Zahraničí – Ne termíny, kdy se dostanou k hlasování američtí kongresmani a senátoři, ale chvíle, kdy z televizních obrazovek promluví k Američanům jejich prezident Barack Obama, je nyní klíčovým okamžikem, který rozhodne, zda se dlouho ohlašovaný úder na syrský režim Bašára Asada uskuteční, nebo ne.
Současné rozložení sil v Kongresu podle průzkumů, které si mezi zákonodárci dělal deník Washington Post či server Politico, vypadá jednoznačně. Rezoluce, jež by útok Obamovi posvětila, má mizivé šance na schválení. Situaci přitom nemůže změnit nikdo jiný než právě šéf Bílého domu. Nemusí přitom ani tak přesvědčovat kongresmany, jako spíš jejich voliče, kteří budou o dalších politických kariérách členů Sněmovny reprezentantů rozhodovat už za rok na podzim.
Kongresmani strávili tradičně letní prázdniny ve svých volebních obvodech a to, o čem hovoří jako o reakci voličů na plánovaný úder, je dramatické. Nesouhlas je prý tak silný, že se dá srovnat snad jedině s odporem, který doprovázel schvalování Obamovy zdravotnické reformy. Najdou se i tací, kteří přirovnávají odpor k syrské operaci s odporem k válce ve Vietnamu.
Pokud chce Obama souhlas se zásahem proti Bašáru Asadovi v Kongresu prosadit, musí svým úterním projevem otočit veřejné mínění v USA a poskytnout tak kongresmanům krytí pro nyní riskantní souhlas se zásahem.
Nebude to snadné. Počet Američanů, kteří trestnému úderu vyjadřují podporu, se pohybuje mezi dvaceti a třiceti procenty (podle agentury, která se dotazovala). Ti, kteří se staví proti, patří navíc mezi politicky angažované občany, a tedy pravděpodobné voliče napřesrok.
Obama má navíc ještě jeden problém: zdůvodnění, proč je potřeba v Sýrii zasáhnout, jen za poslední tři týdny změnil už několikrát, a jeho důvěryhodnost je tak v této věci podkopána. Nejprve hledal právní kvalifikaci pro úder jako takový, následně prohlásil, že ve hře jsou národní zájmy Spojených států, a na základě toho nařídil Pentagonu nachystat rychlou akci, aby se po odmítnutí britského parlamentu odhodlal jít si pro souhlas do Kongresu.
„Když se prezident objeví na televizních obrazovkách a nikdo se nezastaví ani na chvíli, aby se zaposlouchal do toho, co říká, tak to je okamžik, kdy se máte začít obávat,“ uvedl pro server Politico varovně jeden z členů bývalé administrativy prezidenta Clintona.
Obama je znám svým rétorickým uměním, které hned několikrát v klíčových okamžicích posunulo jeho politickou kariéru. V úterý večer, kdy promluví k Američanům, bude muset nasadit maximum z tohoto svého talentu, aby veřejným míněním v USA pohnul.
Není ostatně náhodou, že všechna klíčová hlasování v Kongresu jsou naplánovaná až na čas po projevu.
První testovací hlasování v Senátu naplánoval šéf demokratické většiny Harry Reid na středu. Potřebuje rovných 60 hlasů ze sta, aby senátoři vůbec zahájili debatu o tomto návrhu. Následovat musí uzavření debaty, k němuž je opět potřeba 60 hlasů, a pak až závěrečné hlasování o samotném návrhu, kde bude stačit prostá nadpoloviční většina.
Sněmovna reprezentantů, kde mají většinu republikáni a situace pro Obamu je ještě o poznání dramatičtější než v Senátu, se návrhu ujme až podle toho, zda rezoluci schválí Senát. Může se tak stát koncem tohoto týdne, příští týden, anebo také nikdy...
Pavel Tomášek
