži neobvyklý. „Hlavně v Německu či Polsku na dálnicích narazíte prakticky jen na pumpy patřící malým nezávislým provozovatelům, přestože fungují pod značkami velkých řetězců,“ říká šéf Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček.
V Česku je propůjčování velkých značek nezávislým prodejcům méně rozšířeno, ani tady ale není výjimkou. Například Benzina, jeden z lídrů oboru s 14procentním podílem na trhu, vlastní 330 pump. Dalších 10 pod její značkou provozují nezávislí vlastníci. Podobně mají část sítě pod franšízou i Shell či OMV.
Atraktivita Česka slábne
Ústup od vlastního provozu benzinek však podle zdroje z vedení Lukoilu nesouvisí jen se snahou srazit náklady. „Je to i projev skutečnosti, že pro Lukoil už Česká republika není tak preferovaným trhem jako dřív. Nepodařilo se mu získat podíl v rafinerii, jak se před časem snažil. Zato se povedlo vstoupit do rafinérie v Nizozemsku, kde zároveň provozuje řetězec pump o třetinu větší než v Česku. Benelux je tak pro Subajeva důležitější rozvojové teritorium než Česko,“ říká zdroj Insideru z pražské centrály.
Loňské výsledky Lukoilu ještě nejsou známy, v roce 2011 firma prohloubila ztrátu meziročně téměř o polovinu na 40,8 milionu korun, a to i přes to, že prodala o 7,4 procenta pohonných hmot více než rok předtím. Tržby jí stouply o 17 procent na 6,1 miliardy korun. Česko patří k zemím s nadprůměrně hustou sítí čerpacích stanic a vysokou konkurencí v oboru. Důsledkem jsou nízké marže čerpadlářů.
U Lukoilu je tento nepříznivý efekt ještě zvýšen tím, že se profiluje jako levný prodejce, který drží ceny níž než velká konkurence. Situaci prodejců v Česku zhoršuje i rozvinutý černý trh a nekalá konkurence prodávající nezdaněný benzin.
Za současné situace Lukoil v Česku zjevně nedoufá, že by se mu podařilo hospodaření v prodeji pohonných hmot výrazně otočit, a tak spíš sází na doprovodné služby: na pumpách zavádí nový koncept s posílenou prodejní a gastronomickou částí. Benzinky tak mají být doplňovány o prodejny potravin a dalšího spotřebního zboží a také komfortní kavárny. Na podzim Lukoil představil první pumpu nového typu kombinovanou s kavárnou a prodejnou v Praze na Barrandově (druhou v rámci téhož pilotního projektu otevřel v Moskvě). Pokud se nový koncept osvědčí, bude se tento typ čerpaček budovat i jinde, a to bez ohledu na postupné zavádění franšízingových smluv s nájemci. „V první řadě se zaměříme na přestavbu našich vlastních stanic v rámci sítě, což považujeme za první krok směrem k nezávislosti provozovatelů ruku v ruce s dodržováním našich standardů a hodnot,“ říká Subajev.
Skupina Lukoil patří k největším světovým petrochemickým firmám. Má vlastní těžební kapacity na ropu a zemní plyn, rafinérie i prodejní řetězce, prodejní síť pokrývá 24 států na území bývalého Sovětského svazu, Evropy a USA. Majoritním vlastníkem Lukoilu je jeho šéf Vagit Alekperov, minorita se prodává na londýnské burze.
V Česku je Lukoil znám dobrými vztahy s místními politiky: firma před časem financovala ruské vydání knihy Václava Klause, manažer Lukoilu v Česku Martin Nejedlý je místopředsedou a sponzorem Strany práv občanů - Zemanovců.
Zuzana Kubátová